6 C 28/2026-54 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení , částka, z titulu smluvní pokuty 0,1 % denně spojené s prodlením žalované s úhradou dluhu z úvěru podle smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, . Původní nárok na zaplacení , částka, s příslušenstvím [jistina , částka, , z čehož skutečně poskytnutý úvěr činil , částka, s provizí , částka, , a dále mimo jiné smluvní pokuta za upomínání , částka, (3x , částka, ) a , částka, (0,1 % denně od , datum, do , datum, )] byl žalobkyni přiznán elektronickým platebním rozkazem zdejšího soudu č. j. EPR , č. účtu, -5 ze dne , datum, , v právní moci dne , datum, , vše do patnácti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Nynější žalobou uplatněný nárok je vyčíslen jako smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužného zůstatku úvěru při zohlednění jednotlivých splátek od , datum, do , datum, . K poměrům žalované před poskytnutím úvěru žalobkyně nic konkrétního neuvedla, pouze deklarovala postup souladný se zákonem za pomoci veřejně dostupných informací a údajů sdělených žalovanou; příjem žalované žalobkyně ověřila, k výdajům vyšla z výše životního minima a výstupů z centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku a vlastních záznamů. Předžalobní výzvu odeslala žalobkyně , datum, .2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žaloba s výzvou jí byly do datové schránky doručeny fikcí [§ 47 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), ve spojení s § 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů]. O probíhajícím řízení byla nadto informován e-mailem, přesto zůstala v řízení nečinná.3. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaná byla vyzvána k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagovala. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. její souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů a skutečností známých z úřední činnosti zjistil soud následující skutkový stav: Dne , datum, požádala žalovaná žalobkyni o úvěr , částka, (č.l. 19-27) s prohlášením, že její měsíční příjem (a zároveň celkový příjem domácnosti) činí , částka, (doloženo výplatní páskou za srpen , Anonymizováno, č.l. 13, v září , Anonymizováno, již jen , částka, č.l. 13v), výdaj na bydlení činí , částka, (doloženo stvrzenkou č.l. 12v), vyživuje dvě osoby, není v úpadku ani v hrozícím úpadku a nemá jiné závazky (znovu č.l. 19, a dále č.l. 12, 15). Jiné výdaje neuvedla. V centrální evidenci exekucí byl uveden jeden aktivní záznam z roku , Anonymizováno, bez patrné zbývající výše závazku (č.l. 14), výstup z ISIR byl bez záznamu (č.l. 14v). Žalobkyně učinila na základě tohoto prohlášení, částečného ověření a za pomoci hodnot životního minima dne , datum, závěr, že je žalovaná úvěruschopná (č.l. 12), oznámila jí schválení úvěru a vyzvala ji k zaslání , částka, pro dokončení kontraktačního procesu a vyplacení úvěru (č.l. 16-17), což žalovaná učinila dne , datum, (č.l. 18). Úvěr , částka, jí byl vyplacen dne , datum, (č.l. 28) a téhož dne si žalobkyně za poskytnutí úvěru vyplatila provizi , částka, (č.l. 29). Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poplatek , částka, , úrok 27,28 % ročně (RPSN 39,2 %) 40měsíčními splátkami po , částka, (celkem , částka, ) a pro případ prodlení s úhradou dlužné částky smluvní pokutu 0,1 % denně (znovu č.l. 19-21, 31). Žalovaná uhradila pouze první tři splátky (č.l. 30), v prodlení však byla od počátku, o což byla upomínána hned , datum, (č.l. 33-36); úvěr byl pak ke dni , datum, zesplatněn (č.l. 37). Soudu je z úřední činnosti známo, že elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR , č. účtu, -5 ze dne , datum, , v právní moci dne , datum, , přiznal zdejší soud žalobkyni nárok na zaplacení pohledávek plynoucích z uvedené smlouvy, včetně smluvní pokuty za upomínání , částka, (3x , částka, ) a , částka, (0,1 % denně od , datum, do , datum, ) a že proti žalované počínaje rokem , Anonymizováno, bylo či je vedeno deset exekučních řízení. Dne , datum, žalobkyně pohledávku přiznanou tímto exekučním titulem vymohla (č.l. 32). Dne , datum, odeslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k zaplacení nyní uplatněné smluvní pokuty 0,1 % denně za období , datum, do , datum, (č.l. 38-39), při jejímž výpočtu žalobkyně zohlednila dílčí úhrady dluhu (č.l. 32).5. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Vůlí stran bylo uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „o. z.“).6. Žalobkyně však nesplnila povinnost vyplývající z § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., podle kterého je poskytovatel úvěru (či zápůjčky) povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně měla k dispozici ověřenou informaci o příjmu žalované a nákladu na bydlení, nikterak se však nezabývala skutečnou skladbou jejích výdajů, přestože z jejího prohlášení vyplynulo, že ze svého příjmu živí dvě děti; vystačila si pouze s normativními odhady podle životního minima a místa bydliště. Zákonem stanovená výše životního minima však slouží jiným účelům a neznamená bez dalšího, že je konkrétní spotřebitel schopen z něj vyžít; o jeho skutečných poměrech toto měřítko nic nevypovídá. Z centrální evidence exekucí nadto vyplynul jeden aktivní záznam, přestože v prohlášení žalovaná uvedla, že žádné závazky nemá. Podle soudu při těchto zjištěních měla žalobkyně věnovat reálným (nikoli pouze odhadovaným) poměrům žalované zvýšenou pozornost. Poskytla-li spotřebitelský úvěr přesto, že neměla dostatek (ověřených) informací k vyloučení pochybnosti o její schopnosti úvěr splácet, porušila § 86 zákona č. 257/2016 Sb.7. Uzavřenou smlouvu proto soud shledal absolutně neplatnou s odkazem na zmíněná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. ve spojení s § 580 o. z. a § 588 věty první o. z., podle kterých soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytnout jen v případě, že „nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet“, chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Je-li cílem nové úpravy „posílení principu zodpovědného úvěrování“, musí být věřitel stanovením účinných sankcí dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností. Uvedený výklad je podpořen i nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle kterého „to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“8. S ohledem na uvedené posouzení nebyla platně sjednána ani nyní uplatněná smluvní pokuta a žalovaný nárok tak není po právu. Soud proto žalobu zamítl.9. Na tomto právním posouzení nemění nic skutečnost, že byl v dřívější věci o témže úvěru vydán elektronický platební rozkaz, neboť šlo o zjednodušené rozkazní řízení. Soud navíc není tam učiněnými skutkovými zjištěními vázán (§ 135 o. s. ř.) a je jeho povinností zkoumat úvěruschopnost spotřebitele v každém případě z moci úřední (znovu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., v aplikovaném znění). Což v projednávané věci učinil.10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř.; žalobkyně byla v řízení zcela neúspěšná, žalované náklady pro její nečinnost nevznikly.11. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků, který je přílohou výše uvedeného zákona o soudních poplatcích.