10 C 36/2024-38 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 1 080 Kč z titulu nedoplatku na televizním poplatku v období od listopadu 2022 do června 2023. Poplatníkem se žalovaný stal jako odběratel elektřiny připojený k distribuční soustavě, neboť u těchto odběratelů zákon předpokládá, že jsou současně držiteli televizního přijímače podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen „ZRoTvP“), ledaže čestným prohlášením oznámí žalobkyni opak. Jelikož tak žalovaný neučinil, stal se poplatníkem televizního poplatku k 19. 10. 2022. V souladu s § 6 a § 7 téhož zákona činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč a splatný je nejpozději do každého 15. kalendářního dne v měsíci. Žalovaný televizní poplatek od počátku nehradí. K úhradě dluhu byl vyzván předžalobní upomínkou, leč nereagoval. Úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovala žalobkyně za období od prvního dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku ke dni podání žaloby, tj. za dobu od listopadu 2022 do 15. 11. 2023, přičemž požaduje částku 115,02 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud mu v souladu s § 45 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 46 odst. 1 o. s. ř. a s § 47 odst. 1 téhož zákona, doručil žalobu a výzvu k vyjádření do jeho datové schránky.3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v žalobě. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas žalovaného předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě. Dopisy ze dne 8. 2. 2021, 4. 8. 2021, 28. 1. 2022 a 29. 8. 2022 byl opakovaně žalobkyní vyzýván, nechť se do evidence poplatníků přihlásí, nebo čestně prohlásí, že televizní přijímač nevlastní. Žalovaný ani v nejzazší stanovené lhůtě nereagoval, žalobkyní byl proto zařazen do evidence poplatníků od 19. 10. 2022 a televizní poplatek je mu účtován od listopadu 2022. Od počátku je žalovaný v prodlení s úhradou poplatku, nynější žalobou je uplatněn nárok za období od listopadu 2022 do června 2023. Nedoplatek neuhradil žalovaný ani na základě předžalobní upomínky žalobkyně ze dne 12. 7. 2023. Všechny písemnosti odesílala žalobkyně žalovanému buď poštou na jeho evidenční adresu, anebo do jeho datové schránky (viz výše).5. Podle § 3 odst. 4 ZRoTvP jestliže je fyzická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě (ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb.), považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.6. Podle § 6 ZRoTvP měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč.7. Podle § 7 odst. 2 věty první ZRoTvP je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.8. Podle § 8 odst. 9 a 10 věty první ZRoTvP Česká televize je za účelem kontroly dodržování tohoto zákona oprávněna zjišťovat údaje o neevidovaných poplatnících a vést jejich evidenci v rozsahu stanoveném v odstavci 10. Dodavatel zajišťující dodávku elektřiny odběratelům (ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb.) je povinen na požádání sdělit České televizi, se kterými odběrateli uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny.9. Podle § 10 ZRoTvP nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.10. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný byl jako odběratel elektřiny žalobkyní k 19. 10. 2022 právem zařazen do evidence poplatníků televizního poplatku (§ 3 odst. 4, ve spojení s § 8 odst. 10 ZRoTvP), čímž mu vznikla povinnost hradit televizní poplatek 135 Kč měsíčně (§ 6 ZRoTvP), splatný vždy do 15. dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 2 ZRoTvP), počínaje od listopadu 2022. Soud má v řízení za prokázané, že ve shora uvedeném období však tuto svou povinnost neplnil, a tím mu u žalobkyně vznikl dluh ve výši 1 080 Kč (8 měsíců x 135 Kč). Návrh žalobkyně je tedy důvodný, včetně nároku na úrok z prodlení v zákonné výši (viz nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) v souladu s § 1970 o. z.; soud tak žalobkyni přiznal úrok z prodlení od každého 16. dne příslušného měsíce do 15. 11. 2023, což činí 115,02 Kč.11. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, podle § 142 odst. 1 o. s. ř. jí proto proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl, náleží náhrada účelně vynaložených nákladů. Soud přiznal žalobkyni zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Zastoupení advokátem v projednávané věci neshledal soud v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12, účelně vynaloženým nákladem, jeho odměnu proto žalobkyni nepřiznal. Ústavní soud dovodil, že správa a vymáhání koncesionářských poplatků je jednou z činností žalobkyně, která disponuje odborným aparátem včetně právního oddělení, a není důvod, aby výkon svých povinností, včetně vymáhání dlužných poplatků, přenášela na soukromý subjekt, zvláště za situace, kdy není zapotřebí uplatnění natolik specializovaných znalostí, jimiž by běžně nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. Žalobkyni však podle soudu svědčí nárok na paušální náhradu hotových výdajů (analogicky jako u nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř.). Přiznal jí proto podle § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon (návrh ve věci samé) ve výši 100 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce protistrany vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.12. Lhůta k placení plyne z § 160 odst. 1 o. s. ř.13. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.