6 C 214/2024-47 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému jako podnikající fyzické osobě domáhala zaplacení 1 819,35 Kč s příslušenstvím jako neuhrazeného pojistného ze smlouvy č. , hodnota, o pojištění vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , ze dne 14. 11. 2023 s počátkem pojištění k 15. 11. 2023. Měsíční pojistné bylo sjednáno na 600 Kč, žalovaný však ani přes opakované urgence neuhradil pojistné splatné 15. 12. 2023. V důsledku toho pojistná smlouva zanikla ke dni 15. 3. 2024, na což byl žalovaný upozorněn. Dlužné pojistné za dobu od 15. 12. 2023 do 15. 3. 2024 včetně, kdy byla smlouva ukončena, činí 1 819,35 Kč, které nyní žalobkyně požaduje spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 28. 3. 2024 do zaplacení a náklady na vymáhání 1 200 Kč. Předžalobní upomínku zaslala žalobkyně dne 8. 4. 2024.2. Žalovaný se bránil tvrzením, že 6. 12. 2023 kontaktoval telefonicky call centrum žalobkyně, kde se dozvěděl, že stačí přestat platit a pojistka tím zanikne; dne , datum, nastoupil výkon trestu odnětí svobody a věc měl za vyřešenou. Žádné výzvy k úhradě od žalobkyně neobdržel. S ohledem na výkon trestu odnětí svobody však není schopen ke svému tvrzení označit žádné důkazy.3. K obraně žalovaného žalobkyně uvedla, že z jeho strany neeviduje žádnou telefonickou ani emailovou komunikaci a poukázala na to, že pojištění odpovědnosti vozidel zaniká pouze ze zákonem vymezených důvodů [§ 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla].4. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na tuto výzvu již nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.5. Z provedených listinných důkazů a skutečností známých z úřední činnosti soud zjistil následující skutkový stav: Zaplacením první měsíční platby 600 Kč dne 15. 11. 2023 akceptoval žalovaný návrh žalobkyně na uzavření smlouvy č. , hodnota, o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , a to na dobu neurčitou; ve smlouvě se označil svým identifikačním číslem podnikající fyzické osoby (živnostenské oprávnění bylo platné do , datum, ). Žalovaný se tím zavázal hradit měsíční pojistné 600 Kč počínaje 15. 11. 2023, neuhradil však již následující pojistné splatné dne 15. 12. 2023, ač byl k úhradě upomínán. V důsledku toho pojištění zaniklo ke dni 15. 3. 2024, což žalobkyně žalovanému oznámila přípisem ze dne 20. 3. 2024 spolu s výzvou k úhradě dlužné částky 1 819,35 Kč. Žalobkyně s žalovaným komunikovala prostřednictvím jím označené e-mailové adresy, dne 8. 4. 2024 ještě zaslala žalobkyně poslední, předžalobní upomínku na žalobcem uvedenou (evidenční) adresu. Dne , datum, nastoupil žalovaný k výkonu trestu odnětí svobody. Dne , datum, bylo pravomocně zastaveno insolvenční řízení žalovaného jako dlužníka v důsledku neschválení jeho oddlužení.6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Účastníci uzavřeli v souladu s § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojistnou smlouvu k vozidlu žalovaného s počátkem pojištění od 15. 11. 2023 na dobu neurčitou. Ve smlouvě se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a žalovaný jako pojistník se zavázal hradit měsíční pojistné ve výši 600 Kč. Pojistné splatné 15. 12. 2023 však uhrazeno nebylo, na což žalobkyně žalovaného prostřednictvím jí dostupných komunikačních kanálů upozorňovala včetně rizika zániku pojištění v případě nezaplacení pojistného. Pojištění následně v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) výše uvedeného zákona č. 168/1999 Sb. skutečně zaniklo ke dni 15. 3. 2024.7. Žalovanému se nepodařilo prokázat tvrzení, že by prostřednictvím call centra žalobkyně obdržel od jeho pracovníka informaci o tom, že sjednaný smluvní vztah bude vypořádán prostým neplacením ujednaného plnění. Samotný vznik smluvního vztahu ani jeho obsah nerozporoval. Pravdivé může být jeho tvrzení, že žádné výzvy k úhradě ze strany žalobkyně neobdržel, neboť v té době byl již ve výkonu trestu odnětí svobody, kde je jeho přístup k e-mailu z povahy věci nepochybně omezený, ne-li nulový. Tuto skutečnost však nelze klást k tíži žalobkyně, která bez toho, aniž by byla informována samotným žalovaným, nemohla o jeho situaci nic tušit a ve věci postupovala standardním způsobem, pokoušela-li se navázat s žalovaným spojení jak cestou elektronických komunikačních kanálů (e-mailem), tak klasickou poštovní přepravou. Je naopak odpovědností žalovaného uspořádat si své záležitosti před i během výkonu trestu odnětí svobody tak, aby k podobným (nečekaným) událostem nedocházelo (např. vybírání pošty příbuznými apod.), a předcházet tak vzniku zbytečných nákladů spojených s vymáháním jeho dluhů.8. S ohledem na uvedené žalovaný nadále dluží žalobkyni pojistné za období od 15. 12. 2023 do 15. 3. 2024 ve výši 1 819,35 Kč. Soud proto žalobě vyhověl, a to i pro úrok z prodlení z dlužné částky 1 819,35 Kč od 28. 3. 2024 do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 14,75 % ročně, včetně nákladů na vymáhání 1 200 Kč, na něž u podnikatelských subjektů plyne nárok z téhož nařízení.9. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna zastupující advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč.10. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.