12 C 36/2024-59 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4. 12. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 212,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 215,55 Kč od 4. 12. 2023 do zaplacení, a dále náhrady nákladů řízení.2. Žalobkyně tvrdila, že dne 30. 11. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který byl žalovanému vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran. Úroky úvěru měly být žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách ve výši 1 298 Kč vždy k 15. dni každého měsíce. Žalovaný však splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 5. 2023. Žalobkyně tedy žalovaného vyzvala několika písemnými upomínkami k úhradě dlužné splátky. Na upomínky žalovaný nereagoval, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalobkyně touto žalobou požaduje úhradu zbývající dlužné částky 29 212,55 Kč, představující zesplatněnou jistinu, dále zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů soudního řízení.3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný na dluh uhradil celkem , hodnota, splátky po 1 298 Kč a upomínku ve výši 300 Kč, tj. celkem 5 492 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že před uzavřením předmětné smlouvy posuzovala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, a dále na základě výpisů z centrální evidence exekucí, výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného, výpisu z registru SOLUS a výpisu z registru bankovních informací REPI. Dále si od žalovaného vyžádala kopii občanského průkazu a rodného listu, tři výplatní pásky a doklad o existenci bankovního účtu.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu.5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky.6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:7. Z listiny nazvané „Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalovaného byla zjišťována z údajů získaných od žalovaného, a to průměrného měsíčního příjmu (23 167 Kč) a nákladů na bydlení (9 000 Kč), žalobkyně dovodila finanční zůstatek 12 869 Kč. Kromě toho zjistila, že žalovaný je svobodný, nevyživuje žádné dítě, je vyučen, je zaměstnán u spol. , právnická osoba8. Z výpisů z lustrací (databáze neplatných dokladů, obchodní rejstřík, registr SOLUS, CRIBIS, REPI) bylo zjištěno, že tyto lustrace byly provedeny 20. 12. 2022, s výjimkou lustrace v registru REPI, která byla provedena dne 21. 11. 2022. Lustrací nebyla zjištěna žádná informace, která by vedla k závěru, že žalovaný není schopen poskytnutý úvěr splácet.9. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od 24. 8. 2022 do 23. 9. 2022 bylo zjištěno, že počáteční zůstatek činil 994,93 Kč, konečný zůstatek 4 082,12 Kč.10. Z výplatních pásek za měsíce srpen 2022 až říjen 2022 od zaměstnavatele , právnická osoba, bylo zjištěno, že průměrná měsíční čistá mzda žalovaného za toho období byla 29 553 Kč.11. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 30. 11. 2022 č. , hodnota, bylo prokázáno, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 30 000 Kč, a to tak, že částka 24 000 Kč bude vyplacena na účet žalovaného č. , č. účtu, a částka 6 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně. Úvěr byl sjednán na dobu 72 měsíců. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 23,81 %. Žalovaný se zavázal žalobkyni splatit celý úvěr a současně také úrok v celkové výši 26 592 Kč, celková dlužná částka tedy činila 56 592 Kč. Žalovaný měl tuto částku uhradit v 72 splátkách. Celkem uhradil 5 492 Kč.12. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že částka 24 000 Kč byla vyplacena na uvedený účet žalovaného dne 20. 12. 2022.13. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 21. 10. 2023.14. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.15. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:16. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Z této částky však byly žalovanému reálně poskytnuty pouze peněžní prostředky v celkové výši 24 000 Kč, a to výplatou na jeho bankovní účet dne 20. 12. 2022. Zbývající částka ve výši 6 000 Kč byla započtena na úhradu nákladů žalobkyně, není tedy součástí prostředků poskytnutých žalovanému. Žalovaný se zavázal uhradit zapůjčenou částku spolu s uvedenými náklady a úrokem ve sjednaných splátkách. Žalovaný celkem žalobkyni uhradil částku 5 492 Kč. Žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy do určité míry zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného, dále na základě výpisu z bankovního účtu a výplatních pásek. Neprokázala však, že by před uzavřením smlouvy provedla řádné lustrace žalovaného v registrech dlužníků, v evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku apod. Dále neprokázala, že jakýmkoli způsobem aktivně zjišťovala či ověřovala výdaje žalovaného.17. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.18. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.21. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.22. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.23. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlou