16 C 205/2022-103 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou, respektive návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne 20. 9. 2022 domáhala na žalované zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím a úhrady nákladů řízení. K odůvodnění svého návrhu žalobkyně uvedla, že s žalovanou 30. 3. 2021 uzavřela smlouvu [číslo] na základě které mu byl poskytnut kontokorentní úvěr s úvěrovým limitem 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky. Finanční prostředky byly poskytnuty bezhotovostně. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet dle dohodnutých podmínek, tuto svou povinnost však nesplnila a poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas. Žalobkyně využila svého oprávnění a ke dni 31. 5. 2022 prohlásila úvěr za splatný, a to dopisem odeslaným žalované doporučeně dne 17. 6. 2022. Žalovaná tak žalobci dluží částku ve výši 23 471,72 Kč, tvořenou dluhem na jistině ve výši 20 000 Kč, poplatky ve výši 650,00 Kč, smluvním úrokem zkapitalizovaným ke dni 19. 9. 2022 na částku 2 294,44 Kč, zákonným úrokem z prodlení zkapitalizovaným za období od prodlení dlužníka se splácením do dne 19.09.2022 na částku 527,28 Kč, spolu se smluvním úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky 20 650,00 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z částky 20 650 Kč od 20. 9. 2022 do zaplacení. Žalobkyně žalované zaslala předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalované byla žaloba doručena do vlastních rukou na adresu jejího trvalého bydliště, tj. adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku, neboť žalovaná nemá datovou schránku ani si nezvolila jinou doručovací adresu. Z § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla žalované doručena uložením, a to v souladu s ustanovením § 49 odst. 2 věta druhá a třetí ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Současně byla žalované doručena výzva, aby se ve lhůtě 30 dnů vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez jednání, a proto soud rozhodl jen na podkladě listinných důkazů obsažených ve spisu, aniž nařizoval jednání, a to v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. 3. Soud má za prokázané následující skutečnosti: 4. Žalobkyně (jejíž právní subjektivita byla ověřena výpisem z obchodního rejstříku na č.l. 14 až 15 spisu) a žalovaná dne 30. 3. 2021 uzavřeli smlouvu o kontokorentu (viz č.l. 29-30 spisu) ve znění obchodních podmínek (č.l. 31-36), sazebníku (č.l. 37-42), a to na základě žádosti o poskytnutí úvěru (viz č.l. 16-17) ve spojení s předsmluvními informacemi o kontokorentu (č.l. 17v-18) a vysvětlení předsmluvních informací (č.l. 19). O úkonu byl sepsán záznam o podpisu klienta (č.l. 21-22), kdy byla vyhodnocována úvěruschopnost žalované (viz č.l. 23-27). Žalobkyně tedy prokázala, že posuzovala úvěruschopnost žalované. Dle smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový limit 20 000 Kč, který může být čerpán od 30. 3. 2021 RPSN činilo 25,92 % p.a. a žalovaná se zavázala celkem uhradit 21 173 Kč. Žalovaná se zavázala hradit poplatky za služby související s úvěrem dle sazebníku. Žalovaná úvěr čerpala (viz obrat na účtu č.l. 43-84 spisu). Žalovaná se zavázala zajistit na účtu k poslednímu pracovnímu dni kalendářního měsíce dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků, poplatků apod., dále zajistit na účtu měsíční příjem ve výši alespoň 50 % úvěrového limitu. Žalovaná byla povinna splatit úvěr včetně naběhlých úroků, poplatků, úroků z prodlení a smluvní pokuty nejméně jedenkrát za 6 měsíců. 5. Žalovaná nedodržela podmínku smlouvy o úvěru, neboť nezajistila na účtu každý měsíc pravidelný příjem ve výši 50 % limitu kontokorentu, a proto žalobkyně dopisem ze dne 17. 6. 2022 prohlásila úvěr za splatný k datu 31. 5. 2022. Dopis byl odeslán doporučeně žalované na adresu uvedenou ve smlouvě (viz č.l. 85, [číslo] spisu). Žalované byly zaslány výzvy k zaplacení dluhu (viz č.l. 86-89). Před podáním žaloby byla žalované doporučeně zaslána předžalobní upomínka (viz č.l. 90-91). 6. Ze shora provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: 7. Žalobkyně pro žalovanou vedla bankovní účet (viz smlouva o [anonymizována dvě slova] kontu na č.l. 28). Žalovaná požádala žalobkyni o poskytnutí úvěru formou přečerpání svého běžného účtu (tzv. kontokorent). Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované a úvěr schválila. Následně žalobkyně a žalovaná podepsali smlouvu o úvěru, na základě které umožnila žalobkyně žalované čerpat finanční prostředky do záporného zůstatku s limitem 20 000 Kč. Žalovaná vyčerpala finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet dle smlouvy a hradit poplatky dle sazebníku. Žalovaná nedodržela podmínky smlouvy o úvěru, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila k datu 31. 5. 2022 a vyzvala žalovanou k okamžitému splacení úvěru. Žalovaná, která neprokázala opak, dosud dluží žalobkyni jistinu úvěru a příslušenství. 8. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to konkrétně s ust. § 3028 odst. 1, posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). <i>9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>11. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze</i> <i>a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,</i> <i>b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo</i> <i>c) smluvní pokutu.</i> <i>12. Podle odst. 4 u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.</i> <i>13. Podle odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.</i> 14. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru dle § 2395 o. z., přičemž ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se jedná o úvěr spotřebitelský. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Ve smlouvě o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalované kontokorentní úvěr s limitem 20 000 Kč za ú