24 C 23/2023-47 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení žalované částky s tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřeli dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit smluvnímu věřiteli kromě této jistiny ještě úrok ve výši 6 000 Kč, administrativní poplatek ve výši ve výši 6 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso ve výši 12 000 Kč. Dále byl ujednán úrok ve výši 32,15 % ročně, kdy žalobkyně požadovala v žalobě úrok v nižší výši, konkrétně 24,87 % ročně. Žalovaný splátky nesplácel řádně a včas. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno písemně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci se k nařízenému jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. 3. Soud provedl důkaz listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn následující skutkový stav: 4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalovaný podepsal se společností [právnická osoba] smlouvu, na základě které tento věřitel poskytl žalovanému částku 30 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti tentýž den, což stvrdil svým podpisem. Zavázal se věřiteli vrátit kromě jistiny i úrok 6 000 Kč, zvolil si hotovostní formu splácení s příplatkem 12 000 Kč za tuto službu a zavázal se uhradit poplatek za administrativní činnost ve výši 6 000 Kč Tyto částky se zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po 900 Kč. Z karty zákazníka k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně prověřoval úvěruschopnost žalovaného tak, že žalovaný vyplnil formulář, ve kterém uvedl, že má partnerku, bydlí v nájmu, pracuje jako osoba samostatně výdělečně činná s tím, že stávající zaměstnání má od měsíce srpna 2018, jeho příjem dosahuje částky 27 615 Kč měsíčně, celkové výdaje uvedl ve výši 16 500 Kč měsíčně (z toho výdaje na bydlení vyčíslil na částku 6 500 Kč měsíčně). Ke kartě zákazníka byla doložena Smlouva o výhradním obchodním zastoupení a spolupráci ze dne [datum] uzavřená mezi žalovaným a společností [právnická osoba] Dále byly připojeny tři faktury, které vystavil žalovaný [právnická osoba] spol s r.o. (v měsíci září, říjnu a listopadu roku 2018), kde byly fakturovány ceny dle smlouvy o obchodním zastoupení a spolupráci, konkrétně ve výši 46 050 Kč (zářijová faktura), 46 050 Kč (říjnová faktura) a 45 972 (listopadová faktura). Byla doložena rovněž Smlouva o podnájmu bytu ze dne [datum], ve které se žalovaný jako podnájemce zavázal hradit nájemné a zálohy na služby ve výši 13 000 Kč měsíčně na bankovní účet č. [bankovní účet]. Dále byl přiložen doklad o vkladu hotovosti ve výši 13 000 Kč žalovaným na bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum] Poslední listinou, která byla doložena ke zkoumání úvěruschopnosti, byla faktura za zboží a služby vydaná dne [datum] společností [právnická osoba], kdy byla žalovanému vyfakturována cena za poskytnuté služby ve výši 2 251 Kč. 5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a příslušné části Seznamu pohledávek, jež tvoří součást Smlouvy o postoupení pohledávek, má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Z dopisu ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato skutečnost byla žalovanému oznámena právním předchůdcem žalobkyně. Z Výzvy k plnění ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný byl žalobkyní upozorněn na možnost uplatnění nároku soudní cestou. Soud neprovedl důkaz rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, neboť není vázán právním posouzením tohoto soudu v jiné věci a pro daný případ je nevýznamná rozhodovací činnost jiných soudů. 6. Soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] s žalovaným podepsala smlouvu o úvěru a žalovaný převzal poskytnutou částku 30 000 Kč dne [datum] v hotovosti. Strany si dohodly pravidelné splátky s tím, že společně s jistinou bude splácen ještě úrok, poplatek za hotovostní režim splátek a administrativní poplatek. Předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného zhodnocením údajů uvedených žalovaným. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 7. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že předchůdce žalobkyně byl podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a žalovaný spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném do 28. 5. 2022) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožného. 12. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 13. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobkyně, jakožto právního nástupce, na vrácení úvěru včetně příslušenství, je zapotřebí posoudit platnost smlouvy z hlediska toho, zda předchůdce žalobkyně dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného náležitým způsobem. Bylo na žalobkyni, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdila a prokázala. Žalobkyně k této otázce v žalobě uvedla nedostatečná skutková tvrzení, její právní zástupce se k nařízenému jednání neodstavil, soud ho tedy nemohl poučit dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o doplnění tvrzení a důkazních návrhů. 15. Podle čl. 8 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od