14 C 171/2025-33 — Okresní soud v Kolíně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 409 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 409 Kč od 18. 4. 2023 do zaplacení s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky zemního plynu č. , hodnota, . Žalobkyně se smlouvou zavázala dodávat žalovanému do odběrného místa na adrese , adresa, , zemní plyn a žalovaný za odebraný zemní plyn a distribuční služby zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně své povinnosti ze smlouvy plnila, žalovaný však nikoli, když nezaplatil kupní cenu za odebraný zemní plyn, ačkoli mu byl žalobkyní řádně vyúčtován. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala kupní cenu fakturou č. , hodnota, znějící na částku 19 835 Kč se splatností 17. 4. 2023. Přestože byl žalovaný o zaplacení upomínán, žalovanou částku dosud neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě, ačkoli mu byla řádně doručena, nevyjádřil.3. K výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.). Žalobkyně s uvedeným souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle § 115a o.s.ř., jestliže věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), účastníci provedení dalších důkazů nenavrhovali a potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo a po postupu dle § 132 o.s.ř. byl prokázán následující skutkový stav:5. Účastníci uzavřeli dne 6. 5. 2021 platně smlouvu č. , hodnota, o sdružených službách dodávky zemního plynu do odběrného místa , adresa, , na základě které žalobkyně dodávala žalovanému do odběrného místa plyn a žalovaný se zavázal za něj zaplatit sjednanou cenu dle ceníku (prokázáno smlouvou o sdružených službách dodávky zemního plynu ze dne 6. 5. 2021 vč. obchodních podmínek žalobkyně a ceníku). Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za uskutečněný odběr v období od 3. 8. 2022 – 8. 2. 2023 částku 19 835 Kč fakturou č. , hodnota, splatnou dne 28. 3. 2023 (prokázáno fakturou č. , hodnota, ). Protože žalovaný výše uvedené vyúčtování do částky 14 409 Kč neuhradil, byl vyzván dne 29. 4. 2025 právním zástupcem žalobkyně k úhradě dlužné částky předžalobní upomínku o zaplacení; součástí upomínky bylo rovněž oznámení o odstoupení žalobkyně od smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne 29. 4. 2025 vč. podacího lístku, obchodními podmínkami žalobkyně). S účinností ke dni 1. 11. 2021 se žalobkyně stala věřitelem veškerých pohledávek a dluhů společnosti , právnická osoba, . (prokázáno oznámením ze dne 4. 11. 2021).6. Po právní stránce soud posoudil vztah účastníků tak, že uzavřeli smlouvu o dodávce plynu dle § 72 a násl. zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen „zákon č. 458/2000 Sb.“). Z předložených listin vyplývá, že součástí smlouvy jsou i všeobecné obchodní podmínky, na něž bylo odkázáno (§ 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“), přičemž – protože žalovaný je spotřebitel a uzavřená smlouva je smlouvou adhezní – uvedená doložka je platná, neboť žalovaný byl s jejím významem seznámen (§ 1799 o. z.), jak plyne z textu smlouvy.7. Na základě provedených důkazů bylo ve věci prokázáno, že žalovaný dne 6. 5. 2021 uzavřel s žalobkyní smlouvu o dodávce zemního plynu do odběrného místa , adresa, . Na základě uzavřené smlouvy o dodávce plynu se zavazuje obchodník s plynem nebo výrobce plynu dodávat plyn jinému účastníkovi trhu s plynem a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit za dodávky cenu (§ 72 odst. 1 z. č. 458/2000 Sb.). Protože žalovaný netvrdil, že by vzniklý nedoplatek za odebranou energii zaplatil, je žaloba důvodná, a to včetně příslušenství (úroků z prodlení). Úrok z prodlení soud přiznal žalobkyni zákonný dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (vzhledem k datu nastalého prodlení žalovaného a k datu požadovaného žalobkyní). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o.s.ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „advokátní tarif”) za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci samé po 400 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Při aplikaci § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu, byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem, resp. jeho zástupcem, ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. Celkem tak má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 věta první o.s.ř.).