7 C 202/2023-46 — Okresní soud v Kroměříži

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2017, která byla uzavřena mezi žalobkyní jako postupníkem a společností [právnická osoba] (původně [anonymizována dvě slova]), [IČO] jako původním věřitelem a postupitelem. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému částku celkem ve výši 6 000 Kč, a to na dne 14. 8. 2014 na bankovní účet č. [bankovní účet], v poznámce k platbě bylo uvedeno [číslo]. Ke dni podání žaloby žalovaný nezaplatil ničeho, přestože mu byla zaslána předžalobní upomínka, a to dne 21. 6. 2017. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69, vz. 73 bylo žalovanému doručeno prostřednictvím [stát. instituce] dne 13. 11. 2023, neboť žalovaný je od [datum] ve [anonymizováno]. Plánovaný konec na [datum]. 4. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud žalovaného poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>5. Podle ust. § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>6. Podle ust. § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>7. Podle § [číslo], § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.</i> 8. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Skutková zjištění a právní závěry. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do zaplacení částky 6 000 Kč i úroku z prodlení, neboť žalobkyně prokázala, že jí vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok žalobkyně byl prokázán výpisem z bankovního účtu původního věřitele a zprávou [anonymizováno] ze dne 25. 9. 2023. Z těchto listinných důkazů vyplývá, že na účet č. [bankovní účet] byla původním věřitelem dne 14. 8. 2014 vyplacena částka 6 000 Kč a že majitelem účtu byl žalovaný. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 5. 2017. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným dne 21. 6. 2017, kdy byl zároveň vyzván k úhradě dlužné částky. Dle CEO je žalovaný ode dne 4. 3. 2011 trvale hlášen na adrese [obec a číslo]. Od [datum] je však ve výkonu trestu odnětí svobody. Jelikož částku ve lhůtě poskytnuté žalobkyní neuhradil, ocitl se v prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 10. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč, odměně právního zástupce ve výši 200 Kč za jeden úkon dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., a to za 3 úkony (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva. 3 x RP á 100 Kč a 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkové náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Výrok II. tohoto rozhodnutí. 11. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. Výrok I. a II. tohoto rozhodnutí. 12. Povinnost hradit náklady řízení k rukám právní zástupce je dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Výrok II. tohoto rozhodnutí.