17 C 67/2023-38 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 16. 3. 2023 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím, částky 192 Kč, částky 744 Kč a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že dne 9. 12. 2022 poskytla žalovanému na základě jeho žádosti z 8. 12. 2022 spotřebitelský úvěr ve výši 3 000 Kč, který byl splatný 11. 1. 2023. Před uzavřením smlouvy byla posuzována úvěruschopnost žalovaného, a to formou preskóringu, jeho doloženými příjmy a sdělenými výdaji, mírou zadlužení. Žalovaný finanční prostředky včetně sjednaného poplatku 744 Kč nevrátil, proto mu byly odeslány dvě upomínky, které jsou zpoplatněny částkou 450 Kč a 650 Kč. Jelikož žalovaný na tyto nereagoval, pověřila žalobkyně vymáháním této pohledávky inkasní společnost, náhrada nákladů na toto pověření činí 1 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje další náklady spojené s vymáháním pohledávky – náklady na upomínání formou SMS, e-mailů. Žalobkyně rovněž považuje sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od 12. 1. 2023 do 16. 3. 2023, tj. 192 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, v řízení zůstala zcela nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že v této věci lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud usnesením účastníky vyzval, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a to s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude se ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož se žalobkyně ani žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřili, resp. žalobkyně s tímto postupem souhlasila v žalobním návrhu, rozhodl soud ve věci v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný požádal žalobkyni o úvěr ve výši 3 000 Kč, přičemž před uzavřením smlouvy o úvěru mu byly poskytnuty předsmluvní informace, v rámci kterých byl informován o výši úvěru, době jeho trvání, úroku, poplatku, důsledcích prodlení. Před poskytnutím úvěru si žalobkyně od žalovaného vyžádala fotokopii jeho občanského průkazu, provedla lustraci v Centrální evidenci exekucí s negativním výsledkem. Měla k dispozici jeho potvrzení o příjmu za srpen 2022 (celkem 57 401 Kč, z toho bezhotovostně 36 617 Kč; půjčka 10 000 Kč), za září 2022 (celkem 66 785 Kč, z toho bezhotovostně 43 374 Kč; půjčka 10 000 Kč), za říjen 2022 (celkem 61 551 Kč, z toho bezhotovostně 39 497 Kč; půjčka 10 000 Kč). Dále má ve vztahu k žalovanému zaznamenáno, že výše jeho příjmu je 39 763 Kč, nemá nezaopatřené děti, má výdaje na bydlení 5 553 Kč, energie 0 Kč, osobní 5 725 Kč, jiné půjčky 5 088 Kč; neměl záznam v insolvenčním rejstříku, v registru úvěrů bylo zjištěno, že má napůjčováno 38 000 Kč a zbývá uhradit 81 220 Kč, přičemž má 4 otevřené smlouvy. Dne 9. 12. 2022 provedl žalovaný ze svého bankovního účtu č. [bankovní účet] platbu ve výši 1 Kč ve prospěch žalobkyně. Následně byla dne 9. 12. 2022 mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, což téhož dne učinila, když mu ji zaslala na bankovní účet č. [bankovní účet]. Ve smlouvě byly sjednány úroky 39 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru 744 Kč, doba splatnosti 30 dnů. Pro případ prodlení byla sjednána náhrada všech nákladů, které vzniknou žalobkyni, dále úroky z prodlení a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně užívá interní tabulky obsahující rozpis účelně vynaložených nákladů na uplatnění pohledávky – 1. upomínka 450 Kč, 2. upomínka 650 Kč, 3. upomínka 1 500 Kč, 1 e-mail 31 Kč, 1 SMS 33 Kč, 1 hovor 40 Kč. Shodná výše byla uvedena i ve smlouvě o úvěru. Pokud jde o žalovaného, má žalobkyně zaznamenány tyto položky – 1. upomínka 450 Kč 19. 1. 2023 (byla doložena), 2. upomínka 650 Kč 1. 2. 2023 (byla doložena), 3. upomínka-předání k inkasu 1 500 Kč 13. 2. 2023 (byla doložena včetně podacího lístku z téhož dne), 36 x SMS (1 188 Kč) od 12. 1. 2023 do 13. 2. 2023, 34 x e-mail (1 054 Kč) od 14. 1. 2023 do 13. 2. 2023, celkem 4 842 Kč. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem 11. Podle § 78 odst. 1, odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1. 12. Právní posouzení věci: 13. Jelikož smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přistoupil soud nejdříve k posouzení toho, zda žalobkyně splnila před uzavřením předmětné smlouvy povinnost uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. zda s řádnou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. 14. Soud dospěl k závěru, že postup žalobkyně neodpovídá požadavkům uvedeným v ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože žalobkyně znala příjmovou stránku žalovaného, když měla k dispozici tři jeho výplatní pásky, stran výdajů se omezila pouze na jím sdělené údaje a statistické modely. Dle názoru soudu však právě v případě žalovaného uvedené nebylo dostačující, neboť žalobkyni bylo z výplatních pásek zřejmé, že žalovanému je strháváno na půjčku měsíčně 10 000 Kč, rovněž věděla, že má čtyři další otevřené úvěrové či obdobné smlouvy a k úhradě mu zbývá 81 220 Kč. Pokud tedy žalovaný měl nikoliv zcela nízké příjmy, cca 40 000 Kč měsíčně, pak muselo být i žalobkyni zřejmé, že výdaje žalovaného musí být zcela jasně vyšší, než on sám uvádí, neboť měl vícero úvěrů či půjček, současně s takto vysokým příjmem od žalobkyně žádal úvěr pouze ve výši 3 000 Kč, tedy poměrně nízkou částku k jeho pravidelným, žalobkyní předpokládaným, měsíčním zůstatkům. Ostatně i z toho, že žalovaný žalobkyni ani tuto částku nevrátil plyne, že jeho majetková a finanční situace v době poskytnutí a splatnosti úvěru (rozmezí jeden měsíc) musela být jiná, než žalobkyní zjištěná a zaznamenaná. 15. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je tak v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Tento závěr odpovídá rovněž obecné úpravě obsažené v § 580 a § 588 občanského zákoníku, dle které je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu (v tomto případě § 86 zákona o spotřebitelském úvěru) a soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Pro doplnění soud dodává, že v kontextu rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] OPR-Finance proti GK, je povinností soudu zabývat se ex off