19 C 115/2022-51 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení částky 20 784 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou uzavřela prostřednictvím webových stránek [webová adresa] dne 24. 6. 2021 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná po přečtení nabídky na uzavření smlouvy vyplnila formulář – Žádost o poskytnutí půjčky, uvedla své osobní údaje a vyplnila kolonku, že si přečetla Všeobecné obchodní podmínky. Dle zaslaného skenu dokladu totožnosti a ověření bezhotovostní platbou z účtu žalované ověřila žalobkyně totožnost žalované. Dále byl žalované na její telefonní číslo zaslán [příjmení] kód, jehož zadáním do smlouvy došlo k podpisu smlouvy. Žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované a požadovanou částku zaslala žalobkyně žalované na její bankovní účet a žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni zápůjčku 12 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 3 900 Kč, a to do 24. 7. 2021. Žalovaná poskytnutou částku řádně a včas nehradila. Dle sdělení žalobkyně neuhradila žalovaná na předmětnou smlouvu ničeho. Žalobkyně požaduje uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 18 400 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, z dlužné částky poplatku ve výši 3 900 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, dále úrok z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 900 Kč od 25. 7. 2021 do zaplacení a dále požaduje smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné jistiny 12 000 Kč od 25. 7. 2021 do 5. 9. 2022 v celkové výši 4 884 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na základě zaslané předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že uzavřela elektronickou formou smlouvu o úvěru, kdy provedla jen potvrzení formou [příjmení] kódu, který obdržela od žalobkyně a dále uhradila platbu 1 Kč ze svého bankovního účtu. Ze strany žalobkyně nebyla posouzena její úvěruschopnost, nebyly po ní požadovány žádné doklady. Žalovaná si není jistá, zda jí byla vůbec zaslána předmětná smlouva a obchodní podmínky. Žalovaná žádá o zamítnutí smluvních pokut a nepřiznání žalobkyni nákladů řízení, dále s ohledem na svoji špatnou finanční situaci úhradu dlužné částky formou splátek. U jednání soudu žalobkyně doplnila, že se zprostředkovatelkou úvěru hovořila pouze telefonicky, kdy jí bylo sděleno, že ve vztahu ke svým výdajům může říct prakticky jakoukoliv částku, úvěr jí bude poskytnut. Nebrání se úhradě jistiny, neboť částku si půjčila a ničeho neuhradila. Nesouhlasí však s úhradou příslušenství, když nebyla řádně prověřena její úvěruschopnost. 3. Žalobkyně v doplnění uvedla, že souhlasí se splátkovým kalendářem v minimální výši 4 000 Kč. Dále uvedla, že žalovaná uzavřela smlouvu přes webové stránky, došlo k řádnému ověření úvěruschopnosti a identity žalované (sken občanského průkazu žalované). Po uzavření smlouvy spolu s podpisem všeobecných obchodních podmínek byly žalované odeslány požadované finanční prostředky. Smlouva byla podepsána elektronicky formou [příjmení] kódu, který je tzv. prostým elektronickým podpisem. O podpisu byla žalovaná informována SMS zprávou a emailem. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaná má smlouvu o úvěru k dispozici na svém klientském profilu na stránkách žalobkyně a k žádosti žalované ze dne 26. 5. 2022 jí byla emailem odeslána. Žaloba byla podána až dne 7. 9. 2022. Úvěruschopnost žalované prověřila žalobkyně dotazem na zaměstnavatele žalované, pracovní pozici, druh smlouvy, výši příjmu, dotazem na rodinný stav a druh bydlení. Ve vztahu k výdajům žalované, tyto k dispozici neměla, vycházela žalobkyně z výše částky odpovídající částce nezabavitelného minima, která ke dni žádosti o úvěr činila 7 873 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že nahlédla do centrální evidence exekucí. 4. V předmětné věci soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru zjistil, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 24. 6. 2021 elektronicky smlouvu o úvěru, jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky a sazebník. Žalobkyně se tak zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 900 Kč do 24. 7. 2021. Peněžní prostředky byly žalované zaslány na účet č. [bankovní účet] do dvou dnů ode dne účinnosti smlouvy. Celková částka tak činila 15 900 Kč, RPSN pak 2969 %. Pro případ prodlení byla ve smlouvě mezi žalobkyní a žalovanou ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Dále byly ve smlouvě pro případ prodlení ujednány náklady za písemnou výzvu k úhradě ve výši 500 Kč za každou tuto výzvu. Z upomínky ze dne 31. 7. 2021, 7. 8. 2021, 14. 8. 2021, 23. 8. 2021 a 7. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky, přičemž v poslední výzvě ji upozornila na možnost vymáhání soudní cestou. Z dopisu ze dne 27. 7. 2022 včetně podacího lístku soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní výzvu s vyčíslením aktuálního dluhu. K prověření úvěruschopnosti žalované doložila žalobkyně pouze kopie výplatních pásek žalované za období měsíců [číslo] a [číslo]. 5. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 7. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Zjištěny skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. V předmětné věci se soud nejprve zabýval otázkou, zda mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaná v daném právním jednání představující uzavírání smlouvy o úvěru vystupovala jako spotřebitel, z tohoto důvodu se takové právní jednání posuzuje i dle ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při takovém posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem, nicméně nemůže spoléhat pouze na jeho tvrzení. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda bude spotřebitel v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a