ECLI: ECLI:CZ:OSKM:2023:17.C.63.2023.4 Datum: 2023-06-01 Předmět: zaplacení 50 840,18 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 50 840,18 Kč s příslušenstvím (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 )
1. Návrhem doručeným soudu dne 5. 1. 2023, ve znění jeho doplnění ze dne 17. 4. 2023, domáhala se žalobkyně zaplacení částky 49 230,18 Kč s příslušenstvím, částky 1 610 Kč a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že se žalovaným uzavřela dne 8. 6. 2014 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému aktivován běžný účet a žalovaný jej mohl plně využívat. Dne 9. 4. 2019 byl uzavřen dodatek [číslo] ke smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o kontokorent ve výši 50 000 Kč. Jelikož žalovaný splnil všechny podmínky, byla prověřena jeho úvěruschopnost, bylo mu poskytnutí kontokorentu dne 9. 4. 2019 schváleno a umožněno jeho čerpání. Byl sjednán úrok ve výši 18,9 % ročně. Jelikož žalovaný porušil podmínky poskytnutého úvěru, žalobkyně tento ke dni 30. 11. 2022 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila jistina 49 230,18 Kč a úrok 2 294,49 Kč. Žalovaný dále ničeho neuhradil. Žalobkyně dále požaduje částku 1 500 Kč jako náklad na vymáhání, částku 10 Kč odpovídající nezaplacenému měsíčnímu poplatku za vedení účtu a částku 100 Kč odpovídající nezaplacenému měsíčnímu poplatku za výběry z bankomatu. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání.
4. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:
5. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne 8. 6. 2014 bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně se žalovaným. Žalobkyně se v jejím rámci zavázala poskytovat žalovanému bankovní a platební služby, konkrétně běžný účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a ceník, ze kterého plyne poplatek za vedení účtu 10 Kč a poplatek za výběry z bankomatů 100 Kč.
6. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní informován o výši poskytnutého úvěru 50 000 Kč, podmínkách jeho splácení, následcích prodlení.
7. Z aplikačních dat, úvěrové zprávy žalobkyně a jejích záznamů bylo zjištěno, že žalovaný ke dni uzavření smlouvy o úvěru bydlel v nájmu, byl svobodný, neměl vyživované osoby, měl jiné splátky 3 400 Kč – kreditní karta, hlavní příjem od společnosti [právnická osoba] 15 912 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti byly 7 000 Kč, výdaje domácnosti 8 000 Kč z toho 4 500 Kč na bydlení.
8. Z výpisu bankovního účtu č. [bankovní účet] ze dne 14. 1. 2019, 14. 2. 2019, 12. 3. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný v tyto dny obdržel 15 179 Kč, 16 174 Kč a 16 382 Kč od společnosti [právnická osoba]
9. Z dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] bylo zjištěno, že tento uzavřela žalobkyně a žalovaný dne 9. 4. 2019 a na jeho základě požádal žalovaný o další bankovní službu, o úvěr s možností přečerpání, tzv. kontokorent ve výši 50 000 Kč. Byl sjednán úrok 18,9 % ročně. Splácení bylo postupné. Kontokorent měl být splacen do jednoho roku od data prvního čerpání nebo do jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek žalovaný dostane do minusu. Kontokorent byl poskytnut na účet č. [bankovní účet]. Součástí byly podmínky pro používání kontokorentu.
10. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že kontokorent byl čerpán 30. 9. 2021, ke dni 3. 1. 2023 činila nesplacená jistina 49 230,18 Kč a úrok 2 294,49 Kč Poslední úhrada byla 20. 9. 2022, ke dni 30. 9. 2022 činil zůstatek na účtu - 110 Kč, k dni 14. 10. 2022 byl zůstatek 0 Kč, dále již vždy jen minusový zůstatek.
11. Z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] pro období od 29. 9. 2021 do 3. 1. 2023 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 700,69 Kč a končený - 1 610 Kč. Dne 24. 10. 2022, 9. 11. 2022 a 29. 11. 2022 bylo žalovanému naúčtováno vždy 500 Kč jako účelně vynaložené náklady na vymáhání. Dne 31. 10. 2022 mu byl naúčtován poplatek 100 Kč za výběry z bankomatu a téhož dne poplatek ve výši 10 Kč za vedení účtu.
12. Z přehledu nákladů bylo zjištěno, že účelně vynaložené náklady bankou na vymáhání dluhu jsou 890,80 Kč pro 20 dnů vymáhání, klientům je účtována částka 500 Kč za každých 20 kalendářních dnů vymáhání.
13. Z dopisu ze dne 30. 11. 2022 bylo zjištěno, že tímto byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu 53 134,67 Kč, byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zásilka byla podána k poštovní přepravě dne 1. 12. 2022.
14. Závěr o skutkovém stavu:
15. Dne 8. 6. 2014 uzavřela žalobkyně se žalovaným rámcovou smlouvu [číslo] na základě které se zavázala poskytovat žalovanému bankovní a platební služby, konkrétně běžný účet č. [bankovní účet]. Žalovaný byl mimo jiné povinen hradit poplatek za výběr z bankomatů 100 Kč a 10 Kč za vedení účtu. V průběhu smluvního vztahu požádal žalovaný žalobkyni o poskytnutí kontokorentu ve výši 50 000 Kč. Před uzavřením příslušné smlouvy provedla žalobkyně posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy zjišťovala jeho bydlení, příjmy a prověřila si jej v registrech. Žalobkyně zjistila, že žalovaný bydlí v nájmu, nemá vyživované osoby, je zaměstnán a jeho pravidelný měsíční příjem je 15 912 Kč, což měla doloženo výpisy z bankovního účtu žalovaného, příjmy ostatních členů domácnosti byly 7 000 Kč, výdaje domácnosti 8 000 Kč z toho 4 500 Kč na bydlení, hradil 3 400 Kč na kreditní kartu. Jelikož měla žalobkyně za to, že je žalovaný schopen úvěr splácet, tento mu byl, po poskytnutí standardních informací o spotřebitelském úvěru, dne 9. 4. 2019 schválen v souladu s dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě, žalovaný jej začal čerpat až 30. 9. 2021 na svůj bankovní účet. V dodatku by sjednán úrok 18,9 % ročně a splácení, které bylo postupné. Poskytnutý kontokorent měl být splacen do jednoho roku od data prvního čerpání nebo do jakéhokoliv dalšího čerpání, kterým se z kladných částek žalovaný dostane do minusu. Ke dni 30. 9. 2022 činil zůstatek na bankovním účtu žalovaného - 110 Kč, dne 14.10. 2022 0 Kč, dále vždy již jen minusová položka. Ke dni 3. 1. 2023 činila nesplacená jistina kontokorentu 49 230,18 Kč a úrok 2 294,49 Kč, konečný zůstatek k témuž dni na bankovním účtu žalovaného č. [bankovní účet] byl - 1 610 Kč. Dne 24. 10. 2022, 9. 11. 2022 a 29. 11. 2022 bylo žalovanému naúčtováno vždy 500 Kč jako účelně vynaložené náklady na vymáhání, v souladu s interním dokumentem žalobkyně. Dne 31. 10. 2022 mu byl naúčtován poplatek 100 Kč za výběry z bankomatu a téhož dne poplatek ve výši 10 Kč za vedení účtu. Dopisem ze dne 30. 11. 2022, podaným k poštovní přepravě dne 1. 12. 2022, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu 53 134,67 Kč, byl upozorněn na možné soudní vymáhání dlužné částky.
16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
17. Podle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
18. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
19. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
20. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
21. Podle přechodných ustanovení zákona č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dostal-li se dlužník do prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o odložené platbě, peněžité zápůjčce, úvěru nebo obdobné finanční službě po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, použije se namísto příslušných ustanovení smlouvy, pokud jsou v rozporu s § 122 odst. 4 nebo 5 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti to
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.