6 C 371/2025-57 — Okresní soud v Kroměříži

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení , částka, s příslušenstvím z titulu Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , uzavřené dne , datum, . Touto smlouvou získal žalovaný od žalobkyně úvěr , částka, se sjednaným úrokem 7,90 % ročně a měsíční splátkou , částka, . Žalovaný se však dostal do prodlení. Žalobkyně požaduje zaplacení neuhrazené jistiny , částka, , dále , částka, na poplatku účtovaném v souladu se smlouvou a příslušnými sazebníky, , částka, na úroku 7,90 % ročně kapitalizovaném z dlužné jistiny za období , datum, až , datum, a tentýž úrok dále od , datum, do zaplacení, , částka, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení 12,75 % ročně z dlužné jistiny od , datum, do , datum, a tentýž úrok z prodlení z částky , částka, (tj. včetně poplatků) dále od , datum, do zaplacení. Celý dluh se stal splatným ke dni poslední předepsané splátky , datum, , žalobkyně v tomto blížícím se období několikrát žalovaného k úhradě dluhu vyzvala. Dne , datum, odeslala ještě poslední, předžalobní upomínku.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, soud proto postupoval v souladu s § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a výzvu k vyjádření doručoval na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel. Není přitom rozhodné, zda se tam žalovaný zdržuje, či nikoli, neboť s ohledem na potřebu státu zajistit vymahatelnost práva je odpovědností jednotlivce, aby byl pro orgány veřejné moci dosažitelný, a nepřebírá-li poštu na své evidenční adrese, musí být připraven nést následky s tím spojené – například že se o probíhajícím soudním řízení fakticky nedozví, protože je mu doručováno tzv. fikcí (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 1308/10). Podle zákona již doručená zásilka (§ 49 odst. 4 o. s. ř.) mu byla na adrese uvedené ve smlouvě vhozena do domovní schránky dne , datum, . Telefonicky se s ním spojit nepodařilo.3. Jelikož adresa trvalého pobytu žalovaného je sídlem ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu, další písemnosti již soud žalovanému doručuje postupem podle § 50m o. s. ř., tj. uložením u soudu a vyvěšením výzvy k jejich vyzvednutí na úřední desce soudu.4. Ve věci jsou splněny podmínky pro rozhodnutí bez jednání na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas již v návrhu. Žalovaný byl vyzván k vyjádření, zda s tímto postupem souhlasí, na výzvu však nereagoval. Soud proto v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. jeho souhlas předpokládal a rozhodl bez nařízení jednání.5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně s žalovaným podepsali k jeho žádosti (č.l. 15) dne , datum, Smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, (č.l. 14, 16-19, 32), na základě které bylo téhož dne na účet žalovaného č. , č. účtu, převedeno , částka, (č.l. 20), za což sjednali jako odměnu úrok 7,90 % ročně; úvěr se žalovaný zavázal splatit v 84měsíčních splátkách po , částka, s pojištěním, z toho , částka, na úvěr. K poměrům žalovaného znala žalobkyně jeho platební historii na bankovním účtu (č.l. 21-22), výpis z databáze CBCB a SOLUS (č.l. 23-25), negativní informace nezjistila (č.l. 26-31). Žalovaný podle sdělení žalobkyně opakovaně neplnil své povinnosti řádně a včas a dostával se do prodlení se splácením. Poskytnuté platby žalobkyně na dluh žalovaného započetla způsobem patrným z přehledu úvěrového účtu (33-36). Zůstatek dluhu na jistině , částka, se sjednaným příslušenstvím se stal splatným ke dni poslední předepsané splátky , datum, . O zaplacení dlužných splátek byl žalovaný žalobkyní v období , datum, až , datum, opakovaně upomínán (čl. 37-43), dopisem z , datum, ještě předžalobní upomínkou (čl. 44-45).6. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto: Smluvní strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákona č. 257/2016 Sb.“), a podpůrně zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do , datum, (dále jen „o. z.“).7. Žalobkyni před poskytnutím úvěru ukládá § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. povinnost posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Tuto svou povinnost žalobkyně podle soudu splnila, neboť znala platební historii žalovaného z existujícího smluvního vztahu o vedení běžného účtu (příjem, dosavadní závazky, výpis z účtu). Při zjištěných poměrech žalovaného se tedy úvěr , částka, s měsíční splátkou , částka, (včetně pojištění) nejevil dosahovat výše, kterou by žalovaný nebyl schopen splácet. Ani skutečnosti známé soudu z úřední činnosti nenaznačují, že by v době sjednání tohoto úvěru panovaly o úvěruschopnosti žalovaného důvodné pochybnosti.8. Žalobkyně prokázala, že částku , částka, žalovanému poskytla a že spolu s jejím vrácením se žalovaný zavázal zaplatit na odměně úrok 7,90 % ročně, to vše v 84měsíčních splátkách po , částka, (+ , částka, měsíčně za pojištění). Soud neměl důvod nevyjít z tvrzení žalobkyně, že žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, opakovaně se dostával do prodlení (důkazní břemeno v tomto ohledu tíží žalovaného, který ale zůstal v řízení nečinný); žalobkyně započetla přijaté platby podle smluvních ujednání, z čehož ke konci smluvního vztahu (k datu poslední předepsané splátky , datum, ) zůstala nesplacená jistina , částka, . Za opakované výzvy k úhradě dluhu účtovala žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními poplatky v celkové výši , částka, . Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně uplatněného příslušenství (viz bod 1 rozsudku). Nárok žalobkyně na poplatek a úrok z úvěru plyne z platných smluvních ujednání, úrok z prodlení náleží žalobkyni ve výši stanovené právními předpisy (§ 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.), v tomto případě 12,75 % ročně.9. Ve sporu úspěšná žalobkyně prokázala, že zaslala žalovanému předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř., má proto nárok na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř., které tvoří soudní poplatek , částka, , odměna advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby) po , částka, podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrada hotových výdajů za uvedené 3 úkony po , částka, podle § 14b odst. 6 písm. a) téže vyhlášky a 21 % DPH ve výši , částka, .10. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud proto doměřil žalobkyni soudní poplatek podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.