7 C 56/2023-170 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím představující úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení z titulu uzavřené Smlouvy o spotřebitelském úvěru formou kontokorentu. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 77 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou prostřednictvím pošty na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. Žalovaný nemá datovou schránku. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz. 73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s postupem dle ust. § 115a o. s. ř. Žalovaný se nevyjádřil. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. bez nařízení jednání. <i>4. Podle ust. § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>5. Podle ust. § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.</i> <i>6. Podle ust. § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.</i> 7. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Skutková zjištění a právní závěr: Žalobkyně- [právnická osoba] (dále též„ [příjmení]“) dne 6. 8. 2019 uzavřela se žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru (dále jen„ Smlouva“), na základě které se žalovanému zavázala na jeho běžný účet č. [bankovní účet] (dále jen„ kontokorentní účet“ nebo„ účet“), zřízený na základě Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne 25. 1. 2017 (dále jen„ Rámcová smlouva“) poskytnout kontokorentní úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč (dále také jako„ úvěrový rámec“). Práva a povinnosti vztahující se ke kontokorentnímu účtu se dle čl. I. odst. 4. Rámcové smlouvy dále řídí ustanoveními této Rámcové smlouvy a Obchodními podmínkami k Rámcové smlouvě (dále jen„ [anonymizováno] k [anonymizováno]“ nebo„ Obchodní podmínky k [anonymizováno]). Dle čl. V. odst. 1. Smlouvy jsou její součástí též Obchodní podmínky ke Smlouvě účinné od 25. 5. 2018 (dále jen„ [anonymizováno] ke [anonymizováno]“ nebo„ Obchodní podmínky ke [anonymizováno]“). Žalobkyně splnila povinnost jí danou ust. § 86 zákona č. 1257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením Smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného následujícím způsobem. Žalobkyně na základě Rámcové smlouvy pro žalovaného zřídila a vedla běžný účet č. [bankovní účet]. Při posuzování žalobkyně primárně vycházela z údajů uvedených v Žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne 6. 8. 2019 (dále jen„ Žádost“), tyto však nadále ověřovala níže popsaným způsobem. Závěry posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně zaznamenala do důkazu nazvaného Tabulka posuzování. Žalovaný v Žádosti uvedl, že jeho průměrná výše příjmů odpovídá částce 16 000 Kč a je zasílána plátcem mzdy„ [právnická osoba]“. Jak zřetelně vyplývá z Tabulky posuzování, která vychází primárně z pohybů na účtu žalovaného za období od 6. 2. 2019 do dne před posouzením Žádosti (důkaz Přehled pohybů za období ode dne 6. 2. 2019 do dne 5. 8. 2019), deklarovaný příjem žalovanému na účet opakovaně chodil. Žalobkyně tak měla za prokázané a mohla předpokládat, že žalovanému bude i nadále přicházet na účet pravidelný příjem, který bude bezpečně postačovat k hrazení úvěru. Pro účely posuzování úvěruschopnosti nadále počítala s příjmem ve výši 13 225 Kč. Ohledně dalších výdajů žalovaného žalobkyně pracovala s historií transakcí na účtu žalovaného za období od 6. 2. 2019 do 5. 8. 2019. Žalobkyně používá systém, kdy na základě stanovených kritérií dojde k automatickému rozdělení transakcí na účtu do jednotlivých kategorií, tak, jak jsou zobrazeny v části Rozdělení výdajů dle pohybů v Tabulce posuzování. Na základě řádného prověření reálných pohybů na účtu žalovaného, který mu žalobkyně vede od 25. 1. 2017, tedy žalobkyně došla k závěru, že jeho nezbytné výdaje dle provedených transakcí jsou vyšší než v Žádosti uvedených 8 000 Kč. Při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr žalobkyně vycházela z výdajů ve výši 8 671 Kč. Pro výpočet této částky vycházela z aktuálního životního minima, nezbytných výdajů žalovaného dle pohybů na účtu, nezbytných výdajů žalovaného uvedených v žádosti a příjmu žalovaného (vypočítaný příjem 13 225 Kč). Žalobkyně se tedy opět nespoléhala na pouhá tvrzení žalovaného, ale naopak podrobně zkoumala transakční historii žalovaného a pro účely posouzení úvěruschopnosti žalovaného z vlastní iniciativy navýšila tvrzené náklady, s nimiž počítala při posouzení, zda bude žalovaný úvěr schopen splácet. Po zohlednění a prověření výše uvedených skutečností mohla žalobkyně bezpečně dospět k závěru, že při doloženém příjmu ve výši 13 225 Kč a odečtení nezbytných výdajů ve výši 8 671 Kč žalovanému zbývá na splácení dluhu alespoň 4 154 Kč měsíčně, tedy částka více jak několikanásobně převyšující simulovanou splátku ve výši 400 Kč měsíčně. Žalobkyně tak postupovala s náležitou péčí a úvěruschopnost žalovaného řádně posoudila. 9. Následně dne 25. 1. 2017 uzavřela žalobkyně s žalovaným [příjmení] smlouvu, kdy tato byla uzavřena na pobočce žalobkyně ve městě [obec] a opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Strany si domluvily, jaké uživatelské jméno bude žalovaný používat pro přihlašování do aplikace [anonymizováno] (dále také jen„ [anonymizováno]“), heslo pro první přihlášení, že elektronické úkony, které musí být autorizovány pomocí bezpečnostního prvku, budou autorizovány pomocí kódu zaslaného SMS zprávou a telefonní číslo, na které má být tento autorizační kód zaslán. Práva a povinnosti vztahující se k účtu se dle čl. I. odst. 4., resp. 5. Rámcové smlouvy dále řídí ustanoveními této Rámcové smlouvy a Obchodními podmínkami k [anonymizováno], které jsou nedílnou součástí Rámcové smlouvy. V souladu s odst. 3. [anonymizováno] k [anonymizováno] byla žalobkyně oprávněna obchodní podmínky měnit s tím, že v době uzavření Smlouvy byly účinné Obchodní podmínky k [anonymizováno] ode dne 21. 12. 2018. Úvěr byl čerpán a splácen způsobem vyplývajícím z historie. V období od 7. 8. 2019 do 28. 2. 2023 byly k jistině pohledávky připsány úroky z úvěru v celkové výši 2 684,96 Kč a úroky z prodlení v celkové výši 1 337,16 Kč. Zaúčtované poplatky představují celkem částku 2 143,46 Kč. Žalovaný na kontokorentním účtu dále učinil debetní transakce v celkové částce 155 527,40 Kč a za celé období bylo na kontokorentní účet uhrazeno celkem 148 907 Kč. Před přistavením úvěru byl kontokorentní účet v kladném zůstatku ve výši 9,43 Kč. Žalobkyně k tomuto doložila přílohy [číslo], které v součtu obsahují veškeré pohyby učiněné na kontokorentním účtu a dále tabulku Přehled pohybů se zůstatky za období od 7. 8. 2019 do 28. 2. 2023, která zobrazuje všechny operace spolu se stavem kontokorentního účtu po provedení jednotlivých operací, a lze z ní jednoznačně určit vývoj pohledávky ve sledovaném období. 10. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud proto dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, když žalobkyně uzavřela s žalovaným platně smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovanému poskytla úvěr formou opakovaného čerpání (kontokorentní úvěru). Žalovaný neplnil sjednané splátky úvěru, dlužnou částku žalobkyni nevrátil, soud proto žalobě vyhověl v celém rozsahu včetně příslušenství, kdy žalovaný se dostal do prodlení s vrácením dlužné částky - jistiny. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 11. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalobkyni bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 000 Kč, odměně advokáta ve výši 30