7 C 152/2023-38 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 16 000 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly téhož dne zaslány na její bankovní účet. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 000 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne [datum]. Žalovaná však svůj závazek nesplnila řádně a včas, na zápůjčku uhradila pouze 5 220 Kč Touto částkou byla umořena smluvní pokuta a poníženy náklady spojené s uplatněním pohledávky (na částku 1 980 Kč). V důsledku prodlení vznikla žalované povinnost uhradit též úroky z prodlení v zákonné výši a dále dle čl. 2 Smlouvy účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč. Celková výše dluhu žalované ke dni podání žaloby činí 16 000 Kč na dlužné jistině a poplatku a 1 980 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho, přestože jí byla zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobce omluvil. Žalovaná se bez včasné a důvodné omluvy k jednání nedostavila, soud tedy jednal v její nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložil žalobce k prokázání svých tvrzení, a z těchto listin byl zjištěn dále uvedený skutkový stav. Účastníci sjednali pomocí prostředků komunikace na dálku dne [datum] dohodu označenou jako smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku věřiteli vrátit a to spolu s poplatkem ve výši 6 000 Kč do dne [datum]. Součásti smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobce a sazebník, dle kterého byl žalobce oprávněn požadovat na žalované mj. částku 500 Kč za každou písemnou upomínku. Mezi stranami bylo dále ujednáno, že v případě prodlení žalované s plněním jeho závazků dle této smlouvy se žalovaná zavazuje uhradit věřiteli smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (prokázáno smlouvou o zápůjčce ze dne [datum] včetně všeobecných obchodních podmínek). Jistina zápůjčky ve výši 10 000 Kč byla na účet žalované zaslána dne [datum], účet žalované byl nejprve ověřen pomocí tzv. verifikační platby ve výši 1 Kč (prokázáno potvrzením o provedené platbě od společnosti [právnická osoba] ze dne [datum]). Žalovaná nesplatila zápůjčku řádně a včas, k zaplacení byla vyzvána celkem pěti upomínkami ze dnů [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] (prokázáno uvedenými upomínkami). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum] (prokázáno výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] včetně podacího lístku). 5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni sjednání smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni sjednání smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Poskytovatel zápůjčky byl povinen před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované (§ 86 odst. 1 zákona o spotř. úvěru), přičemž porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (§ 588 o.z.), k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, a zejména rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo], neboť zákon o spotřebitelském úvěru provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, což s sebou nese i povinnost eurokonformního výkladu vnitrostátní úpravy. 12. K posouzení úvěruschopnosti žalované žalobce uvedl, že si od žalované vyžádal informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobcem vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalované. Žalobce tedy svou povinnost dle § 86 zákona o spotř. úvěru splnil. Na základě tohoto prověření žalobce dospěl k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce. Zjištění příjmů žalované bylo provedeno dotazem na zdroj příjmu, kdy žalovaná uvedla, že je brigádník se smlouvou na dobu neurčitou na pozici prodavačka u zaměstnavatele Maso uzeniny [příjmení] a její měsíční příjem činí 17 401 Kč. Ověření příjmu žalované bylo provedeno na základě výplatních pásek od zaměstnavatele za měsíce květen 2021, kdy čistá mzda žalované činila 17 245 Kč a červen 2021, kdy čistá mzda žalované činila 17 558 Kč. Z těchto výplatních pásek žalobce dovodil průměrný čistý měsíční příjem žalované ve výši 17 401 Kč. Z doložených výplatních pásek nebylo zjištěno, že by zaměstnavatel žalované strhával jakékoliv částky na předchozí exekuce. Výdaje žalované žalobce zjišťoval dotazem na výši výdajů, kdy žalovaná uvedla, že její měsíční výdaje činí 4 Kč. Dále žalovaná uvedla, že je vdaná, má jedno dítě a bydlí„ ve vlastním“. Vzhledem k tomu, že tvrzené výdaje žalované ve výši 4 Kč byly nižší než částka nezabavitelného minima, která ke dni podání žádosti o zápůjčku činila 7 873 Kč, vzal žalobce v rámci vyhodnocování úvěruschopnosti žalované v úvahu výdaje ve výši částky nezabavitelného minima. Žalobce rovněž nahlédl do centrální evidence exekucí, kde ke dni podání žádosti o zápůjčku neměla žalovaná žádný záznam. Žalobce tak od průměrného příjmu žalované ve výši 17 401 Kč odečetl výdaje ve výši 7 873 Kč a zjistil, že disponibilní příjem žalované činí 9 528 Kč. Měsíční splátka zápůjčky činila 5 333 Kč, což je částka, která se vejde do limitu 9 528 Kč. Ke svým tvrzením žalobce doložil výpis z lustrace žalované v centrální evidenci exekucí a 2 výše uvedené výplatní pásky. 13. K uvedenému soud konstatuje, že žalobce provedl lustraci žalované v centrální evidenci exekucí, avšak již nikoliv v dalších registrech dlužníků (NRKI, BRKI, [příjmení]). Žalobce se vůbec nezabýval skutečnými výdaji žalované. Namísto zjišťování faktických výdajů žalované kalkuloval s částkou nezabavitelného minima. Žalobce si rovněž nevyžádal výpis z bankovního účtu žalované, z něhož by zjistil, jak žalovaná skutečně hospodaří, jaké jsou její skutečné výdaje, v jakých z