16 C 84/2023-51 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 26. 5. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 7. 2015 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 1 288 Kč od 13. 3. 2008 do 19. 3. 2009 a úhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč. 2. Ve své žalobě žalobkyně tvrdila, že dne 13. 3. 2008 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], s žalovaným smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v hotovosti částku 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 352 Kč, tedy celkem částku 20 352 Kč, uhradit v 53 pravidelných týdenních splátkách. Žalovaný své závazky však nehradil řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně tak požadovala uhradit celý závazek. Žalovaný na smlouvu ohradil toliko 7 064 Kč. 3. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 byla pohledávka za žalovaného postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24. 8. 2018 byla pohledávka postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 4. 9. 2018. Ode dne postoupení neuhradil žalovaný ničeho. Dne 26. 4. 2023 zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště uvedené v záhlaví rozhodnutí. Z ustanovení § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). 5. Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou adresu. Protože nebyl adresát zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o. s. ř. Současně byla žalovanému zaslána i výzva, aby se ve stanovené 10 denní lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. 6. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Jelikož žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, soud rozhodl dle § 115a o. s. ř., aniž nařizoval jednání a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise. 7. Provedenými listinnými důkazy soud zjistil následující skutkový stav. 8. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 13. 3. 2008 smlouvu o půjčce (č.l. 11) ve znění smluvních podmínek (č.l. 12) na základě které mu byla poskytnuta v hotovosti částka 12 000 Kč RPSN ze smlouvy byla ve výši 206,8 % p.a. Tuto částku spolu s poplatkem ve výši 8 352 Kč (celkem 20 352 Kč) se žalovaný zavázal uhradit ve 53 pravidelných týdenních splátkách po 384 Kč. Žalovaný uhradil celkem 7 064 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni písemnou smlouvou o postoupení pohledávek dne 19. 6. 2015, resp. ze dne 24. 8. 2018 (č.l. 13-30). O tom byl žalovaný uvědoměn přípisem ze dne 25. 6. 2015 (č.l. 31-32, [číslo]). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzýván k úhradě (č.l. 25-26). 9. Ve spise se nenachází důkaz, ze kterého by vyplývalo, že původní věřitelka řádně zjišťovala a posuzovala majetkové a osobní poměry žalovaného. Žalobkyně ani nedoložila, že by byl žalovaný lustrován v jakékoli evidencích dlužníků (např. [příjmení], NRKI apod.). Žalobkyně tedy neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně náležitě zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. 10. V souladu s přechodnými ustanoveními k zákonu č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to konkrétně s ust. § 3028 odst. 1, posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení zákona č. zákona [číslo] Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále„ obč. zák.“), neboť smlouva byla uzavřena před účinností nového občanského zákoníku. <i>11. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>13. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.</i> 14. Zjištěný skutkový stav soud hodnotil po právní stránce následujícím způsobem. 15. V tomto konkrétním případě z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by se původní věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zabýval otázkou schopnosti žalovaného v budoucnu dostát svým závazkům ze smlouvy o úvěru a úvěr splácet. Původní věřitel nedostatečně ověřoval příjmy a výdaje žalovaného, ani se blíže nezabýval jeho osobními a majetkovými poměry. Nebyly provedeny lustrace v elektronických evidencích stran bezdlužnosti žalovaného. Právní předchůdce žalobce nevyhodnotil správně schopnost žalovaného splácet úvěr, přesto žalovanému byl poskytnut úvěr 12 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal uhradit v 53 týdenních splátkách po 384 Kč (tedy 1 536 Kč měsíčně) celkem částku 20 352 Kč, tedy souhrnný poplatek za poskytnutí úvěru z toho činil 8 352 Kč RPNS v tomto případě činila 206,8 %. 16. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Ze statistiky ČNB vyplývá, že úroková sazba poskytovaná bankami v daném období u bank činila 6 % až 25 % ročně. Ve světle toho se pak jeví úrok ve sjednané výši jako nemravný. 17. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o úroku je dle § 39 občanského zákoníku pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatné. Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nestanoví žádnou obvyklou výši úroků, nemohl soud přiznat žalobkyni žádné úroky ze smlouvy o půjčce. Je přitom nerozhodné, že původní věřitel nazval sjednaný úrok souhrnným poplatkem, neboť je zřejmé, že jde o úplatu za půjčení peněz, tedy úrok ve smyslu § 658 odst. 1 obč. zák. Obdobně viz např. rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 17Co 592/2008, popř. rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 33/2003. 18. S ohledem na to, že soud považuje smlouvu za neplatnou, zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení zbylých poplatků a příslušenství, neboť poplatky nemohly být v neplatné smlouvě platně sjednány. Žalobkyni byla přiznána část nároku představující bezdůvodné obohacení žalovaného, tedy rozdíl mezi poskytnutými a uhrazenými finančními prostředky. 19. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z ustanovení § 517 odst. 2 o.z. 20. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle míry úspěchu ve věci. 21. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni výše uvedenou částku s příslušenstvím do 3 dnů od právní moci rozsudku má oporu v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku. 22. Vzhledem k tomu, že soud nevydal ve věci elektronický platební rozkaz a pokračoval v řízení, bylo povinností soudu doměřit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení dle položky 2 odstavec 2 sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení činí dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč (soud přitom vychází z předmětu řízení bez příslušenství), dosud bylo na poplatku uhrazeno 800 Kč. 23. Je, tedy povinností žalobkyně doplatit soudní poplatek ve výši 200 Kč, a to v kolcích nebo na účet soudu [číslo] – [číslo], [variabilní symbol].