17 C 304/2022-42 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem podaným u soudu dne 1. 12. 2022 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 24 317,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 24 317,37 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Uvedené požadoval z titulu nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, resp. nesprávným úředním postupem, v souvislosti s trestním řízením vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], když tuto uplatnil u žalované dne 31. 5. 2022 ve výši 24 317,37 Kč (odměna za zastupování) a ve stanovené lhůtě šesti měsíců nebyl žalovanou uspokojen. 2. Žalovaná uvedla, že činí nespornou skutečností, že u ní žalobce dne 31. 5. 2022 uplatnil nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., v celkové výši 24 317,37 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení, vzniklých v důsledku nezákonného trestního stíhání vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná požadavku vyhověla co do částky 23 591,37 Kč, což žalobci sdělila 18. 1. 2023. Žalobci nebylo vyhověno do částky 726 Kč na náhradě za promeškaný čas, když tato byla požadována duplicitně. Žalovaná vychází z toho, že v případě žalobce došlo k vydání nezákonného rozhodnutí dle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze požadovat záznam o sdělení podezření ze dne 24. 9. 2020. V dané věci byly splněny zákonné podmínky pro přiznání nároku žalobce co do důvodu i výše, tj. nároku na náhradu škody spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu za jednotlivé úkony právní služby. 3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení částečně zastaveno pro jistinu ve výši 24 317,37 Kč a dále pro zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 726 Kč od 1. 12. 2022 do zaplacení, a to k návrhu žalobce s tvrzením, že mu žalovaná dne 20. 1. 2023 uhradila částku 23 591,37 Kč. Ztotožnil se se závěrem žalované, že částka 726 Kč byla z jeho strany požadována duplicitně. Příslušenství dále požadoval do 19. 1. 2023. 4. Předmětem řízení je dále zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 591,37 Kč od 1. 12. 2022 do 19. 1. 2023 (v souladu s návrhem žalobce), tj. částka 484,75 Kč. 5. Žalobce trval na uložení povinnosti žalované uhradit mu příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, když doplnil, že jelikož splatnost jím požadované částky nastala po marném uplynutí lhůty šesti měsíců od podání žádosti žalované, nemohl příslušenství po žalované požadovat již při podání samotné žádosti. 6. Žalovaná doplnila, že ponechává na rozhodnutí soudu stran požadavku žalobce na příslušenství, nicméně toto nebylo u žalované v rámci mimosoudního projednávání uplatněno. 7. Oba účastníci řízeni souhlasili s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání. 8. Závěr o skutkovém stavu: 9. Žalobce uplatnil u žalované dne 31. 5. 2022 nárok na náhradu škody v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) – dále jen„ zákon č. 82/1998 Sb.“, v celkové výši 24 317,37 Kč, když se jednalo o odměnu za zastupování, kterou žalobce uhradil svému obhájci za zastupování v trestním řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná žádost žalobce přijala. Náklady přitom vznikly v důsledku nezákonného rozhodnutí, konkrétně sdělení podezření žalobci dne 24. 9. 2020. Následně bylo [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodnuto o postoupení věci žalobce [stát. instituce] s tím, že by mohla být posouzena jako přestupek. Po uplynutí šesti měsíců od podání žádosti u žalované nebyla žalobci žalovanou jím požadovaná náhrada škody poskytnuta, takto se stalo dne 20. 1. 2023, a to ve výši 23 591,37 Kč. Nárok byl pro částku 726 Kč nedůvodný, jak potvrdil i žalobce. Vše výše uvedené je možno považovat za nesporné skutečnosti mezi účastníky řízení, neboť jejich tvrzení byla shodná. 10. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 11. Podle § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle správního řádu správního nebo v řízení trestním. 12. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. 13. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 14. Podle § 15 odst. 1 a 2 zákona č. 82/1998 Sb., přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 15. Podle § 31 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb., náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. 16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Právní posouzení věci: 18. Žalobce uplatnil u žalované dne 31. 5. 2022 nárok na náhradu škody v souladu se zákonem č. 82/1998 Sb., který žalovaná přijala. Žalovaná, jako odpovědný subjekt dle § 1 odst. 1 zmíněného zákona, uznala, že žalobci vznikla škoda v souladu s § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb. Nicméně ve lhůtě šesti měsíců od uplatnění nároku žalobce neuspokojila, a to ani z části. Proto žalobce, po uplynutí lhůty, zahájil předmětné řízení. Až v průběhu řízení žalovaná žalobce uspokojila, přičemž souhlasila s žalobcem, že žalobci nárok na náhradu škody skutečně vůči státu vznikl, a to v souladu s § 7 odst. 1, § 8 odst. 1 a § 31 odst. 1 a 3 zákona č. 82/1998 Sb. S ohledem na to, že žalovaná žádost žalobce přijala a přisvědčila mu, že mu nárok na náhradu škody vznikl, avšak náhradu mu neposkytla v zákonem stanovené lhůtě šesti měsíců od přijetí žádosti žalobce, dostala se po uplynutí této lhůty do prodlení a je tak povinna nahradit žalobci příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z dlužné částky v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 23 591,37 Kč od prvního dne prodlení, tj. od 1. 12. 2022, do 19. 1. 2023, když žalobce takto označil datum, do kdy příslušenství z dlužné částky požaduje (k zaplacení přitom došlo 20. 1. 2023). Soud tedy návrhu žalobce, v rozsahu zbývajícího předmětu řízení po částečném zastavení řízení, vyhověl, neboť je v souladu s právními předpisy a zjištěným skutkovým stavem. 19. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věta první i druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř.“), kdy žalobce vzal svůj návrh částečně zpět pro chování žalované, která část požadované částky uhradila až po zahájení řízení (§ 146 odst. 2 věta druhá), částečně vzal žalobce svůj návrh zpět z důvodu svého pochybení (neodůvodněný nárok na částku 726 Kč s příslušenstvím - § 146 odst. 2 věta první), ve zbylé požadované částce byl žalobce plně úspěšný (§ 142 odst. 1). Žalobce tedy má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti žalované v rozsahu 94 % (v rozsahu 3 % nebyl úspěšný). Soud nesdílí názor žalobce, že by rozsah 3 % odůvodňoval postup dle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť částka 726 Kč se soudu nejeví jako nepoměrně nepatrná částka k částce 24 317,37 Kč. 20. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a náklady zastoupení. Zástupce žalobce by měl nárok na odměnu ve výši 10 460 Kč dle § 7 bod 5 advokátního tarifu, kdy soud pro úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka, částečné zpětvzetí) vycházel z tarifní hodnoty 24 317,37 Kč, tedy jeden úkon právní služby á 2 100 Kč, a pro úkon právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (vyjádření ze dne 2. 3. 2023) vycházel z tarifní hodnoty 23 591,37 Kč, tedy jeden úkon