16 C 183/2023-35 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 6. 10. 2023 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 9 459 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V návrhu a jeho doplnění ze dne 15. 11. 2023 uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným prostřednicím komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr ve výši 6 500 Kč, částka mu byla vyplacena na bankovní účet. Úvěr měl být splacen nejpozději dne 22. 6. 2022. Žalovaný dluh neuhradil, předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 6 500 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 766,67 Kč a úrok ve výši 192,33 Kč. Žalovaný v průběhu smluvního vztahu neuhradil ničeho. Před uzavřením smlouvy byl žalovaný lustrován v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, dále v registrech CRKI, EUCB, NRKI a BRKI, právní předchůdkyně žalobkyně dále ověřovala úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji a neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splatit. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na společnost [právnická osoba], a dále smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi touto společností a žalobkyní dne 16. 6. 2023 na žalobkyni. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstala zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením žalovaného vyzval, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil a žalobkyně s navrženým postupem souhlasila již v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Před uzavřením smlouvy o úvěru byl žalovaný seznámen s informacemi o tomto úvěru. Byl informován o výši úvěru 6 500 Kč, o celkové splatné částce (zahrnující úrok a poplatek) a době splatnosti. Dle tvrzení žalobkyně byl žalovaný před uzavřením smlouvy lustrován v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, registrech CRKI, EUCB, NRKI a BRKI, a dále právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Žalobkyně netvrdila žádné další skutečnosti týkající se posouzení schopnosti žalovaného úvěr splatit před uzavřením předmětné smlouvy, ani nenavrhla žádné důkazy. Dne 23. 5. 2022 byla mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se věřitel zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 6 500 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit a zaplatit sjednaný úrok z úvěru ve výši 192,33 Kč a poplatek za sjednání úvěru ve výši 1 383,33 Kč (při dodržení doby splatnosti), resp. 2 766,67 Kč (při překročení doby splatnosti). Byla dohodnuta doba splatnosti 30 dnů. [příjmení] 6 500 Kč byla dne 23. 5. 2022 zaslána na bankovní účet, který byl uveden ve smlouvě o úvěr jako bankovní účet žalovaného. Žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovaným na společnost [právnická osoba] a dále na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 19. 8. 2023. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 8. 2023, která byla téhož dne podána k poštovní přepravě, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů, přičemž byl upozorněn na její možné soudní vymáhání. 6. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 14. Právní posouzení věci: 15. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni žalobkyně o úvěr ve výši 6 500 Kč. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně jakožto poskytovatele finančních prostředků však bylo, aby před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila, zda je žalovaný schopen poskytnutý úvěr splácet, a to v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný byl před uzavřením smlouvy lustrován v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, registrech CRKI, EUCB, NRKI a BRKI, dále že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Žádné další skutečnosti, zejména jak došlo ke zjištění a ověření příjmů a výdajů žalovaného, posouzení jeho finanční, majetkové, rodinné a sociální situace, však netvrdila ani nedoložila. Provedení lustrace v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí a dalších registrech, rovněž nebylo doloženo, když se navíc nejedná ani o dostatečné prověření něčí schopnosti úvěr splácet. Dle názoru soudu se tak v daném případě nemohlo jednat o řádné prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Za situace, kdy žalobkyně nebyla schopna tvrdit a také prokázat, že skutečně došlo ke komplexnímu zjišťování majetkových poměrů žalovaného, je nutno uzavřít, že nedošlo k řádnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] OPR, je povinností soudu zabývat se ex offo, tedy i bez námitky dlužníka, otázkou, zda věřitel náležitě posoudil úvěruschopnost spotřebitele a pokud této povinnosti nedostál, je povinností soudu vyvodit z tohoto porušení následek, tedy absolutní neplatnost smlouvy. 16. Jelikož soud dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná (§ 580 a násl. o. z.), za situace, kdy p