7 C 240/2020-43 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu dluhu ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], která byla uzavřena mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K nařízenému jednání se žalovaná bez včasné a důvodné omluvy nedostavila, proto soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 5. Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta v hotovosti částka ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala zaplatit za tuto zápůjčku poplatek ve výši [částka], který se skládal z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši [částka], odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši [částka] a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaná zavázala smluvnímu věřiteli splatit v hotovosti formou 58 týdenních splátek po [částka] (prokázáno smlouvou o půjčce [číslo] ze dne [datum], smluvními podmínkami smlouvy o půjčce). Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila na půjčku pouze částku [částka] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka ze smlouvy o zápůjčce z původního věřitele na žalobkyni, což bylo žalované sděleno oznámením o postoupení pohledávky z téhož dne (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], výpisem ze seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalovaná byla k zaplacení zbývající dlužné částky před podáním žaloby vyzývána, přičemž jí byla stanovena lhůta k úhradě do dne [datum] (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] včetně podacího lístku). 6. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 9 zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejné pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně jakožto právního nástupce na vrácení zápůjčky včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda právní předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvila a o této skutečnosti tak nemohla být ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 poučena. 12. Stran posouzení úvěruschopnosti žalobkyně odkázala především na zákaznickou kartu žalované. Uvedla, že její právní předchůdce požadoval a získal od žalované informace o jejích rodinných, majetkových a pracovních poměrech, které zanesl do zákaznické karty a ověřil oproti dokladům, které od žalované vyžádal. Z takto získaných informací pak právní předchůdce žalobkyně usoudil, že schopnost žalované splácet zápůjčku je dostatečná. Ze zákaznické karty vyplývá, že v době poskytnutí zápůjčky žila žalovaná ve spolubydlení s rodinným příslušníkem, měla jedno neopatřené dítě, byla svobodná, měla základní vzdělání a pracovala jako operátor u zaměstnavatele [příjmení] [obec]. [příjmení] příjem žalované ze zaměstnání činil [částka] měsíčně, další příjem měla žalovaná z rodičovského příspěvku, který činil [částka]. Výdaje žalované činily celkem [částka] měsíčně, z toho [částka] připadalo na inkaso, [částka] na výdaje domácnosti (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení), [částka] na splátky úvěru [právnická osoba] a [částka] na ostatní náklady (internet, voda). Použitelný příjem žalované činil dle zjištění právního předchůdce žalobkyně částku [částka]. Údaje byly ověřeny oproti výplatním páskám, pracovní smlouvě a výměrám soc. dávek. Skutečnosti uvedené v zákaznické kartě však zůstávají v rovině tvrzení, když ke kartě nejsou přiloženy kopie uváděných ověřených dokladů. Pravdivost údajů v zákaznické kartě tak nepovažuje soud za prokázanou. Zákaznická karta evokuje dojem, že byla vyplněna účelově s cílem zápůjčku v každém případě poskytnout. Soud tak shledává, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované. Je zarážející, že žalovaná potřebovala půjčit částku (jistinu) [částka], když její použitelný příjem dosahoval dle zjištění právního předchůdce žalobkyně částky [částka]. 13. O tom, zda je právní jednání odporující zákonu neplatné absolutně nebo relativně, rozhodují hlediska uvedená v ust. § 586 o.z., kdy relativní neplatnost je stanovena v zájmu některého z účastníků, a dále v ust. § 588 o.z., kdy absolutní neplatnost nastupuje v případě, že právní jednání odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Samotné ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. stanoví sankci neplatnosti smlouvy v případě, že věřitel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud dospěl k závěru, že porušení povinnosti zakotvené v ust. § 9 odst. 1 uvedeného zákona způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce a k této je třeba přihlédnout i bez návrhu (§ 588 o.z.). 14. S ohledem na to, že žalobkyně ve věci neprokázala, že při sjednávání smlouvy byla splněna zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto dlužníka, je tato smlouva absolutně neplatná (§ 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. ve spojení s ust. § 588 o.z.). V řízení bylo naopak prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel předmětnou smlouvu s žalovanou, aniž by vzal v úvahu všechny nezbytné a relevantní faktory, které by mohly ovlivnit schopnost žalované danou zápůjčku po dobu jejího trvání splácet. 15. Vzhledem k tomu, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny zápůjčky. Z tvrzení a listinných důkazů žalobkyně bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně vyplatil z titulu smlouvy o zápůjčce žalované částku [částka], žalovaná zaplatila na jistinu zápůjčky celkem částku [částka] a zbývá jí tak uhradit částku ve výši [částka]. Soud proto uložil žalované povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (tj. dlužné části jistiny), dle § 1970 o.z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne [datum], tedy od marného uplynutí lhůty k úhradě dlužné částky stanovené žalované v předžalobní upomínce, do zaplacení. Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). 16. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle § 160 odst. 1 věta první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení. 17. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. V řízení byla procesně úspěšnější žalovaná, které však nevznikly žádné účelně vynaložené náklady, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náh