10 C 285/2025-33 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 35 272 Kč a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že žalovaný u ní pracoval. Dne , datum, mezi sebou účastníci uzavřeli Dohodu o prohloubení kvalifikace, ve které se žalovaný zavázal prohloubit si kvalifikaci a setrvat v pracovním poměru u žalobkyně nejméně po dobu tří let od ukončení prohloubení kvalifikace. Pokud by se tak nestalo, bylo v dohodě ujednáno, že žalovaný uhradí žalobkyni skutečně vynaložené náklady. Žalovaný se rozhodl předčasně pracovní poměr u žalobkyně ukončit ke dni , datum, . Dle uzavřené dohody mu tak vznikla povinnost uhradit žalobkyni 30 % vynaložených nákladů, tj. 35 272 Kč. Před skončením pracovního poměru žalobkyně umožnila žalovanému zaplatit dluh ve splátkách tak, aby celý dluh zaplatil do prosince 2022. Žalovaný ovšem do dne podání žaloby nezaplatil ani jednu splátku. Žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzvala naposledy předžalobní upomínkou odeslanou na jeho poslední známou adresu dne , datum, , zásilka se jí nicméně vrátila zpět.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), za doručovací adresu místo jeho pobytu na území České republiky, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu a byla mu doručena tzv. fikcí. Soud rovněž žalovanému žalobu s výzvou k vyjádření zaslal na adresu známou soudu z úřední činnosti (, adresa, ). avšak i zde mu byla doručena fikcí.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů. Žalobkyni i žalovaného soud vyzval, aby se vyjádřili, zda s tímto postupem souhlasí, na tuto výzvu však nereagovali. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u účastníků předpokládal, že proti projednání věci bez nařízení jednání nemají žádné námitky.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný byl zaměstnancem žalobkyně na pozici „Strojník sklářských zařízení – dělník ve sklářské výrobě“ od , datum, , pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou (pracovní smlouva č. l. 5-6). Dne , datum, se žalovaný s žalobkyní písemně dohodl na prohloubení kvalifikace formou interního kurzu v rozsahu 517,5 hod (s dobou trvání od , datum, do , datum, ). Žalovaný se zavázal si takto kvalifikaci prohloubit a setrvat v pracovním poměru u žalobkyně nejméně po dobu tří let od ukončení prohloubení kvalifikace. Náklady na prohloubení kvalifikace činily celkem 117 572 Kč. Pro případ ukončení pracovněprávního vztahu mezi účastníky se žalovaný zavázal mj. k úhradě 30 % skutečně vynaložených nákladů žalobkyni, a to dojde-li k ukončení pracovního poměru v období od srpna 2022 do července 2023 (dohoda o prohloubení kvalifikace č. l. 7-9). Ke skončení pracovního poměru žalovaného došlo dohodou účastníků ke dni , datum, (dohoda o rozvázání pracovního poměru č. l. 10). Žalobkyně umožnila žalovanému zaplatit dlužnou částku za prohloubení kvalifikace ve splátkách od září 2022 do prosince 2022 ve výši 8 500 Kč (poslední splátka 9 772 Kč; pokyny k úhradě č. l. 11). Žalovaný však na dluh nic neuhradil (v řízení netvrdil a neprokázal opak). Dluh žalobkyni nezaplatil ani po předžalobní upomínce odeslané žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu dne , datum, (předžalobní výzva s podacím lístkem č. l. 12-13).5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Žalovaný si u žalobkyně prohluboval kvalifikaci pro výkon sjednané pracovní činnosti ve smyslu § 230 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Za tím účelem mezi sebou účastníci řízení platně uzavřeli tzv. kvalifikační dohodu podle § 234 zákoníku práce. Žalovaný se v dohodě zavázal setrvat u žalobkyně v pracovním poměru po dobu alespoň tří let od ukončení kvalifikace (tj. od , datum, ), tuto povinnost však nesplnil, neboť se s žalobkyní dohodl na ukončení pracovního poměru ke dni , datum, . Vznikla mu tak povinnost nahradit žalobkyni část skutečně vynaložených nákladů na prohloubení kvalifikace dle dohody (tj. 30 % z celkové částky 117 572 Kč). Důvody pro to, aby žalovanému tato povinnost nevznikla, přitom dány nejsou (viz § 235 odst. 3 zákoníku práce).6. Soud proto žalobu shledal důvodnou, podanou po právu a tímto rozsudkem jí v plném rozsahu vyhověl.7. Výrok o nákladech řízení vychází z § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má proto nárok na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 764 Kč, a dále náklady určené v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř., za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Podle ní účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. a nedoložil výši svých hotových výdajů, náleží paušální náhrada ve výši 600 Kč za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba a předžalobní upomínka). Náklady řízení tedy celkem činí 2 364 Kč.8. Lhůta k placení vychází z § 160 odst. 1 o. s. ř.