16 C 228/2023-26 — Okresní soud v Kroměříži

1. Návrhem doručeným soudu dne 10. 9. 2023 domáhala se žalobkyně zaplacení částky 1 525 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že žalovaný dne 18. 1. 2022 cestoval dopravním prostředkem – tramvají – linkou [číslo] veřejné hromadné dopravy osob, kterou žalobkyně provozuje, avšak neprokázal se platným jízdním dokladem. Proto byl vyzván k zaplacení jízdného ve výši 25 Kč a přirážce k jízdnému ve výši 1 500 Kč Tyto částky žalovaný neuhradil. Byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole. Žalovanému byla před podáním návrhu zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř. za doručovací adresu místo jeho trvalého bydliště. Z ust. § 46b písm. a) o.s.ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba i výzva k vyjádření byly zaslány žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu. Protože nebyl zastižen, byla mu zanechána výzva, aby si písemnosti vyzvedl na poště. Žalovaný si zásilku v desetidenní úložní lhůtě nevyzvedl. Soud považuje žalobu i usnesení za doručené uplynutím úložní doby v souladu s ustanovením § 49 odst. odst. 2 ve spojení s § 49 odst. 4 o.s.ř. 3. Současně byl žalovaný vyzván, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s upozorněním, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně s tímto postupem souhlasila, soud tedy ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání, dle § 115a o.s.ř. a vycházel přitom z listinných důkazů obsažených ve spise 4. Závěr o skutkovém stavu: 5. Žalovaný dne 18. 1. 2022 cestoval prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, kterou provozuje žalobkyně, a to konkrétně tramvají, linkou [číslo]. V čase 11.07 hodin téhož dne byl na v místě kontroly [příjmení] náměstí kontrolován pracovníkem žalobkyně, avšak žalovaný se neprokázal jízdním dokladem (žádný neměl). Proto byl kontrolorem sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného jízdného ve výši 25 Kč a úhradě přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč, s jejich výší byl seznámen, přičemž tyto vyplývají ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně a jejího tarifu. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani k předžalobní upomínce ze dne 27. 6. 2022, která mu byla dne 29. 6. 2022 odeslána. 6. Podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 7. Podle § 2578 o. z., podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní přepis, zejména přepisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. 8. Podle § 3 odst. 2, § 7 odst. 1, 3, 5 a 6, § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, přepravní smlouva je uzavřena nejpozději tím, že cestující nastoupí do vozidla nebo vstoupí do označeného prostoru přístupného jen s platným jízdním dokladem (dále jen„ nástup do vozidla“). Cestující za přepravu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Pro použití spojů označených v jízdním řádu cestující platí kromě jízdného i cenu příplatku nebo rezervačního dokladu (§ 4 odst. 4 písm. a)) ve výši podle tarifu. Cestující platí jízdné před nástupem do vozidla a dopravce mu za zaplacené jízdné vydá jízdní doklad. Platí-li cestující jízdné po nástupu do vozidla, dopravce mu vydá jízdní doklad ve vozidle nebo zajistí, aby takto zaplacené jízdné bylo zaevidováno odbavovacím systémem. Nezakoupil-li si cestující jízdní doklad před nástupem do vozidla, přestože mu to dopravce umožnil, smí nastoupit do vozidla bez jízdního dokladu, jestliže dopravce zajišťuje ve vozidle prodej jízdních dokladů a cestující si zakoupí jízdní doklad po nástupu do vozidla bezodkladně. V takovémto případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu. Dopravce ve smluvních přepravních podmínkách uvede linky nebo spoje, u kterých je možno po nástupu do vozidla zakoupit si jízdní doklad s přirážkou. Nezakoupil-li si cestující jízdní doklad podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platného jízdního dokladu, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 9. Podle § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, cestující je povinen při nástupu do drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 500 Kč. 10. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 12. Právní posouzení věci: 13. Žalovaný dne 18. 1. 2022 cestoval prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným žalobkyní (tramvají), došlo tak k uzavření smlouvy o přepravě osob v souladu s § 2550 a násl. o. z., vyhlášky č. 175/2000 Sb. a zákona č. 266/1994 Sb. Žalovaný však porušil své smluvní povinnosti, když neuhradil jízdné dle stanoveného tarifu a k výzvě pracovníka žalobkyně se neprokázal žádným jízdním dokladem. Žalovaný je tak povinen uhradit jízdné i přirážku k němu ve výši 1 525 Kč, když jejich výše odpovídá tarifu žalobkyně i právním předpisům. Soud shledal návrh zcela důvodným, plně mu vyhověl, a to i pro úrok z prodlení od data následujícího po dni uskutečnění přepravní kontroly, do zaplacení, v zákonné výši, v souladu s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch ve věci neměl. Náklady řízení představují uhrazený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady zastoupení. Pokud jde o náklady zastoupení, soud při jejich výpočtu vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupce žalobkyně má nárok na odměnu ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 advokátního tarifu za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé, předžalobní upomínka). Za uvedené úkony právní služby byla přiznána v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Poněvadž zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř. přiznána náhrada za tuto daň ve výši 21 %, tj. 189 Kč Celkem tedy byly přiznány žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 15. Lhůta k placení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. Odůvodnění rozsudku je učiněno v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř.