6 C 264/2024-31 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 9 158 Kč s příslušenstvím z titulu nehrazení příspěvku do tzv. garančního fondu ve vztahu k silničnímu vozidlu RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, (nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg), u něhož je žalovaný registrován jako vlastník/provozovatel a které je evidováno jako provozované, přesto k němu v období od 5. 1. 2023 do 17. 4. 2023 nebylo sjednáno zákonem požadované pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně má tak nárok na zaplacení příspěvku ve výši 8 858 Kč (103 dní nepojištění x denní sazba 86 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Příspěvek je v souladu s první výzvou žalobkyně k úhradě splatný ke dni 22. 8. 2023. Od té doby do zaplacení požadovala žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z částky 8 858 Kč. Žalovaný byl k úhradě dluhu vyzván ještě několikrát, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 10. 1. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). Kromě toho soud žalovanému doručoval i na adresu zjištěnou z úřední činnosti (, adresa, ), kde byla písemnost dne 4. 9. 2024 vhozena do domovní schránky.3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný byl nejméně v období od 5. 1. 2023 do 17. 4. 2023, tedy 103 dní, registrován jako vlastník/provozovatel (podle evidence provozuschopného) nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značky , SPZ, . V předmětném období neměl žalovaný vozidlo pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 8. 6. 2023 k uhrazení příspěvku a nákladů jeho uplatnění ve výši 9 158 Kč do 60 dnů od doručení výzvy. Znovu byl žalovaný k úhradě vyzván dopisy ze dne 13. 9. 2023 a 6. 11. 2023, poslední (předžalobní) upomínku zaslala žalobkyně dne 10. 1. 2024.5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný jako vlastník/provozovatel uvedeného nákladního automobilu nesplnil povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném do 31. 3. 2024, a neměl k němu ve zmíněném období pojištění uzavřené; v řízení přitom nebyla tvrzena ani prokazována žádná ze zákonných výjimek povinného pojištění vozidel zapsaných v registru silničních vozidel (vyřazení z provozu, vývoz do jiného státu, zánik vozidla nebo jeho odcizení). Vznikla mu tím podle § 4 uvedeného zákona povinnost zaplatit příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, ve výši 8 858 Kč odpovídající součinu počtu dní, po které nebylo vozidlo pojištěno (103 dní), a příslušné denní sazby podle druhu vozidla (v tomto případě 86 Kč – viz § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Podle stejných ustanovení náleží žalobkyni také nárok na náhradu nákladů mimosoudního uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč. Soud žalobě vyhověl i pro úrok z prodlení z dlužné částky 8 858 Kč od data následujícího po splatnosti příspěvku (60 dnů od doručení první výzvy), tj. od 23. 8. 2023 do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 15 % ročně.6. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč.7. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.