9 C 279/2019-95 — Okresní soud v Kolíně

Zástavní věřitel se návrhem ze dne [datum] na zástavní dlužnici domáhá nařízení soudního prodeje zástavy specifikované pod bodem I. výroku. Zástavní dlužnice se k jednání dne [datum] bez důvodné včasné omluvy nedostavila. Soud tedy jednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti. Omluva zástavní dlužnice a žádost o odročení jednání byly soudu doručeny až dne [datum]. Podle § 358 odst. 1 věty první zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z. ř. s.“), soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Zástavní věřitel uvedené skutečnosti doložil níže uvedenými plně věrohodnými listinnými důkazy. K existenci zajištěné pohledávky: [příjmení] [jméno] [příjmení] ([datum narození], bytem [adresa]) uzavřel dne [datum] s dlužníky – manželi [jméno] [příjmení] (narozeným [datum], bytem [adresa]) a [jméno] [celé jméno zástavní dlužnice] (narozenou [datum], bytem [adresa]) smlouvu o půjčce částky 10 000 000 Kč (doloženo uvedenou smlouvou). Podle článku I. smlouvy dlužníci potvrdili„ příjem“ uvedené částky a smluvní strany se dohodly na úroku 6 % ročně z půjčené částky s tím, že smluvený úrok se nestává součástí jistiny a dále se neúročí. Podle článku II. smlouvy se dlužníci zavázali vrátit půjčenou částku spolu se sjednaným úrokem běžícím od [datum] ve dvou splátkách: částku 5 000 000 Kč s příslušenstvím do [datum] a částku zbývajících 5 000 000 Kč s příslušenstvím do [datum]; zároveň bylo ujednáno, že v případě prodlení s hrazením splátky se dosud nesplacený dluh stává splatným okamžitě. Shora uvedený dluh dlužníci [jméno] a [jméno] [příjmení] uznali formou notářského zápisu co do důvodu a výše a zavázali se jej zaplatit ve výše uvedených lhůtách (doloženo notářským zápisem se svolením k přímé vykonatelnosti sepsaný notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], NZ [číslo], [spisová značka]). [příjmení] [jméno] [příjmení] jako postupitel uzavřel s [celé jméno zástavního věřitele] (narozeným [datum], bytem [adresa]) jako postupníkem dne [datum] smlouvu o postoupení shora uvedené pohledávky (doloženo uvedenou smlouvou). [příjmení] [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum]; jedinou dědičkou se stala jeho matka [celé jméno zástavní dlužnice] ([datum narození], bytem [adresa zástavní dlužnice]), která uplatnila výhradu soupisu pozůstalosti, které je předluženo (doloženo usnesením notáře JUDr. [jméno] [příjmení] jako soudního komisaře Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 6. 2021, č. j. [číslo jednací]). Ke zřízení zástavního práva k zástavě: K zajištění shora uvedeného dluhu ze smlouvy o půjčce uzavřel dne [datum] [jméno] [příjmení] jako zástavní věřitel s [jméno] [příjmení] jako zástavním dlužníkem za účasti manželky [jméno] [celé jméno zástavní dlužnice] jako zástavce zástavní smlouvu formou notářského zápisu (doloženo uvedenou smlouvou vtělenou do notářského zápisu sepsaného notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], NZ [číslo], [spisová značka]). Podle článku druhého smlouvy (notářského zápisu) tvoří zástavu mimo jiné následující nemovitosti ve vlastnictví zástavního dlužníka: pozemek parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – objekt k bydlení, a pozemek parc. [číslo] – zahrada, vše zapsané v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kolín, na listu vlastnickém [anonymizováno] pro obec a [katastrální uzemí]. Zápis uvedeného zástavního práva ve prospěch [jméno] [příjmení] byl v katastru nemovitostí proveden dne [datum] s právními účinky ke dni [datum] (doloženo výpisem z katastru nemovitostí ke dni [datum], list vlastnictví 786 pro katastrální území a obec Býchory). K osobě zástavního dlužníka: Shora uvedené zastavené nemovité věci (pozemky) v [katastrální uzemí] patří do pozůstalosti po [jméno] [příjmení] a jako takové je nabyla jediná dědička [celé jméno zástavní dlužnice] (doloženo bodem II. výroku usnesení notáře JUDr. [jméno] [příjmení] jako soudního komisaře Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 24. 6. 2021, č. j. [číslo jednací]). Po právní stránce soud věc posoudil tak, že zajištěná pohledávka na vrácení peněžité půjčky včetně sjednaných úroků se řídí ustanoveními § 657 a § 658 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), neboť smlouva o půjčce byla uzavřena před [datum], kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“); k tomu srov. přechodné ustanovení § 3028 odst. 3 o. z. Odpovědnost za prodlení dlužníků se tak podle uvedeného přechodného ustanovení rovněž řídí dosavadními právními předpisy, tedy„ starým“ občanským zákoníkem. Právo věřitele na úrok z prodlení je tak dáno § 517 odst. 2 obč. zák., přičemž výše úroku z prodlení je určena ustanovením § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku a kterým se stanoví minimální výše nákladů spojených s uplatňováním pohledávky, a odpovídá požadované výši 8,05 % ročně. Zástavní právo pak bylo k zajištění uvedené pohledávky zřízeno již za účinnosti„ nového“ občanského zákoníku a řídí se tak současnou právní úpravou, tedy ustanoveními § 1309 a násl. o. z. (k tomu srov. obdobně závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2020, sp. zn. 32 Cdo 758/2020, uveřejněného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]). V souladu s ustanovením § 1316 o. z. pak zástavní právo k nemovitým věcem (pozemkům) vzniklo zápisem do katastru nemovitostí, tedy dne [datum]. Zástavní právo pak nezaniklo smrtí (spolu) dlužníka [jméno] [příjmení], neboť jeho smrtí nezanikla ani zajišťovaná povinnost (§ 2009 odst. 1 o. z. a za použití argumentu a contrario § 1376 o. z.). Jediná dědička [celé jméno zástavní dlužnice] po zůstaviteli [jméno] [příjmení] se v důsledku dědění stala jak obligační (spolu) dlužnicí z uvedené smlouvy o půjčce (§ 1701 odst. 1 o. z.), tak – protože se stala vlastnicí zástavy náležející do pozůstalosti (§ [číslo] odst. 2, § [číslo], § 1692 odst. 1 o. z.) – též zástavní dlužnicí ze zástavní smlouvy. Konečně zbývá posoudit, že navrhovatel [celé jméno zástavního věřitele] se stal zástavním (i obligačním) věřitelem na základě postupní smlouvy ze dne [datum], jíž mu byla pohledávka ze smlouvy o půjčce postoupena (§ 1879 o. z.), neboť postoupením pohledávky nabyl vedle jistiny pohledávky také její příslušenství a zajištění zástavním právem (§ 1880 odst. 1 o. z.). Zástavní věřitel tak doložil všechny skutečnosti vyžadované ustanovením § 358 odst. 1 větou první z. ř. s . [příjmení] zástavní dlužnice se soustředila na tvrzení, že pohledávka ze smlouvy o půjčce již zanikla zaplacením (původnímu) věřiteli [jméno] [příjmení] (§ 559 odst. 1 obč. zák.); tím by v souladu s § 1376 o. z. zaniklo i sjednané zástavní právo. Zástavní dlužnice však přehlíží, že se soud v řízení o soudním prodeji zástavy zabývá právě jen těmi skutečnostmi, které jsou uvedené v § 358 odst. 1 větě první z. ř. s .; námitka zástavního dlužníka založená na tvrzení, že zástavní právo již zaniklo (ať již splněním zajišťované pohledávky nebo z jiného důvodu), není pro rozhodnutí o návrhu právně významná. Uvedená námitka přitom zůstává zástavnímu dlužníku zachována do (případného) vykonávacího (exekučního) řízení prodejem zástavy zahájeného k (případnému) návrhu zástavního věřitele, v němž může zástavní dlužník z uvedeného důvodu navrhnout zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce). Na základě všeho doposud uvedeného soud návrhu zástavního věřitele vyhověl a nařídil soudní prodej zástavy. Po právní stránce soud postupoval dle ust. § 358 odst. 1, 2, 3 ZŘS, podle kterého soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy. Tímto rozhodnutím se řízení končí a soud též, podle § 151 odst. 1 o.s.ř., rozhodoval o jeho nákladech. Zástavní věřitel byl zcela úspěšný a má proto, podle § 142 odst. 1 o.s.ř., právo na plnou náhradu nákladů, které mu v řízení vznikly. Náklady řízení zástavního věřitele představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady právního zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 4 úkony právní služby á 1 500 Kč (§ 9 odst. 1), (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) adv. tarifu): převzetí a příprava zastoupení; zpracování oznámení o započetí výkonu zástavního práva, podání žaloby; účast u jednání dne [datum], a dále 6 úkonů s mimosmluvní odměnou ve výši ½ a to za vyjádření k výzvě soudu ze dne [číslo], [datum], [datum], [datum], [datum], 10x režijní paušál á 300 Kč, cestovní náklady za cestu k jednání soudu ([obec]