17 C 317/2022-55 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu 8. 12. 2022, ve znění jeho doplnění ze dne 16. 1. 2023, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 7 043,07 Kč s příslušenstvím, částky 1 993,19 Kč a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela dne 3. 8. 2020 se žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit spolu s úroky a poplatky ve výši 8 592 Kč, ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč, poslední splátka byla splatná 3. 10. 2021. Před uzavřením smlouvy byla posouzena schopnost žalované úvěr splácet, a to prostřednictvím jí poskytnutých informací a doložených dokladů. Žalovaná uhradila pouze 5 840 Kč. K zesplatnění nedošlo, ode dne 4. 10. 2021 je žalovaná v prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Dlužná částka sestává z jistiny 7 043,07 Kč, nesplaceného kapitalizovaného úroku 476,11 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 3 360,84 Kč, nesplacených nákladů za vyhodnocení úvěru 637,38 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 1 234,60 Kč, smluvního úroku 819,12 Kč od 4. 10. 2021 do 14. 7. 2022 ve výši 15 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 464,17 Kč od 4. 10. 2021 do 14. 7. 2022, účelně vynaložených nákladů na mimosoudní vymáhání 473 Kč (1 x odeslaný dopis, 2 x osobní návštěva), smluvní pokuty 1 993,19 Kč (0,1 % denně z částky 7 043,04 Kč od 4. 10. 2021 do 14. 7. 2022). Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od 29. 7. 2022 do zaplacení. Žalované byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, v řízení zůstala zcela nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřily, resp. žalobkyně s tímto souhlasila v návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaná požádala společnost [právnická osoba] o spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž před uzavřením smlouvy jí byly poskytnuty standardní informace o tomto úvěru a byla prověřována její schopnost úvěr splácet. Byly zjištěny její kontaktní údaje, osobní stav, vzdělání, zdroj příjmů, způsob bydlení a pravidelné měsíční příjmy a výdaje. Bylo zjištěno, že žalovaná je svobodná, žije u rodičů, má základní vzdělání, má jednu vyživovanou osobu, je na rodičovské dovolené, kdy její měsíční příjem je 10 500 Kč, což bylo věřitelem ověřeno z doložených složenek za měsíce květen, červen a červenec 2020. Jednalo se konkrétně o rodičovský příspěvek 10 000 Kč a přídavek na dítě 500 Kč. Uvedené plyne i z oznámení Úřadu práce České republiky, dávky byly vypláceny s ohledem na nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného 21. 2. 2020, v březnu 2020 obdržela žalovaná i porodné ve výši 13 000 Kč. Stran výdajů žalovaná v žádosti uvedla, že na bydlení a energie hradí 1 000 Kč, dopravu, jídlo a osobní náklady 6 320 Kč, telefon 300 Kč. Následně byla mezi smluvními stranami dne 3. 8. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 963 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 929 Kč a inkasním poplatkem (inkaso plateb v hotovosti v bydlišti) ve výši 1 800 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Byl sjednán úrok z úvěru ve výši 15 % ročně, úhrada za vymáhání dlužné částky a smluvní pokuta při prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Finanční prostředky obdržela žalovaná v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná na svůj dluh uhradila 5 840 Kč. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 4. 2022 a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2022 přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně informována dopisem ze dne 4. 8. 2022 a ze dne 21. 8. 2022. Dopisem ze dne 8. 9. 2022 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. K úhradě dlužné částky mohla být vyzvána i osobně dne 25. 8. 2022 a 6. 10. 2022, kdy ji měl navštívit terénní pracovník věřitele. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 11. 2022, která byla podána k poštovní přepravě, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na její možné soudní vymáhání. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona (ve znění účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18:„ Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.“ 15. Právní posouzení věci: 16. Jelikož smlouva uzavřená mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přistoupil soud nejdříve k posouzení toho, zda právní předchůdkyně žalobkyně splnila před uzavřením předmětné smlouvy povinnost uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s řádnou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr. Bylo zjištěno, že byl tvrzen a rovněž i ov