7 C 129/2023-101 — Okresní soud v Kroměříži

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem nároku je dlužná částka ze Smlouvy o úvěru ze dne 9. 10. 2019, uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně (dále jen„ Smlouva“). <i>3. Podle § 524 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může věřitel svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému, s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni a tím i právní nástupnictví žalobkyně je soudu známo z jeho úřední činnosti. Tím měl soud za prokázanou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně – tzn., že žalobkyni svědčí práva z postoupené pohledávky.</i> <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.</i> <i>7. Podle ust. § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle odst. 2 váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.</i> <i>8. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.</i> 9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Skutková zjištění a právní závěr: Pohledávka za žalovaným vyplývající z níže uvedené Smlouvy byla ze strany [příjmení] postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2022, a to s účinností ke dni 21. 11. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 8. 12. 2022. Tímto je založena aktivní legitimace žalobkyně v řízení. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, a to společností [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“), a žalovaným byla dne 9. 10. 2019 uzavřena smlouva o úvěru - konkrétně Smlouva o úvěru - [anonymizována dvě slova] jejíž součástí jsou také všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) a produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru (dále jen„ produktové podmínky“) a sazebník. Žalovaný výslovně prohlásil, že se s nimi seznámil a že s nimi souhlasí. Na základě ujednání v čl. II. a III. Smlouvy poskytla [příjmení] žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč z úvěrového účtu č. [bankovní účet]. Úvěr byl poskytnut neúčelově, jednorázově převodem na běžný účet sjednaný v čl. III. Smlouvy. Žalovaný se v čl. II. Smlouvy zavázal hradit [anonymizováno] úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 22,70 % ročně. V čl. II. a III. Smlouvy se zavázal platit poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a dle čl. 22 produktových podmínek případné další poplatky, např. za upomínání, a to ve výši podle Smlouvy a sazebníku [příjmení]. Žalovaný porušil smluvní podmínky a přes opakované výzvy, dluh neuhradil, proto byl úvěr zesplatněn ke dni 22. 6. 2022. Předmětem nároku, který žalobkyně požaduje po žalovaném je: 1/ dlužná jistina úvěru ve výši 17 832,14 Kč; 2/poplatky a smluvní pokuta ve výši 900 Kč; 3/ kapitalizované úroky z úvěru ve výši 1 745,24 Kč a 4/ kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 878,50 Kč. 11. Žalovaný nárok žalobkyně písemně uznal dne 26. 10. 2023 (vyjádření č. l. 91), požádal o splátky z důvodu, že je invalidní důchodce, jiné příjmy nemá. Žalobkyně souhlasila se splátkami ve výši minimálně 1 200 Kč měsíčně. 12. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud ve věci rozsudkem pro uznání dle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř., neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír ve smyslu ustanovení § 99 odst. 1 o. s. ř. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s hmotným právem. 13. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč, odměně advokáta ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby dle § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 2 252 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>14. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 15. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud na straně žalovaného shledal důvody pro povolení splátek, neboť pobírá invalidní důchod a žalobkyně souhlasila se splátkami.