18 C 136/2021-49 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 2 811 Kč s příslušenstvím z titulu nehrazení příspěvku do tzv. garančního fondu ve vztahu k silničnímu vozidlu RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, (zdvihový objem válců motoru nad 2500 cm³), u něhož je žalovaný registrován jako vlastník/provozovatel a které je evidováno jako provozované, přesto k němu v období od 31. 12. 2019 do 26. 1. 2020 nebylo sjednáno zákonem požadované pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně má tak nárok na zaplacení příspěvku ve výši 2 511 Kč (27 dní nepojištění x denní sazba 93 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Příspěvek je v souladu s první výzvou žalobkyně k úhradě splatný ke dni 7. 9. 2020. Od té doby do zaplacení požadovala žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z částky 2 511 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván ještě několikrát, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 27. 11. 2020.2. Řízení bylo v období od 12. 4. 2021 do 22. 7. 2024 přerušeno podle § 140a odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon; žalovanému bylo nejprve insolvenčním soudem povoleno oddlužení, pro neplnění povinností však bylo posléze zrušeno a insolvenční řízení zastaveno.3. Žalovaný zůstal v řízení nečinný; žaloba mu byla doručena do datové schránky fikcí v souladu s § 47 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. S ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a není-li, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10).4. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.5. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný byl nejméně v období od 31. 12. 2019 do 26. 1. 2020, tedy 27 dní, registrován jako vlastník/provozovatel (podle evidence provozuschopného) osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm³, registrační značky , SPZ, . V předmětném období neměl žalovaný vozidlo pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 24. 6. 2020 k uhrazení příspěvku a nákladů jeho uplatnění ve výši 2 811 Kč do 60 dnů od doručení výzvy. Znovu byl žalovaný k úhradě vyzván dopisy ze dne 1. 10. 2020 a 12. 11. 2020, poslední (předžalobní) upomínku zaslala žalobkyně dne 27. 11. 2020.6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný jako vlastník/provozovatel uvedeného osobního automobilu nesplnil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do 31. 3. 2024, a neměl k němu ve zmíněném období pojištění uzavřené; v řízení přitom nebyla tvrzena ani prokazována žádná ze zákonných výjimek povinného pojištění vozidel zapsaných v registru silničních vozidel (vyřazení z provozu, vývoz do jiného státu, zánik vozidla nebo jeho odcizení). Vznikla mu tím podle § 4 uvedeného zákona povinnost zaplatit příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, ve výši 2 511 Kč odpovídající součinu počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (27 dní), a příslušné denní sazby podle druhu vozidla (v tomto případě 93 Kč – viz § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Podle stejných ustanovení náleží žalobkyni také nárok na náhradu nákladů mimosoudního uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Soud žalobě vyhověl i pro úrok z prodlení z dlužné částky 2 511 Kč od data následujícího po splatnosti příspěvku (60 dnů od doručení první výzvy), tj. od 8. 9. 2020 do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 8,25 % ročně.7. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč.8. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.