6 C 46/2024-41 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 885 Kč s příslušenstvím jako neuhrazeného pojistného ze smlouvy [číslo] o pojištění vozidla [příjmení] [příjmení] Kombi, [registrační značka], uzavřené dne 23. 10. 2014 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ pojišťovna“). Roční pojistné bylo sjednáno na 2 507 Kč. Po ukončení pojistné smlouvy k 10. 2. 2018 vznikl žalovanému dluh na pojistném 885 Kč. Pohledávku nyní vymáhá žalobkyně, na kterou byla smluvně postoupena k 20. 10. 2021, což bylo žalovanému oznámeno spolu s předžalobní výzvou k plnění. Ze žalované částky 885 Kč požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od 11. 2. 2018 do zaplacení. 2. Žaloba s výzvou k vyjádření byla žalovanému doručena fikcí na jeho evidenční adresu dne 2. 2. 2024 (10. dnem, kdy byla připravena k vyzvednutí – § 46b písm. a) ve spojení s § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“)), dne 6. 2. 2024 mu byla vhozena do schránky. O zahájeném řízení byl soudem informován také telefonicky a e-mailem. Se soudem nejprve komunikoval, avšak výzvy k vyjádření ve stanovené lhůtě ani ke dni vydání rozsudku přes urgenci nesplnil a věcně zůstal v řízení nečinný. 3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Pojišťovna si s žalovaným listinou označenou [číslo] dne 23. 10. 2014 sjednali, že pojišťovna poskytne žalovanému pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [příjmení] [anonymizováno], [registrační značka], a to na dobu neurčitou, a žalovaný za to bude hradit roční pojistné nejprve ve výši 1 820 Kč (počínaje 23. 10. 2014), později 2 293 Kč (od 23. 10. 2015), 2 407 Kč (od 23. 10. 2016), až konečně 2 507 Kč (od 23. 10. 2017). Poslední pojistné předepsané dopisem ze dne 7. 8. 2017 však žalovaný neuhradil ani přes urgenci ze dne 22. 12. 2017 obsahující upozornění na možný zánik pojistné smlouvy ke dni 10. 2. 2018 (odesláno 3. 1. 2018, dne 23. 1. 2018 se zásilka zaslaná na evidenční adresu žalovaného vrátila jako nedoručená). Dopisem ze dne 22. 2. 2018 oznámila pojišťovna žalovanému, že pojištění ke dni 10. 2. 2018 zaniklo a že k tomuto dni je povinen uhradit nedoplatek na pojistném 885 Kč. Pojišťovna později zfúzovala se společností [právnická osoba], která následně postoupila uvedenou pohledávku za žalovaným žalobkyni, což žalovanému oznámila dopisem ze dne 28. 8. 2023. Dne 29. 8. 2023 zaslala žalobkyně žalovanému poslední, předžalobní upomínku. 5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Pojišťovna s žalovaným uzavřeli v souladu s § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojistnou smlouvu k vozidlu žalovaného s počátkem pojištění od 23. 10. 2014 na dobu neurčitou. Ve smlouvě se pojišťovna jako pojistitel zavázala poskytnout žalovanému pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a žalovaný jako pojistník se zavázal hradit pojistné ve výši popsané shora. Pojistné ve výši 2 507 Kč splatné 23. 10. 2017 však uhrazeno nebylo ani poté, co žalobkyně žalovaného upozornila na riziko zániku pojištění v případě nezaplacení pojistného. Pojištění následně v souladu s § 12 odst. 1 písm. e) výše uvedeného zákona č. 168/1999 Sb. skutečně zaniklo ke dni 10. 2. 2018. Žalovaný tedy dlužil pojišťovně pojistné za období od 23. 10. 2017 do 10. 2. 2018 ve výši 885 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně plyne ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 10. 2021, o jejímž uzavření byl žalovaný v souladu s § 1882 o. z. původní věřitelkou informován. Soud proto žalobě vyhověl, a to i pro úrok z prodlení z dlužné částky 885 Kč od data následujícího po ukončení pojistné smlouvy, tj. od 11. 2. 2018 do zaplacení ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 8,5 % ročně. Pro úvahu soudu nebylo rozhodné, že se pojišťovně či později žalobkyni nepodařilo své dopisy žalovanému doručit, neboť za výsledek civilního sporného řízení nesou odpovědnost jeho účastníci a žalovaný, který se o probíhajícím řízení prokazatelně dozvěděl, adekvátně nezareagoval a žalobě se účinně nebránil. 6. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna zastupujícího advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši 189 Kč. 7. Rozsudek obsahuje v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze stručné odůvodnění.