16 C 168/2024-63 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 000 Kč od , datum, do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, a dále náhrady nákladů řízení.2. Žalobkyně tvrdila, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který byl žalovanému vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran. Úroky úvěru měly být žalobkyni hrazeny v měsíčních splátkách ve výši 7 500 Kč vždy k 15. dni každého měsíce. Žalovaný však splátkový kalendář nedodržel a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne , datum, . Žalobkyně tedy žalovaného vyzvala několika písemnými upomínkami k úhradě dlužné splátky. Na upomínky žalovaný nereagoval, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalobkyně touto žalobou požaduje úhradu dlužné částky 50 000 Kč, představující zesplatněnou jistinu, dále náklady spojené s uplatněním pohledávky, zákonný úrok z prodlení a náhradu nákladů soudního řízení.3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Dále žalobkyně uvedla, že před uzavřením předmětné smlouvy posuzovala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů, a dále na základě výpisů z centrální evidence exekucí, výpisu z databáze neplatných dokladů, výpisu z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalovaného, výpisu z registru SOLUS a výpisu z registru bankovních informací REPI. Dále si od žalovaného vyžádala tři výplatní pásky a 3x výpis z bankovního účtu.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z ust. § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu.5. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá žádné námitky.6. Soud má za prokázané následující skutečnosti:7. Z listiny nazvané „Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele“ bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalovaného byla zjišťována z údajů získaných od žalovaného, který uvedl průměrný měsíční příjem (, částka, ), náklady na bydlení (, částka, ), pravidelné finanční závazky (, částka, ), sázky (, částka, ). Kromě toho žalobkyně zjistila, že žalovaný je ženatý, vyživuje jedno dítě, je zaměstnán u spol. , právnická osoba8. Z výpisů z lustrací (databáze neplatných dokladů, obchodní rejstřík, registr SOLUS, CRIBIS, REPI) bylo zjištěno, že tyto lustrace byly provedeny , datum, , s výjimkou lustrace zaměstnavatele žalovaného v obchodním rejstříku, která byla provedena dne , datum, . Lustracemi nebyla zjištěna žádná informace, která by vedla k bezprostřednímu závěru, že žalovaný není schopen poskytnutý úvěr splácet.9. Z výpisu z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že proti žalovanému bylo vedeno insolvenční řízení, které bylo skončeno , datum, usnesením o vzetí na vědomí splnění oddlužení.10. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, za období říjen až prosinec , Anonymizováno, bylo zjištěno, že počáteční zůstatek k , datum, činil 1 556,58 Kč, konečný zůstatek k , datum, 1 633,07 Kč, zůstatek k , datum, činil 746,73 Kč a zůstatek k , datum, činil 323,79 Kč.11. Z výplatních pásek za měsíce září 2023 až listopad 2023 od zaměstnavatele , právnická osoba, bylo zjištěno, že v září 2023 měl žalovaný příjem pouze ve výši , částka, (náhrada příjmu při pracovní neschopnosti), v říjnu 2023 pak činila čistá mzda , částka, a v listopadu , částka, .12. Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne , datum, č. , hodnota, bylo prokázáno, že touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 50 000 Kč, a to na účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr byl sjednán na dobu 12 měsíců. Byla sjednána měsíční úroková sazba ve výši 15 %. Žalovaný se zavázal žalobkyni splatit celý úvěr a současně také úrok v celkové výši 90 000 Kč, celková dlužná částka tedy činila 140 000 Kč. Žalovaný měl hradit sjednaný úrok v měsíčních splátkách po 7 500 Kč, jistina pak byla splatná současně s poslední splátkou úroku. Žalovaný ničeho neuhradil.13. Z výpisu z účtu žalobkyně bylo zjištěno, že částka 15 000 Kč byla vyplacena na uvedený účet žalovaného dne , datum, .14. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .15. Ostatní listinné důkazy soud nehodnotil, neboť neměly pro věc význam.16. Ze shora provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:17. Žalobkyně se žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni úrok ve výši 90 000 Kč, ve 12 splátkách po 7 500 Kč měsíčně, jistina úvěru byla splatná spolu s poslední splátkou úroku. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně prokázala, že před uzavřením smlouvy do určité míry zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalovaného, dále na základě výpisu z bankovního účtu a výplatních pásek, a dále lustrací v registrech SOLUS, CRIBIS, REPI, ISIR. Neprokázala však, že by před uzavřením smlouvy provedla lustraci žalovaného v evidenci exekucí. Dále neprokázala, že jakýmkoli způsobem aktivně zjišťovala či ověřovala výdaje žalovaného.18. Soud posuzoval věc dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a rovněž dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.21. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.22. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.23. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.24. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil následujícím způsobem. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel (žalovaný), bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i ustanovení zákona č