12 C 49/2023-77 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 3. 11. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 31 673,92 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 22 770,01 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 946,40 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4,63 Kč, a zákonným úrokem prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 389,01 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že dne 6. 3. 2013 uzavřela se žalovaným smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření ke smlouvě o stavebním spoření č. [bankovní účet]. Žalobkyně se zavázala zřídit a vést žalovanému účet stavebního spoření do cílové částky a při splnění podmínek poskytnout žalovanému úvěr ze stavebního spoření (překlenovací úvěr). Úvěr žalovanému poskytla dne 31. 7. 2020 v částce 26 446,35 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíčními splátkami 300 Kč. Žalovaný neuhradil splátky za období duben 2021 až květen 2022, žalobkyně proto ke dni 21. 6. 2022 prohlásila úvěr za splatný. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě informací poskytnutých žalovaným a informací získaných z interních a externích databází. Žalobkyně požaduje zaplatit neuhrazenou jistinu úvěru 22 389,01 Kč, sjednaný úrok, kapitalizovaný úrok a poplatek 381 Kč (351 Kč coby poplatek za vedení účtu za období od 1. 6. 2021 do 1. 6. 2022, tj. 13 měsíců po 27 Kč; 30 Kč coby poplatek za zaslání ročního výpisu z účtu za rok 2021). 2. Podáním doručeným soudu dne 29. 3. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět pro částku 17 404,39 Kč s odůvodněním, že žalovaný tuto částku dne 27. 2. 2023 uhradil. Konkrétně se zpětvzetí žaloby týkalo jistiny. Soud proto řízení co do shora uvedených částek zastavil dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 23. 5. 2023. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky. 5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav: 6. Žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, přičemž při poskytnutí úvěru vycházela z průměrného čistého měsíčního příjmu žalovaného u zaměstnavatele [právnická osoba] za 6 měsíců ve výši 12 894 Kč (č. l. 65, 67 spisu). Dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného v systému CBCB (č. l. 63 spisu). 7. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne 6. 2. 2013 smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému překlenovací úvěr do částky 50 000 Kč a dále úvěr ze stavebního spoření až do výše rozdílu mezi cílovou částkou a zůstatkem na účtu stavebního spoření k datu přidělení cílové částky. Žalovaný se zavázal splácet překlenovací úvěr měsíční splátkou 221 Kč a dále spořit měsíční částku 129 Kč s tím, že do termínu přidělení cílové částky je potřeba uhradit 238 měsíčních splátek. Účastníci dále ujednali, že úvěr ze stavebního spoření bude úročen úrokem 3,70 % ročně a žalovaný bude úvěr ze stavebního spoření splácet částkou 300 Kč měsíčně. Pro případ, že žalovaný nedodrží úvěrové podmínky, byla žalobkyně v souladu s ujednáním úvěrových podmínek oprávněna odstoupit od smlouvy (čl. IX. odst. 1 úvěrových podmínek). Žalobkyně vyplatila žalovanému dne 14. 2. 2013 úvěr 21 779 Kč a 28 221 Kč. Dopisem ze dne 4. 8. 2000 (č. l. 66 spisu) žalobkyně informovala žalovaného o naplnění podmínek pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření, čímž došlo ke zrušení překlenovacího úvěru a zůstatek 26 446,34 Kč byl převeden na nově otevřený účet úvěru ze stavebního spoření, přičemž žalovaný byl povinen hradit měsíční splátky v minimální výši 300 Kč. Jelikož žalovaný nesplácel poskytnutý úvěr řádně, žalobkyně ho opakovaně vyzývala k úhradě dluhu (výzvy č. l. 20 a 21 spisu) a ke dni 21. 6. 2022 odstoupila od smlouvy a prohlásila úvěr za splatný (odstoupení od smlouvy č. l. 48 spisu). Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 6. 10. 2022 (č. l. 49 a 50 spisu). Žalobkyně je dle čl. V. úvěrových podmínek oprávněna účtovat náklady spojené se správou účtu dle sazebníku. Ze sazebníku vyplývá, že žalobkyně je oprávněna účtovat 27 Kč měsíčně za vedení úvěrového účtu a 30 Kč za roční výpis z účtu. 8. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícímu právnímu závěru. Na základě smlouvy o úvěru uzavřené dle § 497 obch. zák. poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky (překlenovací úvěr) v částce 50 000 Kč, které byly po splnění ujednaných podmínek dne 31. 7. 2020 převedeny v toho času zůstatkové výši 26 446,34 Kč na účet stavebního spoření a žalovaný byl povinen splácet úvěr v minimální měsíční splátce 300 Kč. Žalovaný své povinnosti neplnil, žalobkyně proto po marném upomínání odstoupila od smlouvy a úvěr prohlásila za splatný ke dni 21. 6. 2022. Soud vycházel z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nijak nezpochybnil, že na jistině úvěru dosud zbývá uhradit 5 365,62 Kč. Nárok žalobkyně na zaplacení jistiny úvěru je v souladu se smluvním ujednáním a s ustanovením § 497 obch. zák. V souladu se smluvním ujednáním stran i se zákonem je rovněž nárok žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného úroku za dobu prodlení žalovaného s plněním povinnosti a nárok na zaplacení poplatku v částce 381 Kč za vedení účtu za období od 1. 6. 2021 do 1. 6. 2022 a za zaslání ročního výpisu z účtu za rok 2021. Jelikož je nárok žalobkyně v souladu se smluvním ujednání stran i se zákonem, soud žalobě vyhověl. 10. Nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná (k zastavení řízení došlo z důvodu na straně žalovaného) a současně prokázala, že zaslala na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu k plnění dle § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 912 Kč a dále náklady na právní zastoupení advokátem. Při stanovení výše odměny za právní zastoupení advokátem za dobu do podání žaloby včetně vycházel soud z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen advokátní tarif), neboť se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalobkyni tak náleží odměna advokáta za 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 300 Kč, náhrada hotových výdajů 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, odměna dle § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 advokátního tarifu za částečné zpětvzetí žaloby ve výši 2 020 Kč a náhrada hotových výdajů za tento úkon ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu. K nákladům řízení byla připočtena i 21 % DPH. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 12. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. 13. Odůvodnění rozsudku je vyhotoveno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. ve zkráceném znění.