7 C 130/2021-125 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhal, aby soud určil, že pracovní poměr mezi [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalobce], a [právnická osoba], a.s., [IČO], se sídlem [adresa žalované], se změnil na dobu neurčitou a trvá tak i nadále. Uvedl, že byl zaměstnancem žalované na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], a to na pozici technického ředitele, smlouva byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Žalobce přesto vykonával pro žalovanou pracovní činnost i během února 2021, a to konkrétně až do [číslo], kdy podstoupil předem plánovanou operaci a je od té doby v dočasné pracovní neschopnosti. Žalobce jednak i po [datum] docházel na pracoviště, účastnil se pravidelných pondělních porad s vedením, na které dostával poznámky dle dopisu žalované ze dne [datum], ve kterém zároveň žalovaná navrhla žalobci proplacení jím odvedené práce na základě faktury. Žalobce se dále účastnil jiných schůzek se zaměstnanci žalované, jako např. dne [datum] s panem [příjmení] a dne [datum] s panem [příjmení], vypracovával přihlašovací dokumentaci ve spolupráci se společností [právnická osoba] do druhé etapy programu na úsporu energií a rovněž s touto společností připravoval vyhlášení podmínek první etapy dotačního titulu na úsporu energií. [příjmení] to nadále vyřizoval e-mailovou komunikaci ve spojitosti s výkonem jeho pracovního poměru, jak vyplývá ze screenshotů e-mailové komunikace. Pokračování pracovního poměru lze dle žalobce vyvodit i z chování žalované, která žalobci i po [datum] ponechala jeho pracovní pomůcky jako je notebook, mobilní telefon a vstupní kartu na pracoviště. Žalovaná také žalobci zaslala potvrzení o zaměstnání až dne [datum] a doručeno bylo dne [datum]. Žalobce je tak přesvědčen, že jeho pracovní poměr u žalované se na základě § 65 odst. 2 zákoníku práce ex lege přeměnil na pracovní poměr na dobu neurčitou a žalovaná je tak povinna nadále plnit své povinnosti z pozice zaměstnavatele, zejména platit žalobci náhradu mzdy, přidělovat mu práci atd. Žalobce odkázal na rozsudek NS ČR ze dne 20.11.2017 sp. zn. 21 Cdo 4683/2017 a na to, že zaměstnanec koná s vědomím zaměstnavatele práce vždy, jestliže zaměstnance (nadřízený, vedoucí zaměstnanec) o pokračování v práci zaměstnance ví (byl o něm informován) aniž by mu v tom zabránil. V dané věci má žalobce svůj právní zájem na žalobě za prokázaný, a to zejména z důvodu, že se jedná o natolik klíčový aspekt života, jako je právě zaměstnání, přičemž při uplatnění jakýchkoliv jiných právních nároků, zejména nároku na mzdu, by se soud musel prvně zabývat právě tím, zda pracovní poměr trvá či nikoliv. Ve vyjádření žalobce ze dne [datum] doplnil žalobní tvrzení žalobce tak, že žalobci na jeho pracovní e-mail chodily hromadné e-maily od zaměstnanců žalované, tzn., že i v únoru 2021 měl funkční pracovní e-mail a byl pořád zahrnut do hromadných e-mailů, které žalovaná rozesílala svým zaměstnancům. Dále žalobci chodily přímo e-maily adresované jemu, jakožto zaměstnanci žalované od jiných společností, se kterými řešil žalobce v průběhu měsíce února, např. osobně i telefonicky, různé pracovní záležitosti (např. s panem [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení]). Dne [datum] proběhla telefonická komunikace mezi žalobcem a asistentkou generálního ředitele pana [příjmení] ohledně prezentace firmy KB, na kterou měl pan [příjmení] od žalobce pozvánku; dne [datum] žalobce poslal panu [příjmení] fotky, jak běží právě nově spuštěný systém odtahu odřezků z knihárny. Dle žalobce návrh, požadavek, aby nejezdil do práce pan [příjmení] vznesl dne [datum], kdy žalobci oznámil, že žalovaná s ním další smlouvu neuzavře. Žalobcovu další činnost potom následně odsouhlasil, když mu žalobce sdělil, že ne všechny jeho činnosti v rámci OTK jsou předány, resp. některé jako třeba soutěž na ČOV je nutné provést příští týden. V této souvislosti žalobce požádal o prodloužení pracovní smlouvy. Žalobce také připojil výpis z telefonních hovorů, ze kterých je seznatelné, že hovořil se společní [příjmení] [příjmení] a Anylopex. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] požadovala zamítnutí žaloby, poukázala na to, že dne [datum] byla na jednání představenstva žalované navržena a schválena organizační změna spočívající ve sloučení technického a výrobního úseku, přičemž řízením nově vzniklého výrobně-technického úseku byl pověřen stávající výrobní ředitel [jméno] [příjmení], Dis. a současně bylo rozhodnuto, že pracovní poměr žalobce nebude prodloužen a skončí tak uplynutím sjednané doby k [datum]. Přijetí této organizační změny bylo následujícího dne oznámeno formou hromadného e-mailu personální ředitelky žalované všem zaměstnancům. Žalobce byl o uvedených změnách zvlášť informován ze strany vedení společnosti. S blížícím se koncem pracovního poměru pak žalobce e-mailem kontaktoval pana [příjmení], Dis. a urgoval fyzické předání své agendy, k němuž mu zaslal podklady, ke dni skončení pracovního poměru žalobce odevzdal žalované zpět služební automobil. Ještě před uplynutím sjednané doby pracovního poměru byla zahájena jednání mezi účastníky o jiných možných formách další vzájemné spolupráce poté, co bude ukončen pracovní poměr, a to o uzavření příkazní smlouvy, jejímž předmětem měly být zejména návrhy a administrace technických a investičních projektů, monitoring a příprava využití dotačních programů a jiné, a jejíž účinnosti měla bezprostředně navazovat na konec pracovního poměru žalobce u žalované. O obsahu příkazní smlouvy žalobce jednal s tehdejším generálním ředitelem žalované, Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], kterému poslal upravený návrh textu smlouvy a další upravený návrh poslal personální ředitelce Bc. [jméno] [příjmení], [příjmení]. Při výkonu činnosti dle příkazní smlouvy by žalobce měl nadále umožněn přístup do sídla žalované, a ta by mu pro výkon činnosti poskytla notebook a mobilní telefon. Z tohoto důvodu také personální ředitelka žalované po [datum] schválila dočasně zachování účtu žalobce ve firemním informačním systému a byla mu zachována možnosti přístupu na pracoviště. Žalovaná tvrdila, že generální ředitel žalované žalobci sdělil až do doby dořešení formy případné další vzájemné spolupráce zůstane doma, žalobce i v období od [datum] do [datum] na pracoviště docházel. Ovšem nepravidelně, ne ve všech pracovních dnech a ne po celou pracovní dobu stanovenou pracovním řádem žalované. V době od [datum] do [datum] žalobci nebyly na pracovišti zadávány pracovní úkoly ani po něm nikdo nežádal žádná plnění. Jeho připojování na porady vedení společnosti žalované mělo pouze formální charakter a nebyla od něj očekávána prezence jeho výstupů povinností zde. Ke konkrétní dohodě o obsahu příkazní smlouvy a k jejímu podpisu však před skončením pracovního poměru u žalobce nedošlo. Dne [datum] žalobce telefonicky a e-mailem kontaktoval Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení] a sdělil mu, že se nadále považuje za zaměstnance žalované, dne [datum] telefonicky kontaktoval firemní právničku s tím, že mu jde zejména o proplacení činnosti, kterou pro žalovanou vykonával v období po [datum]. Žalobce nerozporoval, že veškerá jeho jednání s žalovanou na konci roku 2020 směřovala k tomu, že po skončení jeho pracovního poměru bude jeho spolupráce dále realizována na základě příkazní smlouvy, nechtěl však nechat být to, že k uzavření této smlouvy nakonec nedošlo. Žalovaná poukázala na rozsudek NS ČR ze dne 15.4.2020 sp. zn. 21 Cdo 2866/2018. Co se týče potvrzení o zaměstnání, pověřená zaměstnankyně žalované se žalobci při skončení jeho pracovního poměru opakovaně snažila potvrzení o zaměstnání předat, žalobce jí však tvrdil, že zrovna nemá čas a že se pro potvrzení na personálním oddělení zastaví později, což neučinil. V doplnění tvrzení a důkazů ze dne [datum] žalovaná doplnila, že dne [datum] bylo žalobci ze strany Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení] sděleno, že k uzavření příkazní smlouvy na základě rozhodnutí akcionáře žalované, nedošlo a žalobce následně dne [datum] živnostenskému úřadu oznámil přerušení provozování živnosti. Pokud žalovaný docházel na pracoviště po [datum], činil tak svévolně s cílem poškodit žalovanou, přičemž využil skutečnosti, že jeho přímým a jediným nadřízeným je generální ředitel společnosti, který s ohledem na svou pracovní vytíženost a rozsah pracovní agendy není schopen kontrolovat zda a z jakého důvodu je žalobce na pracovišti přítomen, když předpokládal, že žalobce se na pracoviště dostaví pouze za účelem odevzdání přístupové karty a pracovních pomůcek, které mu byly ponechány pro výkon činnosti na základě příkazní smlouvy. Při tomto jednání mezi účastníky nebylo sporu o tom, že účastníci uzavřeli pracovní smlouvu dne [datum], na základě které žalobce pracoval u žalované jako technický ředitel, smlouva byla sjednána na dobu určitou, do [datum]. Mezi účastníky dále není sporu o tom, že žalobce nepravidelně docházel do v