14 C 16/2025-180 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 655 500 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , a sice pozemku, stavební parcely č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba určená k bydlení č.p. , Anonymizováno, , a dále pozemku, parcely č. , Anonymizováno, , trvalý travní porost, kdy každý je vlastníkem ideální poloviny (dále souhrnně jen „nemovitosti“). Žalovaný užívá společnou nemovitost od 9.6.2016 výlučně sám, a to bez výslovného souhlasu žalobkyně nad rámec svého spoluvlastnického podílu. V důsledku nadužívání nemovitosti vzniklo žalovanému bezdůvodné obohacení odpovídající částce obvyklé v daném místě a čase vynakládané na nájem srovnatelné nemovitosti, které dle vyjádření znalecké a realitní kanceláře činí 437 000 Kč ročně, měsíčně 36 416 Kč, čemuž v případě spoluvlastnického podílu žalobkyně odpovídá nájemné ve výši 218 500 Kč ročně. Žalobkyně požaduje po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši 655 500 Kč s příslušenstvím za dobu od podání žaloby (13.1.2025), a to za období leden 2022 až prosinec 2024, tedy za dobu 36 měsíců. Žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení před podáním žaloby, žalovaný však ničeho neuhradil.2. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Namítl, že se jedná v pořadí již o dvanáctou žalobu žalobkyně, když všechny žaloby žalobkyně zázračně vyhrála, přestože znalecké posudky, výpovědi svědků a důkazy hovořily v její neprospěch; průběh těchto řízení zrekapituloval a poukázal na jejich nedostatky. Vyjádřil se dále k vzájemnému soužití se žalobkyní, zejména uvedl, že se s žalobkyní seznámil na inzerát v roce 1990, ke společnému sestěhování došlo v roce 1991, kdy se žalobkyně přestěhovala do bytu žalovaného ve , název obce, . V průběhu společného soužití žalovaný zakoupil parcelu, požádal o úvěr ve výši 400 000 Kč a zahájil výstavbu rodinného domu, na které se však žalobkyně finančně nepodílela, namísto toho udržovala milenecké vztahy s jinými muži. Přes vzájemné neshody se účastníci k sobě vrátili, narodil se jim syn , jméno FO, , který je postižený, společně žili v nově postaveném rodinném domě ve , název obce, . V roce 2000 žalovaný zjistil, že není vlastníkem rodinného domu ve Vrbové Lhotě, s čímž nesouhlasil, a žádal žalobkyni, aby zajela na katastr a dala vše do pořádku, což se nestalo. V roce 2015, poté, kdy žalovaný žalobkyni opakovaně přistihl při nevěře, se účastníci dohodli, že žalobkyně odejde, což se také následně stalo. Žalovaný začal s pomocí paní , jméno FO, s rekonstrukcí účetnictví, při níž zjistil, že žalobkyně způsobila žalovaného škodu 20 milionů Kč (výběry pokladnou banky, platební kartou, ponechání hotovostních plateb od klientů, zrušení sporožira, výběr z kasičky syna , jméno FO, , výběry z firemního účtu, výběr hotovosti z trezoru). Zjištění, že žalovaný provádí rekonstrukci firemních i soukromých účtů vyvolalo v žalobkyni agresi, která vedla mimo jiné i k vylákání a odvezení postiženého syna , jméno FO, do , název města, , kde mu bylo ubližováno a znemožněno komunikovat se žalovaným.K předmětu projednávané věci žalovaný sdělil, že k nemovitosti se žalobkyně dostala podvodem, a dále zvráceným jednáním u odvolacího soudu. Uvedl, že žalobkyně v průběhu společného soužití vykradla z firmy žalovaného více jak dvacet milionů, za které si zakoupila luxusní byt, který je veden na jiného vlastníka a další movité věci, zejména auta. Podání žaloby na placení nájmu považuje za sprostotu a nemorálnost, neboť žalobkyně získala nemovitost podvodem a nebere v potaz, že v ní bydlí její postižený syn , jméno FO, , o kterého se žalovaný více jak devět let příkladně stará. Žalobkyni žádal o příspěvek na výměnu oken, která vyšla na téměř 800 000 Kč, což odmítla. Stejně tak odmítla přispět na opravu střechy zahradního domku, který nyní sama prodává, a která přišla na 160 000 Kč, či na opravu bazénu, která stála 90 000 Kč, dále se dělala prádelna, podlahy, nová dlažba, ani na těchto nákladech se žalobkyně nepodílela, stejně jako na úhradě pojištění, a dalších poplatků. Způsobila mu také škodu 80 000 Kč za zničený plot, zničený a odvrtaný zámek dveří a vylomené pojistky motoru posuvných vrat. Za celých dvacet pět společného soužití žalobkyně nepřispěla žalovanému na pojištění a další platby týkající se nemovitosti ničeho, uvedl, že by také mohl po žalobkyni požadovat zaplacení dvaceti milionů jako souhrnu krádeží, plateb, výběrů, které prováděla žalobkyně bez vědomí a souhlasu žalovaného, např. výběr částky 750 000 Kč ze sporožira, ke kterému měla žalobkyně přístup a zneužila jej, vrácení finančních prostředků použitých na pronájem bytu od společnosti , Anonymizováno, na adrese , adresa, , za dobu deseti let, úhradu 980 000 Kč jako pokuty finančnímu úřadu za neúspěšné podnikání žalobkyně, vrácení 3 000 000 Kč jako částky, kterou žalobkyně vyplatila svému synovi , jméno FO, , vrácení 80 000 Kč zapůjčených bratrovi žalobkyně , jméno FO, a vrácených žalobkyni, namísto žalovanému a další.3. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22.12.2022, č.j. , spisová značka, , (č.l. 74), se podává, že žalobkyně se v řízení domáhala určení vlastnického práva k nemovitým věcem a podílům na nich z důvodu odvolání daru žalobkyní. Z odůvodněné tohoto rozsudku má soud za prokázané, že žalobkyně odstoupila od tří darovacích smluv pro nevděk svým dopisem dne 19.9.2016. Soud dospěl k závěru, že žalovaný se dopouštěl vůči žalobkyni dílčích útoků, zejména fyzických, ale i ponižujícího a zesměšňujícího chování, urážení a omezování, kterými překročil dobré mravy takovým způsobem, že bylo na místě, aby soud rozhodl o vrácení daru žalobkyni. Vztahem účastníků a chováním žalovaného k žalobkyni, bitím žalobkyně žalovaným po dobu nejméně několika měsíců, opakovaným a cíleným zesměšňováním žalobkyně se soud zabýval velmi podrobně. Z cit. rozsudku tak má soud za prokázané, že v důsledku platného odvolání daru došlo k obnovení původního vlastnického uspořádání, a žalobkyně je tak mimo jiné vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši jedné poloviny na nemovitostech, k čemuž došlo dopisem žalobkyně o odvolání daru ze dne 19.9.2016. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.7.2024, č.j. , spisová značka, , (č.l. 90) má soud za prokázané, že dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze bylo odmítnuto. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , a sice pozemku, stavební parcely č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba určená k bydlení č.p. , Anonymizováno, , a dále pozemku, parcely č. , Anonymizováno, , trvalý travní porost, kdy každý je vlastníkem ideální poloviny, s tím, že tato skutečnost vyplynula rovněž ze shodných tvrzení obou účastníků. K zápisům vlastnického práva mj. došlo pro žalovaného ve vkladových řízeních , Anonymizováno, na základě darovací smlouvy ze dne 5.1.2016 s právními účinky zápisu ke dni 6.1.2016 a , Anonymizováno, na základě darovací smlouvy ze dne 13.1.2016 s právními účinky ke dni 13.1.2016 (konstitutivní účinky); pro žalobkyni ve vkladovém řízení , Anonymizováno, na základě rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22.12.2022, č.j. , spisová značka, , o určení právního vztahu s právními účinky ke dni 8.3.2023 (deklaratorní účinky). Z nájemních smluv a jejich dodatků (č.l. 122-141) vyplynulo, že žalobkyně užívala za sjednané nájemné nájemní družstevní byt na adrese , adresa, od 1.1.2017 s tím, že byt mohl užívat i její syn , jméno FO, , od 1.6.2019 nájemní byt na adrese , adresa, a od 1.6.2023 řadový rodinný dům na adrese , adresa, . Podle vyjádření k ceně obvyklé odhadce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 16.10.2023 (č.l. 95) soud zjistil, že ke dni posouzení, 16.10.2023, byla hodnota nemovitostí stanovena na částku 11 000 000 Kč s tím, že odhad neobsahuje ocenění obvyklého nájemného. Podle vyjádření k obvyklému nájemnému odhadce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 12.11.2024 (č.l. 116) činilo simulované nájemné 520 000 Kč/rok s tím, že tato hodnota se odhadci jevila jako vysoká, proto vyšel z průměrné nabídkové ceny nájemného, které vychází na 354 000 Kč/rok, když se jedná o dobrou lokalitu, rodinný dům je v dobrém stavu. Pro výpočet pro rok 2024 proto použil střední hodnotu 437 000 Kč/rok, tedy ve výši 36 416 Kč měsíčně. Pokud jde o žalovaným předložené a soudem provedené listinné důkazy, zejména mailovou korespondenci z 5.8.2016 (č.l. 47), telefonickou komunikaci z 28.1.2015 a 7.5.2014 (č.l. 48-49), lékařskou zprávou z 29.8.2015 (č.l. 52), přípis/vyjádření k lékařské zprávě (č.l. 53), přípis/podklady pro soudní řízení , spisová značka, (č.l. 57