7 C 295/2023-23 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Kroměříži se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky odpovídající nákladům léčení a ošetření v záchytné protialkoholní stanici, včetně příslušenství tvořící zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaný byl dne 23. 2. 2023 převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto ošetření a následně pobyt Za tyto úkony bylo žalovanému vyúčtováno celkem 3 000 Kč skládající se z nákladů na léčení a ubytování. Tuto částku žalovaný dne 24. 2. 2023 uznal co do důvodu i výše a zavázal se danou částku zaplatit ve lhůtě do 8 dnů ode dne podpisu uznání dluhu. Ke dni podání žaloby však žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, žaloba, vz. 69 a vz. 73 bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou na adresu shora uvedenou dle ust. § 49 o. s. ř. fikcí. Jiná adresa žalovaného se soudu nepodařila zjistit. Jedná se o adresu dle CEO. 3. Okresní soud v Kroměříži usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (vz.73) vyzval účastníky, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených důkazů. Soud účastníky poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání souhlasí, když ve věci samé lze rozhodnout jen na základě předložených důkazů podle § 115a o. s. ř. žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně v návrhu uvedla, že souhlasí s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání dle ust. § 115a o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř., bez nařízení jednání. <i>4. Dle ust. § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými návykovými látkami, náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Dle odst. 2, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Dle odst. 3, náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění.</i> <i>5. Podle ust. § 89e odst. 1 zákon ač. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.</i> <i>6. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 7. Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, nárok žalobkyně je dán dle shora citovaných zákonných ustanovení, dále dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoník. Výrok I. tohoto rozhodnutí. 8. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení se skládají ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, odměny právního zástupce dle § 14b) vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony á 100 Kč (příprava a převzetí zast., podání žaloby, předžalobní výzva), 3 x RP á 100 Kč, 21 % DPH, když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, celkové náklady ve výši 2 089 Kč. Výrok II. tohoto rozhodnutí. 9. Povinnost hradit náklady řízení k rukám právního zástupce je dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 10. Lhůta k plnění je pak v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší. 11. Odůvodnění rozsudku je zkrácené dle § 157 odst. 4 o. s. ř.