17 C 139/2023-30 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 3. 3. 2023 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [anonymizováno] [právnická osoba] uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu [číslo] na základě které žalovaný mimo služeb elektronických komunikací odebíral i služby související. Současně byla uzavřena smlouva kupní na koncové zařízení [anonymizováno], kdy se žalovaný zavázal uhradit kupní cenu ve splátkách. Při uzavření kupní smlouvy byla žalovanému poskytnuta sleva. Jelikož však žalovaný nedodržel podmínky pro poskytnutí této slevy, je povinen ji vrátit. Tento nárok byl vyúčtován fakturou [číslo]. Žalovaný však slevu nevrátil. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, žalobkyně souhlas vyjádřila již v žalobě, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba], [IČO] uzavřela se žalovaným dne 15. 5. 2019 účastnickou smlouvou [číslo] na základě které se tato společnost zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací a související služby, včetně služeb třetích stran. Žalovaný se zavázal za služby platit dle vyúčtování. Součástí smlouvy byla kupní smlouva k zařízení [anonymizována dvě slova] [rok] – [anonymizována dvě slova] [číslo]. Kupní cena činila 3 689 Kč, přičemž žalovanému byla poskytnuta sleva 2 000 Kč, která byla podmíněna dodržením sjednané doby trvání smlouvy 24 měsíců. Byla sjednána povinnost žalovaného vrátit tuto slevu v případě, že dojde k předčasnému ukončení smlouvy. Dopisem ze dne 8. 7. 2019 byl žalovaný společností [anonymizováno] [právnická osoba] upozorněn na neuhrazenou částku se splatností 20. 6. 2019 (pozn. soudu není předmětem řízení) a následně dopisem ze dne 19. 8. 2019 mu byla oznámena výpověď účastnické smlouvy, byl vyzván k úhradě dlužných částek. Vrubopisem [číslo] ze dne 3. 12. 2019 vyúčtovala společnost [anonymizováno] [právnická osoba] žalovanému slevu k zařízení č. [anonymizováno] [číslo] ve výši 2 000 Kč, se splatností dne 17. 12. 2019. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 21. 2. 2022 mezi společností [anonymizováno] [právnická osoba] a žalobkyní přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně dne 21. 3. 2022 oznámeno. V rámci tohoto byl i vyzván k úhradě dlužné částky. 6. Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 7. Podle § 2079 odst. 1 o. z., kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 9. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Právní posouzení věci: 12. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným účastnickou smlouvu dle § 1746 odst. 2 o. z., na základě které mu poskytovala služby elektronických komunikací a další sjednané služby. Žalovaný se zavázal, že za poskytnuté služby uhradí cenu v souladu s jednotlivými vyúčtováními. Současně uzavřeli kupní smlouvu dle § 2079 a násl. o. z. ke specifikovanému zařízení, na které byla žalovanému poskytnuta sleva, kterou však byl tento povinen vrátit v případě, že dojde k předčasnému ukončení smlouvy. Žalovaný své smluvní povinnosti nedostál, nehradil v termínu splatnosti vyúčtované služby, proto právní předchůdkyně žalobkyně účastnickou smlouvu vypověděla ve lhůtě kratší než 24 měsíců od jejího uzavření. Žalovaný je tak povinen vrátit poskytnutou slevu na koupené zařízení ve výši 2 000 Kč. Žalovaný ani této smluvní povinnosti nedostál. Pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. Soud shledal návrh zcela důvodným, v souladu s právními předpisy, plně mu vyhověl, a to i pro úroky z prodlení, které jsou požadovány z dlužné částky od 18. 12. 2019, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti, do zaplacení, v zákonné výši v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 400 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu za dva úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč (2 x 100 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 126 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 1 126 Kč. 14. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 15. Soud postupoval v souladu s § 14b advokátního tarifu, neboť žalobkyně zahájila předmětné řízení opakovaně na ustáleném vzoru, ve skutkově i právně obdobné věci – řízení vedená pod sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], když se jedná rovněž o nárok plynoucí z účastnické smlouvy uzavřené mezi shodnou právní předchůdkyní žalobkyně, v návrhu tak dochází pouze ke změně základních identifikačních údajů. 16. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 17. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.