18 C 43/2023-48 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 2. 1. 2023 se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky v celkové výši 18 003,32 Kč s příslušenstvím tak, jak je zachyceno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela tato s žalovanou dne 16. 6. 2022 online Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], na základě které poskytla žalované úvěr ve výši 8 500 Kč s dohodnutým smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, když žalovaná se zavázala uhradit tento úvěr 3 splátkami v celkové výši 16 164 Kč nejpozději do 16. 9. 2022. Z důvodu platební neschopnosti žalované následně účastníci uzavřeli dne 3. 10. 2022 Dohodu o narovnání, ve které se žalovaná zavázala uhradit dluh ve výši 20 467,82 Kč v 6 měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení byť jediné splátky. Žalovaná poté uhradila žalobkyni pouze částku 3 000 Kč dne 20. 10. 2022, dále již nebylo uhrazeno ničeho, dluh žalované tak činí částku ve výši 17 467,82 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 21. 11. 2022 do zaplacení. Současně si účastníci v předmětné Dohodě o narovnání sjednali smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, v důsledku čehož žalovaná dluží žalobkyni na smluvní pokutě částku ve výši 535,50 Kč Celkem tedy dluží žalovaná žalobkyni částku ve výši 18 003,32 Kč s příslušenstvím. 3. Žalobkyně soudu předložila listinné důkazy uvedené na č. l. 11-57 spisu. 4. Okresním soudem v Kroměříži byl ve věci vydán dne 10. 1. 2023 elektronický platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná dne 3. 2. 2023 odpor, kdy následně v podání doručeném soudu dne 3. 3. 2023 nárok uplatněný žalobou uznala s tím, že celou situaci chce řešit smírnou cestou. Přitom požádala o možnost úhrady ve 2 až 3 splátkách, kdy současně požádala soud, aby ve věci rozhodl bez nařízení jednání. K tomu se následně vyjádřila podáním ze dne 16. 3. 2023 žalobkyně s tím, že souhlasí s úhradou dlužné částky dvěma splátkami. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 6. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 2049 občanského zákoníku pak zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. A dle § 2051 občanského zákoníku může soud na návrh dlužníka nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (platného ke dni uzavření smlouvy), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Na základě provedeného důkazního řízení dospěl soud k závěru, že se vztah účastníků řídí občanským zákoníkem a zákonem o spotřebitelském úvěru. Předmětná úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně jako úvěrující poskytla žalované jako úvěrovanému částku 8 500 Kč, když žalovaná se zavázala uhradit tento úvěr 3 splátkami v celkové výši 16 164 Kč nejpozději do 16. 9. 2022. Z důvodu platební neschopnosti žalované následně účastníci uzavřeli dne 3. 10. 2022 Dohodu o narovnání, ve které se žalovaná zavázala uhradit dluh ve výši 20 467,82 Kč v 6 měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení byť jediné splátky, přičemž současně byla v Dohodě sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaná poté uhradila žalobkyni jen dne 20. 10. 2022 částku 3 000 Kč, dále již nebylo uhrazeno ničeho, dluh žalované tak činí částku ve výši 17 467,82 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 21. 11. 2022 do zaplacení a na smluvní pokutě částku ve výši 535,50 Kč, celkem tedy částku ve výši 18 003,32 Kč s příslušenstvím. 10. Podle § 153a odst. 1 věta první o. s. ř., uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. 11. Poněvadž žalovaná písemně uznala předmětný svůj dluh vůči žalobkyni, bylo rozhodnuto, že je povinna zaplatit žalobkyni její pohledávku tak, jak je podrobně uvedeno ve výroku ad I. tohoto rozsudku, a to rozsudkem pro uznání podle § 153a odst. 1 o. s. ř. 12. Úspěšné žalobkyni podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z uhrazeného soudního poplatku za elektronický platební rozkaz ve výši 800 Kč, odměny advokáta podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částka 300 Kč a za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba a kvalifikovaná výzva k zaplacení) 3 x částka 300 Kč, tj. 900 Kč, 3 x RP po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 300 Kč, tedy celkem 2 000 Kč. 13. Lhůta k plnění pak byla soudem stanovena v souladu s písemným vyjádřením právního zástupce žalobkyně, ve kterém tato souhlasila s plněním dlužné částky ve splátkách, a dále v souladu s odkazem na § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř., kdy soud může určit lhůtu delší, příp. stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. 14. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.