18 C 278/2023-40 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 31. 8. 2023 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši 23 718,71 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže zachyceno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně mezi právním předchůdcem žalobkyně, [anonymizována tři slova], [IČO] a žalovaným byla dne 14. 8. 2020 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou součástí Smlouvy také Předpis splátek. Na základě uzavřené Smlouvy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 27 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal splácet poskytnutou částku spolu s úrokem ve výši 2 599 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 13 230 Kč, úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 501 Kč a úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti přímo na místě svého bydliště ve výši 4 860 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 50 190 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 3 583 Kč s tím, že poslední splátku tak byl povinen uhradit nejpozději do 14. 10. 2021. Žalovaný se v průběhu trvání Smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy s veškerým příslušenstvím a právy s pohledávkou spojenými byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023, a to s účinností ke dni 28. 4. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 1. 8. 2023. 3. Součástí návrhu jsou listinné důkazy blíže vedené ve spisu na č. l. 13-26. 4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně i žalovaný byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřili. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u obou účastníků předpokládal, že nemají žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 28. 11. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále je „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle § 2397 o. z. úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. 8. Podle § 2398 odst. 1 o. z. úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. A podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 13. Na základě provedeného dokazování při hodnocení všech důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům: 14. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2023 byly pohledávky za žalovaným s účinností ke dni 28. 4. 2023 postoupeny na žalobkyni a postoupení žalovanému oznámeno písemně dopisem. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. 15. Soud má za prokázané, že dne 14. 8. 2020 uzavřel právní předchůdce žalobkyně s žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž půjčil žalovanému částku 27 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal splácet poskytnutou půjčku vč. příslušenství ve 14 měsíčních splátkách po 3 583 Kč. Žalovaný se v průběhu trvání uvedené smlouvy dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek a neplnil tak řádně a včas své závazky ze smlouvy. Soud uzavírá, že nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky ve výši 23 718,71 Kč s příslušenstvím je v souladu se zákonem. 16. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za žalobní návrh ve výši 1 186 Kč, odměny advokáta podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 2 060 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žalobní návrh a výzva k úhradě) 3 x částka 2 060 Kč, 3 x RP po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a dále 21 % DPH dle předloženého osvědčení o registraci plátce DPH, tedy celkem 9 752,80 Kč. 17. Výrok o tom, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 18. Výrok o tom, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi. 19. Pokud se týká odůvodnění výroku ad IV. rozsudku (zamítnutí námitky žalobkyně ohledně výše doplatku soudního poplatku), soud o této rozhodl až v konečném rozhodnutí, kdy po přezkoumání dospěl k závěru, že jím stanovená výše doplatku za žalobu uvedená v jeho usnesení ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], je správná, neboť základem poplatku je cena předmětu řízení (zde částka 23 718,71 Kč), kdy výše poplatku činí 5 % z této částky, tedy 1 186 Kč, kdy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně zaplatila do vydání zmíněného usnesení částku 941 Kč, činí doplatek soudního poplatku částku 245 Kč (tj. 1 186 Kč - 941Kč).