10 C 54/2023-27 — Okresní soud v Kroměříži

<i>1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> 2. Žalobkyně se žalobou, resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 9. 12. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 410 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 110 Kč od 17. 8. 2022 do zaplacení. Žalovaná částka představuje příspěvek do garančního fondu ve výši 6 110 Kč za období od 6. 12. 2021 do 14. 4. 2022 (tj. 130 dnů), po kterou byl žalovaným provozován osobní automobil [registrační značka], [VIN kód], s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 (dále jen„ předmětné vozidlo“), bez pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla a náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. 3. Žalovaný podal odpor, v němž se však k věci nevyjádřil, když pouze uvedl, že v říjnu 2022 kontaktoval žalobkyni i jejího právního zástupce, ale nikdo z nich nereagoval. Na výzvu soudu se nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. za použití § 101 odst. 4 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé. <b>Závěr o skutkovém stavu</b> 4. Žalovaný, který je dle evidence registru silničních vozidel evidován v období od 6. 12. 2021 do 14. 4. 2022 (130 dnů) jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, provozoval v uvedeném období předmětné vozidlo (viz sdělení [stát. instituce] na č. l. 24), aniž by měl k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem předmětného vozidla sjednánu pojistnou smlouvu. V souvislosti s uplatňováním práva na příspěvek za nepojištění žalovaným provozovaného vozidla žalobkyni vznikly administrativní náklady v celkové výši 300 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 2. 6. 2022 k úhradě částky 6 110 Kč představující příspěvek do garančního fondu [anonymizováno] za období od 6. 12. 2021 do 14. 4. 2022 (47 Kč/den × 130 dnů bez pojištění) do 60 dnů od doručení výzvy; tato výzva byla žalovanému doručena dne 6. 6. 2022 (viz výzva k úhradě na č. l. 13, sledování zásilek na č. l. 20). Upomínkou ze dne 7. 9. 2022 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 6 460 Kč zahrnující mj. náklady na uplatnění ve výši 300 Kč, a to do 22. 9. 2022 (viz upomínka na č. l. 15). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně ze dne 7. 10. 2022 (viz výzva na č. l. 16, podací lístek na č. l. 17). <b>Právní posouzení věci</b> 5. Žalovaný byl v období od 6. 12. 2021 do 14. 4. 2022 (tj. 130 dnů) evidován v registru silničních vozidel jako vlastník předmětného vozidla, a proto se u něj v souladu s § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, uplatní právní domněnka, že byl v tomto období skutečným vlastníkem předmětného vozidla. Žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla – osobního automobilu s objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 - pro uvedené období porušil povinnost uzavřít k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla pojistnou smlouvu podle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. Na základě toho žalobkyni podle § 4 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. vzniklo vůči žalovanému právo na zaplacení příspěvku ve výši 6 110 Kč (47 Kč/den × 130 dnů bez pojištění). V souvislosti s uplatněním příspěvku žalobkyně vynaložila náklady ve výši 300 Kč (výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení poplatku do garančního fondu [anonymizováno] ve výši 6 110 Kč výzvou ze dne 2. 6. 2022, doručenou žalovanému dne 6. 6. 2022 a stanovená šedesátidenní lhůta k zaplacení uplynula dne 5. 8. 2022. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč upomínkou ze dne 7. 9. 2022 s datem splatnosti dne 22. 9. 2022. Jelikož žalovaný dlužnou částku 6 410 Kč doposud dobrovolně neuhradil, zavázal ho k tomu soud svým rozhodnutím. 6. Žalobkyně dále uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 110 Kč (příspěvek do garančního fondu) od 17. 8. 2022 do zaplacení; tento nárok shledal soud rovněž důvodným. Žalovaný neuhradil příspěvek do garančního fondu k datu splatnosti, tj. do 5. 8. 2022, proto se dostal dnem následujícím do prodlení s jeho zaplacením (§ 1968 o. z.) a žalobkyni počínaje tímto datem až do zaplacení vzniklo podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši 15 % ročně (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalobkyně v řízení požadovala úrok z prodlení až od 17. 8. 2022 do zaplacení, soud jí proto v souladu s jejím návrhem přiznal úrok z prodlení pouze za požadované (kratší) období. <b>Náklady řízení a lhůta k plnění</b> 7. Žalobkyně byla ve věci zcela procesně úspěšná, proto má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 600 Kč (§ 14b vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) á 200 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl.) a z náhrady za 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen tyto náklady uhradit k rukám zástupce žalobkyně. 8. Lhůtu ke splnění uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, když ke stanovení jiné lhůty k plnění neshledal důvody.