6 C 38/2024-47 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalované jako podnikající fyzické osobě domáhala zaplacení dvou pohledávek v celkové výši 6 450 Kč s příslušenstvím z titulu nehrazení příspěvku do tzv. garančního fondu ve vztahu ke dvěma silničním vozidlům, u nichž je žalovaná registrována jako vlastník/provozovatel a která jsou evidována jako provozovaná, přesto k nim v žalovaných obdobích nebylo sjednáno zákonem požadované pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Jde o osobní automobil [registrační značka], [VIN kód] (zdvihový objem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) v období od 4. 1. 2023 do 13. 2. 2023, za které má žalobkyně nárok na zaplacení příspěvku ve výši 2 665 Kč (41 dní nepojištění x denní sazba 65 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, a osobní automobil [registrační značka], [VIN kód] (zdvihový objem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3) v období od 4. 1. 2023 do 21. 2. 2023, za které má žalobkyně nárok na zaplacení příspěvku ve výši 3 185 Kč (49 dní nepojištění x denní sazba 65 Kč) a poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. První příspěvek je v souladu s první výzvou žalobkyně k úhradě splatný ke dni 3. 6. 2023, od té doby do zaplacení požadovala žalobkyně také zákonný úrok z prodlení z částky 2 665 Kč. U druhého příspěvku nastala splatnost dne 17. 6. 2023, od té doby do zaplacení požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení z částky 3 185 Kč. Žalovaná byla k úhradě dluhu vyzvána ještě několikrát, naposledy předžalobními upomínkami ze dne 28. 8. 2023 a 4. 9. 2023. 2. Žalovaná zůstala v řízení nečinná; žaloba jí byla doručena do datové schránky fikcí v souladu s § 47 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. S ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a není-li, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010, sp. zn. II. ÚS 1308/10). O probíhajícím řízení byla nadto žalovaná soudem zpravena i prostřednictvím e-mailu. 3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaná byla registrována jako vlastník/provozovatel (podle evidence provozuschopného) dvou osobních automobilů se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, a sice [registrační značka] nejméně v období od 4. 1. 2023 do 13. 2. 2023, tedy 41 dní, a [registrační značka] nejméně v období od 4. 1. 2023 do 21. 2. 2023, tedy 49 dní. V předmětných obdobích neměla žalovaná vozidla pojištěna pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou jejich provozem. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 20. 3. 2023 k uhrazení prvního z příspěvků a nákladů jeho uplatnění ve výši 2 965 Kč do 60 dnů od doručení výzvy (vhozena do schránky sídla žalované dne 23. 3. 2023); znovu byla žalovaná k úhradě tohoto příspěvku vyzvána dopisy ze dne 21. 6. 2023 a 21. 7. 2023, poslední (předžalobní) upomínku zaslala žalobkyně dne 28. 8. 2023. K úhradě druhého příspěvku a nákladů jeho uplatnění ve výši 3 485 Kč do 60 dnů od doručení vyzvala žalobkyně žalovanou dopisem ze dne 3. 4. 2023 (vhozen do schránky sídla žalované dne 5. 4. 2023); znovu byla žalovaná k úhradě tohoto příspěvku vyzvána dopisy ze dne 4. 7. 2023 a 4. 8. 2023, poslední (předžalobní) upomínku zaslala žalobkyně dne 4. 9. 2023. 5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaná jako vlastník/provozovatel uvedených osobních automobilů nesplnila povinnost stanovenou § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a neměla k nim ve zmíněných obdobích pojištění uzavřené; v řízení přitom nebyla tvrzena ani prokazována žádná ze zákonných výjimek povinného pojištění vozidel zapsaných v registru silničních vozidel (vyřazení z provozu, vývoz do jiného státu, zánik vozidla nebo jeho odcizení). Vznikla jí tím podle § 4 uvedeného zákona povinnost zaplatit příspěvek, jehož příjemcem je žalobkyně, ve výši 5 850 Kč odpovídající součinu počtu dní, po které nebyla vozidla pojištěna (41 dní a 49 dní), a příslušné denní sazby podle druhu vozidla (v obou případech 65 Kč – viz § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb.). Podle stejných ustanovení náleží žalobkyni také nárok na náhradu nákladů mimosoudního uplatnění pohledávky ve výši 2 x 300 Kč. Soud žalobě vyhověl i pro úrok z prodlení z dlužných částek od data následujícího po splatnosti příspěvku (60 dnů od doručení prvních výzev), tj. pro částku 2 665 Kč od 4. 6. 2023 do zaplacení a pro částku 3 185 Kč od 18. 6. 2023 do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v obou případech 15 % ročně. 6. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalované předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna zastupující advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč. 7. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.