10 C 61/2024-36 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 547 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů soudního řízení. Uvedla, že společnost , právnická osoba, . uzavřela dne 10. 2. 2022 s žalovaným jako pojistníkem pojistnou smlouvu č. , hodnota, s datem počátku pojištění dne 11. 2. 2022. Předmětem smlouvy bylo pojištění vozidla „, jméno FO, “, konkrétně se jednalo o vozidlo Ford Transit, RZ , SPZ, . První pojistné bylo sjednáno ve výši 586 Kč, které měl žalovaný hradit ve čtvrtletních splátkách. Žalovaný pojistné řádně nehradil, ačkoli byl upomínán, pojištění tak v souladu se zákonem zaniklo ke dni 5. 2. 2023, o tom byl žalovaný informován. Při zániku pojištění má pojišťovna právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy. Žalobkyně dodala, že na základě přeshraniční fúze došlo ke sloučení zanikající společnosti , právnická osoba, . s nástupnickou společností , právnická osoba, ., IČO 4924080, na kterou tak přešla veškerá práva a povinnosti z uvedené pojistné smlouvy. Posledně uvedená společnost pak pohledávku za žalovaným smlouvou ze dne 31. 12. 2018 postoupila na žalobkyni. O tom žalobkyně uvědomila žalovaného dopisem ze dne 8. 2. 2024, který mu odeslala společně s předžalobní výzvou z téhož dne.2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz, který si žalovaný osobně převzal a proti kterému podal včas odpor. V odporu ze dne 24. 3. 2024 žalovaný pouze uvedl, že dluh je nesmyslný, smlouvu uzavřel telefonicky a několikrát ji vypověděl. Podrobné vyjádření avizoval v dalším písemném zdůvodnění. To však již soudu nedoručil. Soud proto žalovaného usnesením ze dne 13. 5. 2024, č. j. , spisová značka, , vyzval, aby svá tvrzení doplnil a označil k jejich prokázání důkazy, jinak může být ve sporu neúspěšný. Uvedené usnesení bylo žalovanému doručeno na adresu jeho trvalého pobytu fikcí dne 27. 5. 2024, stanovená desetidenní lhůta k vyjádření uplynula dne 6. 6. 2024. Žalovaný však do dnešního dne adekvátně nereagoval. K tomu soud pro úplnost dodává, že je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například, že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10).3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů (na č. l. 15-23 spisu), z nichž zjistil následující skutkový stav:5. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným vznikl závazkový vztah, který se řídí samotnou pojistnou smlouvou č. , hodnota, , pojistnými podmínkami a níže uvedenými zákonnými ustanoveními. Žalovaný se ve smlouvě zavázal čtvrtletně hradit stanovené pojistné, tuto povinnost však posléze přestal plnit a dostal se do prodlení. Pojistná smlouva proto pro neplacení pojistného ke dni 5. 2. 2023 zanikla a právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo na úhradu dlužného pojistného, vyčísleného v souladu se smluvními a pojistnými podmínkami ve výši žalované částky. Z přehledu plnění vyplývá, že žalovaný celkem uhradil 1 758 Kč z předepsaných 2 305 Kč, rozdíl tedy činí právě 547 Kč. Pohledávka následně na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek přešla na žalobkyni. Žalovaný byl dopisy informován o zániku pojištění i o postoupení pohledávky, tj. o změně v osobě věřitele. Svůj dluh neuhradil ani po předžalobní upomínce ze dne 8. 2. 2024.6. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.8. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem k citovanému ustanovení je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.10. Na základě výše uvedeného soud zjištěný skutkový stav právně hodnotil tak, že žalobkyni, na kterou přešla pohledávka za žalovaným, náleží dlužné pojistné za období trvání pojistného vztahu (tj. od 11. 2. 2022 do 5. 2. 2023), které žalovaný po zániku pojistné smlouvy příslušné pojišťovně neuhradil. S ohledem na celkové platby dluží žalovaný na pojistném 547 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svoji smluvní povinnost, žalovaný nikoliv. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně od něj důvodně požaduje také zaplacení zákonného úroku z prodlení z žalované částky ve výši stanovené právními předpisy, v tomto případě 15 % ročně. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovaný, byť podal odpor, v němž bez dalšího nárok žalobkyně rozporoval, byl dále v řízení nečinný. Soud proto vycházel z toho, že tvrzení žalobkyně jsou pravdivá, podpořená listinnými důkazy.11. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Ačkoli žalobkyně v žalobě vyčíslila náklady řízení vyšší, vycházel soud při jejich výpočtu ze zvláštních ustanovení o náhradě nákladů řízení v advokátním tarifu, neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (z poslední doby např. řízení vedená pod sp. zn. , spisová značka, nebo , spisová značka, ; k tomu viz již citovaný § 14b advokátního tarifu).12. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 věty první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.13. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.