10 C 210/2024-35 — Okresní soud v Kroměříži

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).2. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 810 Kč z titulu nedoplatku na televizním poplatku v období od června 2023 do listopadu 2023. Poplatníkem se žalovaná stala v souladu s § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, ke dni , datum, . V souladu s § 6 a § 7 téhož zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč a splatný je nejpozději do každého 15. kalendářního dne v měsíci. Žalovaná je v prodlení s jeho placením za uvedené období. K úhradě dluhu ji žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou, leč žalovaná nereagovala. Úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovala žalobkyně za období od prvního dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku ke dni podání žaloby, tj. za dobu od června 2023 do , datum, požaduje částku 73,12 Kč. Náklady spojené s vymáháním pohledávky v žalobě neuplatnila.3. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud žalovanou v souladu s § 114b o. s. ř. vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s tímto usnesením. Zároveň soud žalovanou poučil o následcích nesplnění této výzvy, které vyplývají ze shora citovaného zákonného ustanovení.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud jí v souladu s § 45 odst. 2 o. s. ř., ve spojení s § 46 odst. 1 o. s. ř. a s § 47 odst. 1 téhož zákona, doručil žalobu a výzvu k vyjádření do její datové schránky (fikcí dne , datum, ).5. Podle § 114b odst. 4 o. s. ř. usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno; to neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.6. Podle § 114b odst. 5 o. s. ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku (§ 153a odst. 3) musí být poučen. To neplatí, jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby.7. Dle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 a § 114c odst. 6).8. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ve stanovené třicetidenní lhůtě, která marně uplynula dnem , datum, , k věci nevyjádřila, ani v této lhůtě soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom brání, jsou splněny všechny podmínky podle § 153a odst. 3 o. s. ř., ve spojení s § 114b odst. 4 a 5 téhož zákona pro vydání rozsudku pro uznání. Soud má tedy za to, že žalovaná nárok uplatněný žalobou uznává a na základě tohoto uznání (fikcí) rozhodl tímto rozsudkem v souladu s žalobním návrhem, neboť se nejedná o věc, ve které by nebylo možné uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 o. s. ř.) a nárok žalobkyně uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.9. Jen pro vydání rozsudku pro uznání soud nemusí nařídit jednání (viz § 153a odst. 4 o. s. ř.).10. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí proto proti žalované, která úspěch ve věci neměla, náleží náhrada účelně vynaložených nákladů. Soud přiznal žalobkyni zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Zastoupení advokátem v projednávané věci neshledal soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3344/12, účelně vynaloženým nákladem, jeho odměnu proto žalobkyni nepřiznal. Ústavní soud dovodil, že správa a vymáhání koncesionářských poplatků je jednou z činností žalobkyně, která disponuje odborným aparátem včetně právního oddělení, a není důvod, aby výkon svých povinností, včetně vymáhání dlužných poplatků, přenášela na soukromý subjekt, zvláště za situace, ve které není zapotřebí uplatnění natolik specializovaných znalostí, jimiž by běžně nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. Žalobkyni však podle soudu svědčí nárok na paušální náhradu hotových výdajů (analogicky jako u nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř.). Přiznal jí proto podle § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon (návrh ve věci samé) ve výši 100 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce protistrany vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.11. Lhůta ke splnění povinnosti vychází z § 160 odst. 1 o. s. ř.