Okresní soud v Kolíně 17 C 120/2026-59 – Náklady řízení

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaná podepsala dne , datum, . Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta částka , částka, , část byla použita na konsolidaci dluhu žalované a zbytek ve výši , částka, byl poskytnut na účet žalované. Žalovaná se zavázala jistinu a sjednaný úrok ve výši 64,29 % ročně splácet v šedesáti měsíčních splátkách ve výši , částka, . Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, žalobkyni postupně splatila , částka, do doby zesplatnění úvěru, po zesplatnění zaplatila dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Úvěr byl zesplatněn ke dni , datum, . Dlužná částka se skládá z jistiny , částka, , smluvní pokuty za prodlení ve výši , částka, , náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , na kterou žalobkyni vzniklo právo po zesplatnění úvěru od , datum, do podání žaloby. Žalobkyně dále požadovala zaplacení úroku z prodlení a běžného úroku od , datum, až do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Z předsmluvního formuláře z , datum, soud zjistil, že žalobkyně nabídla žalované na její žádost úvěr ve výši , částka, s výpůjční úrokovou sazbou 64,28 % jako pevnou úrokovou sazbou na celou dobu splácení úvěru, celkem by žalovaná měla splatit , částka, v šedesáti měsíčních splátkách po , částka, , pro případ opožděných plateb si strany dohodly smluvní pokutu , částka, za každou splátku, s kterou je žalovaná v prodlení déle než 30 dnů, dohodly se, že dojde k zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou splátky či její části déle než 30 dnů, pokud prodlení pokračuje po zesplatnění, dohodly si smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny po zesplatnění a placení sjednaného úroku i po zesplatnění až do zaplacení. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná souhlasila se zněním smlouvy v souladu s předsmluvními informacemi. Z dohody o konsolidací má soud za prokázané, že žalovaná se dohodla s žalobkyní, že částí úvěru ve výši , částka, dojde k úhradě jiného úvěru č. , hodnota, , zbytek ve výši , částka, bude žalovaná čerpat na účet. Z dodatku k návrhu na uzavření smlouvy, informací o podpisu na dálku a důkazů o přijatých SMS má soud za prokázané, že žalovaná s listinami projevila souhlas zadáním zaslaného kódu, žalované byly zasílány informace na mobilní číslo, který uvedla jako svůj kontaktní údaj a žalované žalobkyně zaslala , částka, a variabilní symbol této platby byl podpisovým kódem, což soud zjistil ze základních informací o klientovi, jehož součástí je výpis platby , částka, ze dne , datum, . Zaslání kódu dále potvrzuje výpis SMS odeslané dne , datum, . Z oznámení o schválení úvěru z , datum, a doručenky má soud za prokázané schválení úvěru, o který žalovaná požádala a splátkový kalendář, z kterého se zjišťuje výše splátky , částka, měsíčně. Z dokladu o vyplacení úvěru má soud za prokázané, že na účet určený ve smlouvě žalovanou byla poskytnuta částka , částka, a částka , částka, poskytnuta ve prospěch úvěru č. , hodnota, , což je číslo uvedené jako variabilní symbol, dále je platba označena názvem žalobkyně. Z karty klienta má soud za prokázané, že žalovaná celkem splatila , částka, a byla upomínána pro prodlení. Z výzev ze dne , datum, , , datum, má soud za prokázané, že žalovaná byla písemně upomínána o zaplacení. Z potvrzení ze dne , datum, má soud za prokázané, že k žádosti žalované byl povolen odklad splátek, z upraveného splátkového kalendáře ze stejného data má soud za prokázané, že odklad byl povolen od , datum, do , datum, . Z oznámení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu. Dále soud provedl důkazy navržené žalobkyní k prokázání, že řádně prověřovala úvěruschopnost žalované: Z prohlášení klienta ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná prohlásila, že nemá dluhy, není proti ní vedeno exekuční řízení, není v úpadku. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je zaměstnána s čistým měsíčním příjmem , částka, , jako výdaje jí byly započítány částka , částka, na bydlení, částka , částka, jako životní minimum, splátky u žalobkyně , částka, , rezerva , částka, , byly spočítány volné zdroje po rozdílu příjmů a výdajů ve výši , částka, , žalovaná uvedla, že je vdaná, vyučená, bydlí ve státním či obecním bydlení, nežije s manželem či partnerem ve společné domácnosti. Z kopie občanského průkazu má soud za prokázané, že věřitel ověřil totožnost žalované. Z výpisu o příchozí úhradě má soud za prokázané, že žalovaná měla v listopadu 2023 příjem , částka, a v prosinci 2023 příjem , částka, . Z lustrace žalovaného v NRKI měla žalobkyně výstup, že žalovaná má evidovány dvě finanční instituce se žádostí, celkem má načerpány úvěry ve výši , částka, , nemá dluh po splatnosti. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a podacího archu má soud za prokázané další upomínání žalované.4. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalovaná požádala o úvěr, žalobkyně jí nabídla úvěr , částka, s výpůjční úrokovou sazbou 64,28 %, dohodly si smluvní pokutu , částka, za každou splátku, s kterou bude žalovaná v prodlení déle než 30 dnů, dohodly se, že dojde k zesplatnění úvěru při prodlení s úhradou splátky či její části déle než 30 dnů, pokud by prodlení pokračovalo po zesplatnění, dohodly si smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny po zesplatnění a placení sjednaného úroku i po zesplatnění až do zaplacení. Žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalované, využila údaje sdělené žalovanou, vyžádala si doklady o příjmu ze zaměstnání. Ze systému NRKI měla doporučení o menším riziku, spokojila se s uvedením výdajů žalované na bydlení , částka, a připočetla částku životního minima, rezervu vyhodnotila ve výši , částka, , žalovaná splácela stejné věřitelce již , částka, měsíčně. Žalovaná smlouvu o úvěru podepsala dohodnutým způsobem na dálku a žalobkyně jí oznámila schválení úvěru a splátkový kalendář splácení v měsíčních splátkách po , částka, . Žalobkyně poukázala na žalovanou uvedený účet částku , částka, , částka , částka, věřitelka zaplatila na konsolidaci úvěru žalované. Žalovaná v průběhu splácení požádala o odklad splátek, dále splátky neplatila řádně a včas, byla v prodlení, postupně splatila , částka, do doby zesplatnění úvěru, po zesplatnění zaplatila dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Žalobkyně úvěr zesplatnila k , datum, , žalované to oznámila, žádala o zaplacení a upomínala ji dále o zaplacení.5. Ohledně postavení účastníků v posuzovaném vztahu je zřejmé, že žalobkyně je podnikatelem ve smyslu § 420 zákona č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů – dále jen o. z., a žalovaná spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. Na jejich vztah je proto třeba aplikovat ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných spotřebitelem, podle § 1810 a násl. o. z.6. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po právní stránce tak soud posoudil vztah účastníků tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. o. z.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném v době uzavření smlouvy mezi účastníky, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.8. Soud obdobně jako za předchozí právní úpravy obsažené v zákoně č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, platné a účinné do , datum, , rovněž i nyní za účinnosti § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, zjišťoval, jakým způsobem prověřila žalobkyně jako věřitel schopnost žalované úvěr splácet. Dřívější úprava výslovně nestanovila absolutní neplatnost v případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele, přesto však k takovému závěru praxe dospěla z důvodu nutnosti ochrany spotřebitele a současně celé společnosti. V případě nové úpravy v zákoně o ochraně spotřebitele v 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., kde by se jazykovým výkladem dalo dospět k závěru, že nově bude neplatnost smluv pro porušení této povinnosti pouze relativní, je třeba tento výklad provést s přihlédnutím k zásadám uznávaným demokratickými státy jako je ochrana slabší strany a zásada rovnosti. Výklad nové právní úpravy vedoucí k závěru o relativní neplatnosti by nepochybně zakládal nerovnost stran a takovou nerovnost je třeba výkladem vyvážit, aby nedošlo k popření smyslu a účelu zákonné povinnosti poskytovatele úvěru úvěruschopnost zkoumat a tím i v důsledku k oslabení ochrany spotřebitele jako takové, když i záměrem zákonodárce v nové úpravě bylo ochranu spotřebitele oproti předchozí úpravě ještě zvýšit. Proto soud posoudil splnění této povinnosti žalobkyní ex offo. Žalobkyně si obstarala podklady od žalované, konkrétně její prohlášení, že je bez dluhů, vyžádala doklady o příjmu za dva předcházející měsíce a dále využila údajů z databáze NRKI, která vyhodnotila žalovanou jako klienta s menším rizikem. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob, což žalobkyně splnila tím, že měla k dispozici potvrzení o příjmu a dále je povinna v případě pochybností dále tyto skutečnosti ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péči, když na základě zjištěných údajů neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet. Spokojila se s formálním uvedením velmi nízkých výdajů žalované na bydlení a živobytí, když minimálně výdaje uvedené na bydlení neodpovídají situaci na trhu s bydlením, ač státním (obecním), a energiemi v době uzavření smlouvy, nebyl prověřován ani výpis z jejího účtu a běžné výdaje. Lustrace v NRKI vyhodnotila určité riziko, případné exekuce vedené proti žalované žalobkyně neprověřovala, nezjišťovala zůstatky na účtu, platební morálku u již sjednaných dalších úvěrů, kde měla žalovaná rovněž již významné splátky, při vyhodnocení volných zdrojů , částka, měla žalovaná splácet , částka, , což mělo vyvolávat pochybnosti o její schopnosti splácet, když už i tento úvěr byl použit na konsolidaci jiného. Žalobkyně dle názoru soudu nepřistoupila dostatečně aktivně ke zjištění skutečné výdajové situace žalované, z jí uvedených nízkých životních výdajů měla mít pochybnosti o jejich reálném základu a měla přistoupit k bližšímu ověření výdajů skutečných, vyžádat si skutečné výdaje na bydlení, inkaso, výpis z účtu atd., jinak nemohla řádně učinit závěr o její schopnosti úvěr splácet, a to za situace, kdy měla splácet měsíčně , částka, , což je částka přesahující žalobkyní spočítaného životního minima žalované a splátky žalované měly celkem dosahovat poloviny jejího celkového příjmu. Žalobkyně byla poučena soudem podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., další tvrzení a důkazní návrhy neměla. Žalobkyně tak neprokázala, že s řádnou pečlivostí provedla prověření úvěruschopnosti žalované, měla mít pochybnosti o její schopnosti splácet, smlouvu o úvěru z tohoto důvodu shledává neplatnou podle § 588 o.z.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.10. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovanou nebyl sjednán platný závazek, má žalobkyně podle § 2993 o. z. právo na vrácení peněžité částky, kterou ve prospěch žalované poskytla ve výši , částka, , poníženou o splacených , částka, , tedy částky , částka, , kterou soud žalované uložil žalobkyni zaplatit. Soud přiznal žalobkyni i právo na zákonný úrok z prodlení z této dlužné jistiny podle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., a to od , datum, , když v této době již byla žalovaná v prodlení se zaplacením po zesplatnění a výzvě ke splacení, při zohlednění následného částečného plnění žalovanou. V ostatním pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.11. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalovaná byla ve věci při započtení příslušenství úspěšnější, dle obsahu spisu jí však žádné náklady nevznikly, ani jejich náhradu nepožadovala.12. Lhůtu k plnění soud žalované stanovil dle § 160 odst. 1 věty prvé o.s.ř., k jinému postupu neshledal důvod.