12 C 145/2023-55 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 3. 4. 2023 domáhala na žalované zaplacení částky 2 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 000 Kč od 19. 2. 2023 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně sdělila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] (dále„ původní věřitel“), a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy o půjčce, na základě které byla žalované vyplacena částka 2 000 Kč, a to dne 25. 1. 2021 prostřednictvím platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], ale vzhledem k tomu, že uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit, požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Pohledávka od původního věřitele byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023 na společnost [právnická osoba] Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 17. 1. 2023 mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Žalované byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 8. 2. 2023 předžalobní upomínka, žalobkyně kromě předmětné částky 2 000 Kč požaduje rovněž úrok z prodlení od 19. 2. 2023. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudní řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jejího pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalované na shora uvedenou doručovací adresu 3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. 4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Původní věřitel společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne 25. 1. 2021 peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, a to na bankovní účet žalované vedený u [právnická osoba], č. [bankovní účet]. Pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023 postoupena nejdříve na společnost [právnická osoba] a následně na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou rovněž 17. 1. 2023. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne 8. 2. 2023 stejně jako předžalobní výzva, kterou žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení částky do tří dnů. 5. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) o bezdůvodném obohacení. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 7. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Původní věřitel poskytl žalované prostředky ve výši 2 000 Kč, a to převodem na její bankovní účet dne 25. 1. 2021. Žalovaná tuto částku původnímu věřiteli neuhradila, proto žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvami o postoupení pohledávek, vyzvala žalovanou k vrácení bezdůvodného obohacení výzvou, která byla žalované odeslána dne 8. 2. 2023. Žalovaná na výzvu nijak nereagovala. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jakou částku žalovaná uhradila, nese žalovaná, která však byla v tomto řízení zcela pasivní a netvrdila, že by snad na svůj dluh cokoli uhradila. Soud věc hodnotil podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení a dospěl k závěru, že je na místě žalobě v plném rozsahu vyhovět, neboť žalované vznikla povinnost částku 2 000 Kč, o kterou se obohatila bez platného závazku, vrátit žalobkyni, a to spolu s úrokem z prodlení, neboť částku neuhradila ve lhůtě poskytnuté jí výše uvedenou výzvou, čímž se ocitla v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 o. z. ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 19. 2. 2023, tedy ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky. 9. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně odeslala žalované předžalobní upomínku, má proto právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za právní zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč (předžalobní výzva se skutkovým a právní rozborem věci, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, náhradou hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, a 21 % DPH ve výši 189 Kč. 10. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 11. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění.