18 C 84/2023-39 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobce se svým žalobním návrhem doručeným Okresnímu soudu v Kroměříži dne 24. 11. 2022 domáhá po žalované zaplacení částky 2 612 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu. 2. Dle tvrzení žalobce tento dne 25. 12. 2021 provedl převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice v [obec]. U žalované pak byl zjištěn obsah alkoholu 3,07 promile. Dlužná částka za převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice v [obec] činila 552 Kč při ujetí celkem 80 km. Dále dle tvrzení žalobce tento provedl: a) dne 11. 9. 2021 převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice v [obec], neboť žalovaná ohrožovala život a zdraví - ležela u pozemní komunikace, b) dne 30. 9. 2021 převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice v [obec], neboť žalovaná budila veřejné pohoršení - válela se na schodech obchodního domu [příjmení] a c) dne 30. 12. 2021 převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice v [obec], neboť žalovaná budila veřejné pohoršení - válela se na zemi v budově nádraží ČD, přičemž byl u žalované zjištěn obsah alkoholu: a) dne 11. 9. 2021 - 2,32 promile, b) dne 30. 9. 2021 - 2,98 promile a c) dne 30. 12. 2021 - 4 promile. Dlužná částka za převoz žalované do protialkoholní záchytné stanice v [obec] činila: a) při převozu dne 30. 9. 2021 - 721 Kč při ujetí celkem 108 km, b) při převozu dne 30. 9. 2021 - 808 Kč při ujetí celkem 122 km a c) při převozu dne 30. 12. 2021 - 531 Kč při ujetí celkem 80 km. Žalobce výši nákladů vyčíslil dle ust. § 1 a § 4 vyhlášky 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Přes následnou předžalobní výzvu žalovaná dlužnou částku dosud neuhradila. 3. Protialkoholní záchytná stanice je ve smyslu § 89a zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Taková osoba je podle § 89b odst. 1 téhož zákona povinna podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89e odst. 1 téhož zákona prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí náklady na dopravu vyšetřovaná osoba. 4. Žalobce soudu předložil listinné důkazy vedené ve spisu na č. l. 9 - 29. 5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalované předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 6. 6. 2023. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, přičemž celou věc právně posoudil ve smyslu výše uvedených ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, kdy žalobci vznikla za žalovanou pohledávka v žalované výši 2 612 Kč (výrok ad I. tohoto rozsudku). 7. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu (pohledávky žalobce), žalobce od ní požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok ad I. tohoto rozsudku). 9. Úspěšnému žalobci podle § 142 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, která sestávala z nákladů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. v paušální částce ve výši 4 x 100 Kč, tedy celkem 400 Kč (výrok ad II. tohoto rozsudku). 10. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku. 11. A vzhledem k tomu, že žalobce je v souladu s § 11 odst. 2 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, osvobozen od soudních poplatků, je tedy povinností žalované zaplatit podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, předmětný soudní poplatek ve výši 400 Kč (výrok ad III. rozsudku). 12. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.