18 C 104/2023-37 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 31 588 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 21. 3. 2022. Na základě uvedené smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a to tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedl dne 28. 3. 2022 na účet žalovaného a částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal žalobci vrátit celkem částku 42 000 Kč v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, v důsledku čehož žalobce zesplatnil celý úvěr ke dni 26. 12. 2022. Žalobce odeslal žalovanému celkem tři upomínky, které každou zpoplatnil v souladu s čl. IV., bod 4. písm. b) smlouvy částkou 100 Kč. Žalovaný je v současné době v prodlení s částkou 28 193 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 26 717 Kč a z dlužných úroků ve výši 1 476 Kč Smluvní úrok byl sjednán ve výši 21,05 % ročně. Do okamžiku zesplatnění se žalovaný dostal do prodlení s úhradou 4 splátek, pročež žalobce dle čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru požaduje smluvní pokutu ve výši 4 x 499 Kč. Dle čl. IV. bod 2 písm. b) dále žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tj. z částky 28 193 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru (tj. od 27. 12. 2022) do dne předcházejícího podání žaloby (tj. do 3. 2. 2023), v kapitalizované výši 1 099 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K nařízenému jednání se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, žalobce se z jednání omluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 4. Z úvěrové smlouvy [číslo] splátkového kalendáře, úvěrových podmínek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli dne 21. 3. 2022 úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč za úrok ve výši 12 000 Kč (úroková sazba činila 21,05 % ročně). Celková splatná částka tak činila 42 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit ji ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Odměna zprostředkovatele úvěru činila 2 500 Kč a jistina úvěru určená pro žalovaného činila 27 500 Kč Smlouva obsahovala oprávnění žalobce zpoplatnit každou odeslanou upomínku částkou 100 Kč (čl. IV. bod 4. písm. b) smlouvy), dále oprávnění žalobce požadovat smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou jakékoli splátky (čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy) a dále rovněž oprávnění žalobce požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ode dne následujícího po zesplatnění úvěru (čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy). Z výpisů z účtu žalobce vyplývá, že příslušné částky byly zprostředkovateli úvěru (2 500 Kč) a žalovanému (27 500 Kč) zaslány na jejich účty dne 28. 3. 2022. Z přehledu plateb na úvěr (dokument„ bonita úvěru“) bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku 6 200 Kč, kdy tato částka byla dle smluvních ujednání alokována na jistinu a úroky. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas a z tohoto důvodu byl vyzýván k úhradě dlužných splátek upomínkami ze dnů 25. 10. 2022 a 25. 11. 2022. Následně pro přetrvávající prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce zesplatnil celý úvěr ke dni 26. 12. 2022. Zbývající dlužná částka evidovaná žalobcem činí 28 193 Kč, z toho 26 717 Kč připadá na jistinu a 1 476 Kč na úroky. Spolu se zesplatněním úvěru byla dne 26. 12. 2022 žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. K doplnění tvrzení a předložení důkazů o posouzení úvěruschopnosti žalovaného byl žalobce písemně vyzván. 13. Následkem neadekvátního posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Soud v tomto směru odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud tak splnění povinnosti žalobce posoudit úvěruschopnost žalovaného řádným způsobem zkoumal z úřední povinnosti. 14. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že žalovaný prokázal, že jeho příjem je dostačující pro splácení úvěru. Příjem žalovaného si žalobce ověřil telefonicky a zároveň si vyžádal výplatní pásky žalovaného, kdy čistý příjem žalovaného od zaměstnavatele [právnická osoba], za měsíc září 2021 činil 28 014 Kč a za měsíc únor 2022 pak 26 669 Kč. Žalobce rovněž provedl lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, a to v obou případech s negativním v