7 C 323/2022-68 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení. V žalobě tvrdila, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 18. 4. 2019 Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. K uzavření smlouvy došlo elektronicky. Žalobkyně jednorázově poskytla žalovanému finanční částku ve výši 50 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Na splátkách úvěru žalovaný zaplatil částku ve výši 24 638 Kč. Celkový dluh žalovaného tak činí 25 362 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. Na výzvu nereagoval. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, doplnění žaloby č. l. 36, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno prostřednictvím pošty do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. dne 4. 5. 2023. Jedná se o adresu dle CEO. Žalovaný nemá datovou schránku. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.</i> 7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Skutková zjištění a právní závěr: Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 18. 4. 2019 Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (č. l. 6 a násl.), na základě které žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout finanční hotovost ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal finanční částku žalobkyni vrátit formou 60 ti měsíčních splátek ve výši 1 322 Kč (bez pojištění), ve výši 1 414 Kč včetně pojištění. Žalovaný byl zavázán vrátit žalobkyni celkem částku ve výši 79 316 Kč. Úrok sjednán ve výši 19,90 % ročně. RPSN ve výši 21,82 bez pojištění. K uzavření smlouvy došlo elektronicky (č. l. 39). Žalobkyně jednorázově poskytla žalovanému dne 23. 4. 2019 finanční částku ve výši 50 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] (zpráva banky na č. l. 33, č. l. 10). Žalovaný nedodržel měsíční sjednané splátky, když splátky ve výši 1 414 Kč hradil od [číslo] do [číslo]. Dále zaplatil splátku 1 414 Kč v [číslo] a v [číslo] částku 6 256 Kč. Na splátkách takto zaplatil částku 23 324 Kč, z toho na pojištění 1 472 Kč, na úroky 11 803 Kč, na jistinu 9 349 Kč, na náhrady nákladů částku 600 Kč (historie výpisu č. l. 9). Na splátkách úvěru žalovaný zaplatil částku ve výši 24 638 Kč. Pro nedodržení sjednaných splátek, žalobkyně dopisem ze dne 3. 8. 2021 (č. l. 11, podací arch č. l. 12-16) oznámila žalovanému odstoupení od smlouvy a vyzvala ho k okamžité úhradě dlužné částky, kterou vyčíslila na 46 232 Kč. Současně byl žalovaný upozorněn na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Upomínkou ze dne 12. 5. 2021 č. l. 45 verte, byl žalovaný opakovaně upozorněn na dlužnou částku a vyzván k zaplacení. Ani na tuto druhou výzvu žalovaný nereagoval. Celkový dluh žalovaného tak činí 25 362 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky. 9. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, když finanční částka byla žalovanému předána. Žalovaný porušil smluvní ujednání, proto žalobkyně využila svého práva dle smlouvy a podmínek, od smlouvy odstoupit. Vzhledem k platbám žalovaného tak žalovaný má nadále vůči žalobkyni dluh z uvedené smlouvy o úvěru ve výši 25 362 Kč. Žalobkyni v důsledku porušení povinností a skutečností, že žalovaný je v prodlení, vzniklo také právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení, který je sankčním úrokem za porušení smluvních povinností ze strany žalovaného. Za tohoto stavu, proto soud shledal žalobu v celém rozsahu za důvodnou a žalobě bylo vyhověno. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 10. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 269 Kč, odměně advokáta ve výši 2 140 Kč za jeden úkon právní služby dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění za 3 úkony, a to přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínky, 3 x RP ve výši á 300 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení ve výši 10 126,20 Kč. Důvody hodné zvláštního zřetele dle ust. § 150 o. s. ř. soudem nebyly zjištěny tak, aby soud nepřiznal výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti některému z účastníků. Výrok II. tohoto rozhodnutí. <i>11. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.</i> 12. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.