18 C 342/2023-42 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 18. 7. 2023 domáhá po žalované zaplacení částky ve výši 1 022 Kč s příslušenstvím tak, jak je blíže určeno v návrhu.2. Žalobkyně dle svých tvrzení uzavřela dne 22. 1. 2022 jako pojistitel spolu s žalovanou pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “. Pojistná smlouva zanikla ke dni 29. 7. 2022, kdy důvodem je zánik pro neplacení. Za období od 22. 4. 2022 do 29. 7. 2022, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 1 022 Kč.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná byla vyzvána, aby se vyjádřila, zda s tímto postupem soudu souhlasí, na tuto výzvu se nevyjádřila. Soud proto u ní v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládal, že nemá žádné námitky. Soudem bylo nařízeno vyhlášení rozsudku na den 12. 3. 2024. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.4. Soud při svém rozhodování vycházel z připojených listinných důkazů na č. l. 9-32 spisu.5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.6. Problematika pojistného je upravena v ustanoveních § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.8. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle odst. 2 téhož ustanovení jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění, běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období.9. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Ze zjištěného skutkového stavu a listinných důkazů vyplynulo, že mezi účastníky byla uzavřena platná pojistná smlouva. Z této pojistné smlouvy však plnil pouze pojistitel (žalobkyně), nikoliv pojistník (žalovaná). Vzhledem k tomu, že pojistitel (žalobkyně) má ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení právo na pojistné za dobu od vzniku pojištění, pojistník (žalovaná) měl toto pojistné hradit ve smluvených lhůtách a pokud tak nedošlo, měl toto hradit do zániku pojištění. K zániku pojištění došlo ke dni 29. 7. 2022, kdy k tomuto datu došlo zároveň i ke splatnosti dlužné částky. Dlužné pojistné ke dni zániku pojištění činilo částku 1 022 Kč.13. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, žalobkyně od ní požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jeho výše je stanovena § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.15. Výrok o tom, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku, má oporu v § 160 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.16. Výrok o tom, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám advokáta, má pak oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř., kde se uvádí, že zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátovi.17. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění.