6 C 175/2024-24 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 3 000 Kč z důvodu, že žalovaná jela dne 10. 4. 2023 v 15:37 a v 18:20 městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní bez platné jízdenky. Tato skutečnost byla zjištěna žalobkyní pověřenými osobami při kontrole jednotlivých linek, o čemž svědčí žalovanou podepsané zápisy o provedené přepravní kontrole. Podle smluvních přepravních podmínek tak žalobkyni vznikla vůči žalované pohledávka z nezaplacené přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou ze dvou jízd bez jízdního dokladu. Předžalobní upomínku žalobkyně žalované zaslala dne 19. 7. 2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Nemá datovou schránku, ani si nezvolila doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaná zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10).3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalovaná cestovala dne 10. 4. 2023 prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, kterou provozuje žalobkyně (linkou č. , hodnota, ); v čase 15:37 byla v zastávce , Anonymizováno, , Anonymizováno, kontrolována pracovníkem žalobkyně označeným č. , hodnota, , neprokázala se však jízdním dokladem, což stvrdila předložením občanského průkazu a svým podpisem na zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, (, tel. číslo, ).6. Téhož dne cestovala žalovaná prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, kterou provozuje žalobkyně (znovu linkou č. , hodnota, ); v čase 18:20 byla v zastávce , adresa, kontrolována pracovníkem žalobkyně označeným č. , hodnota, , neprokázala se však jízdním dokladem, což stvrdila předložením občanského průkazu a svým podpisem na zápisu o provedené přepravní kontrole č. , hodnota, (, tel. číslo, ).7. K úhradě přirážky k jízdnému ve výši 3 000 Kč, která vyplývá ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně, byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou odeslanou dne 19. 7. 2023, ničeho však nezaplatila.8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Nárok žalobkyně na zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč vyplývá z § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, popř. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a smluvních přepravních podmínek pro rok 2023. Mezi žalobkyní jako provozovatelem hromadné přepravy osob a žalovanou vznikl v obou zjištěných případech smluvní vztah na základě smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaná vstoupila do vozidla provozovaného žalobkyní (§ 2550 a § 2578 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 2, § 7 odst. 6 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu), což je v řízení prokázáno jednotlivými zápisy o provedené přepravní kontrole. Z přepravní smlouvy vznikla žalované povinnost zaplatit přepravci jízdné dané tarifem (není předmětem tohoto řízení) a v případě jízdy bez jízdního dokladu (rovněž prokázáno uvedenými listinami) též přirážku k jízdnému ve výši stanovené smluvními přepravními podmínkami, tj. za každou jednotlivou jízdu 1 500 Kč, celkem 3 000 Kč, což je v souladu s výše popsanými zákonnými ustanoveními. Soud proto žalobě vyhověl.9. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalované předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % DPH ve výši 189 Kč. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění plyne z § 160 odst. 1 o. s. ř.10. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.