6 C 301/2024-25 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 3 040 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný jel ve dnech 26. 4. 2019 a 29. 4. 2019 městskou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní (dále též „přepravce“) bez platné jízdenky. Podle smluvních přepravních podmínek tak přepravci vznikla vůči žalovanému pohledávka z nezaplaceného jízdného 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z jízd bez jízdního dokladu. Při kontrole sepsal o této skutečnosti pověřený zaměstnanec přepravce s žalovaným dohody, kterými žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal. Předžalobní upomínku žalobkyně žalovanému zaslala dne 21. 2. 2022.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10).3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval; soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:5. Žalovaný cestoval dne 26. 4. 2019 prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, kterou provozuje přepravce (linkou č. , hodnota, ); v čase 08:04 byl v úseku , Anonymizováno, – , Anonymizováno, . , Anonymizováno, kontrolován pracovníkem přepravce (služební č. , hodnota, ), neprokázal se však jízdním dokladem, což stvrdil předložením občanského průkazu a svým podpisem na Dohodě s cestujícím č. , hodnota, , kterým současně uznal dluh na jízdném 20 Kč a přirážce k jízdnému 1 500 Kč, splatný do patnácti kalendářních dnů od provedené přepravní kontroly.6. Dne 29. 4. 2019 cestoval žalovaný prostředkem veřejné hromadné dopravy osob, kterou provozuje přepravce (linkou č. , hodnota, ); v čase 12:25 byl v úseku , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . – , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . kontrolován pracovníkem přepravce (služební č. , hodnota, ), neprokázal se však jízdním dokladem, což stvrdil předložením občanského průkazu a svým podpisem na Dohodě s cestujícím č. , hodnota, , kterým současně uznal dluh na jízdném 20 Kč a přirážce k jízdnému 1 500 Kč, splatný do patnácti kalendářních dnů od provedené přepravní kontroly.7. Dne 21. 2. 2022 odeslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku k úhradě dluhu.8. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Nárok žalobkyně na zaplacení jízdného 2x 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 2x 1 500 Kč vyplývá z § 18a odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, popř. § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a smluvních přepravních podmínek pro rok 2019. Mezi žalobkyní jako provozovatelem hromadné přepravy osob a žalovaným vznikl ve zjištěných dvou případech smluvní vztah na základě smlouvy o přepravě osob tím, že žalovaný vstoupil do vozidla provozovaného přepravcem (§ 2550 a § 2578 občanského zákoníku ve spojení s § 3 odst. 2, § 7 odst. 6 a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu), což je v řízení prokázáno jednotlivými zápisy o provedené přepravní kontrole. Z přepravní smlouvy vznikla žalovanému povinnost zaplatit přepravci jízdné dané tarifem a v případě jízdy bez jízdního dokladu (rovněž prokázáno uvedenými listinami) též přirážku k jízdnému ve výši stanovené smluvními přepravními podmínkami, tj. za každou jednotlivou jízdu 1 500 Kč, celkem 3 000 Kč, což je v souladu s výše popsanými zákonnými ustanoveními. Soud proto žalobě vyhověl, a to i pro úrok z prodlení z dlužných částek od data následujícího po splatnosti každé z pohledávek (v souladu s poučením na žalovaným podepsaných dohodách s cestujícím), tj. z částky 1 520 Kč od 12. 5. 2019 do zaplacení a z částky 1 520 Kč od 15. 5. 2019 do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v obou případech 9,75 % ročně.9. Žalobkyně byla ve sporu úspěšná a současně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. za dva úkony (předžalobní výzva a podání žaloby) po 100 Kč [§ 1 odst. 3 písm. a) ve spojení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.].10. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.