12 C 135/2024-75 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 25. 6. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 92 748,02 Kč s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 74 351,72 Kč od 6. 10. 2023 do zaplacení a úrok 29,49 % ročně z částky 63 446,06 Kč od 26. 9. 2023 do zaplacení, dále částky 26 864,42 Kč s příslušenstvím představujícím zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky z částky 21 280,40 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení a úrok ve výši 30 % ročně z částky 19 038,24 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení, a dále náhrady nákladů řízení.2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne 26. 4. 2023 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 64 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem splatit v 48 měsíčních splátkách po 3 954 Kč. Žalovaný však dosud uhradil pouze 7 908 Kč. Dále žalobkyně sdělila, že její právní předchůdkyně společnost , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne 22. 12. 2022 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úrokem splatit v 48 měsíčních splátkách po 938 Kč. Žalovaný však dosud uhradil pouze 5 628 Kč. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek s účinností ke dni 28. 3. 2024, což bylo žalovanému písemně oznámeno.3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že původní věřitelka splnila svou zákonnou povinnost, když před uzavřením obou smluv s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. V obou případech byl dle tvrzení žalobkyně ověřován zdroj příjmu žalovaného a jeho výše, dále byly zjišťovány jeho výdaje, kromě toho byl žalovaný lustrován v registrech SOLUS, NRKI a ISIR. Na základě takto provedeného posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet dospěla původní věřitelka k závěru, že ani v jednom případě nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu.5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně vyjádřila souhlas s tímto postupem již v žalobě. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřil. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemá žádné námitky.6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:7. Výpisem z obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně.8. Smlouvou o úvěru ze dne 26. 4. 2023 bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 64 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce jistinu spolu s úrokem, jehož výše byla sjednána ve výši 69,09 % ročně. Celkově splatná částka činila 189 792 Kč, tato částka měla být uhrazena ve 48 měsíčních splátkách po 3 954 Kč.9. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na pohledávku žalobkyně uhradil 7 908 Kč.10. Z listiny nazvané „Hodnocení klienta“ bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy získala původní věřitelka informace o příjmech a výdajích žalovaného - byl zjištěn pravidelný příjem ze zaměstnání ve výši 28 468 Kč, výdaje ve výši 10 658 Kč (4 860 Kč životní minimum, 4 860 Kč výdaje na bydlení, 938 Kč stávající splátka u původní věřitelky). Bylo zjištěno, že žalovaný byl svobodný, bydlel ve vlastním bydlení, byl zaměstnán na dobu neurčitou u spol. , právnická osoba11. Dále bylo zjištěno, že původní věřitelka měla před uzavřením předmětné smlouvy k dispozici potvrzení banky o výplatě mzdy v měsících leden 2023 až duben 2023. Z těchto vyplývá příjem žalovaného v průměrné výši 29 706 Kč měsíčně.12. Z výpisu z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný neměl žádné dlužné splátky.13. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že platební morálka žalovaného nebyla na základě jeho CBS skóre hodnocena jako dobrá.14. Smlouvou o úvěru ze dne 22. 12. 2022 bylo prokázáno, že touto smlouvou se původní věřitelka zavázala poskytnout a také poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce jistinu spolu s úrokem, jehož výše byla sjednána ve výši 47,58 % ročně. Celkově splatná částka činila 45 024 Kč, tato částka měla být uhrazena ve 48 měsíčních splátkách po 938 Kč.15. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný na pohledávku žalobkyně uhradil 5 628 Kč.16. Z potvrzení o výši příjmu ze dne 19. 12. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán jako stavební dělník u spol. , právnická osoba, od 19. 3. 2018 na dobu neurčitou s průměrným čistým měsíčním příjmem ve výši 37 971 Kč.17. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za měsíc listopad 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek byl ve výši -10 233,74 Kč, konečný zůstatek ve výši 1 796,88 Kč. Dále bylo z tohoto výpisu zjištěno, že žalovaný měl ke dni 1. 12. 2022 celkem pět úvěrů, součet zůstatků nesplacené jistiny těchto úvěrů činil 1 150 880,19 Kč, u žádného z nich nebyly dluhy po splatnosti, což ostatně vyplývá i z výpisu z registru SOLUS ze dne 22. 12. 2022.18. Z výpisu NRKI bylo zjištěno, že platební morálka žalovaného byla na základě jeho CBS skóre v kategorii „menší riziko“.19. Původní věřitelka postoupila obě pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek s účinností k 28. 3. 2024 a postoupení pohledávek žalovanému oznámila dopisem z 16. 4. 2024 (srov. smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky, podací lístek).20. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 29. 5. 2024.21. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.22. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:23. Původní věřitelka poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru ze dne 26. 4. 2023 a smlouvy o úvěru ze dne 22. 12. 2022 peněžní prostředky v celkové výši 84 000 Kč. Žalovaný se v obou případech zavázal uhradit poskytnutou částku spolu s úrokem ve 48 měsíčních splátkách. V případě smlouvy ze dne 26. 4. 2023 posuzovala původní věřitelka schopnost žalovaného úvěr splácet na základě informací zjištěných od žalovaného, které ověřovala z potvrzení o výplatě mzdy na bankovní účet žalovaného v měsících leden až duben 2023, výpisem z registru SOLUS a NRKI, přičemž byl zjištěn průměrný příjem žalovaného ve výši 29 706 Kč měsíčně, dále bylo zjištěno, že žalovaný neměl žádné dluhy po splatnosti, ale přesto jeho platební morálka nebyla vyhodnocena jako dobrá. V případě smlouvy ze dne 22. 12. 2022 zjišťovala původní věřitelka potřebné informace k posouzení úvěruschopnosti žalovaného z potvrzení zaměstnavatele, výpisu z běžného účtu za měsíc listopad 2022 a výpisů z registru SOLUS a NRKI. Bylo zjištěno, že žalovaný měl příjem ve výši 37 971 Kč, minimální zůstatek na účtu a pět stávajících úvěrů. Neměl žádné dluhy po splatnosti, jeho platební morálka byla hodnocena v kategorii „nízké riziko“. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek.24. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.25. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytov