Okresní soud v Kolíně 17 C 122/2026-104 – Náklady řízení

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s 0,5 % úrokem z prodlení denně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s 0,1 % úrokem z prodlení denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o podnikatelském úvěru dne , datum, , ověřila oprávnění žalované k podnikání v živnostenském rejstříku, ověřila totožnost žalované, která zaslala ověřovací poplatek a smlouvu uzavřely prostřednictvím komunikace na dálku. Žalobkyně vyplatila na účet žalované , částka, dne , datum, , žalovaná se zavázala částku vrátit jednorázově do , datum, s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru a úrokem. Dle smlouvy vzniklo žalobkyni právo žalobkyně na plný poplatek za sjednání a čerpání úvěru, neboť žalovaná ztratila nárok na slevu, dále poplatek za tři zaslané upomínky po , částka, , na smluvní úrok 0,5 % denně z dlužné částky po dobu 90 dnů od data prodlení a 0,1 % denně od 91. dne prodlení. Žalovaná dne , datum, splatila , částka, , které žalobkyně započetla na poplatky za upomínky. Žalovaná byla o zaplacení upomínána.2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, namítala, že se nejednalo o podnikatelský úvěr, ale o zastřené právní jednání, měla by jí být poskytnuta ochrana jako spotřebiteli podle zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná sice má podnikatelské oprávnění, ale peníze na něj nepoužila, nejednalo se o hlavní zdroj jejích příjmů, byla i zaměstnána. Žalobkyně by měla zkoumat účel úvěru a nese důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že se jednalo o podnikatelský úvěr a nikoli spotřebitelský. Nebyla tak řádně zkoumána úvěruschopnost žalované. Podmínky úvěru, sjednané příslušenství, považuje za v rozporu s dobrými mravy. Nebyla oslovena poskytovatelem úvěru, nabídka jí vyskočila na internetu. U žalobkyně čerpala úvěr opakovaně.3. Ze smlouvy nazvané o podnikatelském úvěru č. L247886 z , datum, soud zjistil, že žalovaná označená IČO , IČO žalované, a dalšími osobními údaji smlouvu podepsala elektronicky kódem zaslaným SMS zprávou. Úvěr byl ve smlouvě označen jako bezúčelový, poskytnutý podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti, zejména investice do dlouhodobého majetku a financování běžné provozní činnosti a nákladů, které obvykle souvisejí s podnikáním. Výše úvěru byla sjednána , částka, , poplatek za sjednání a čerpání úvěru , částka, , přičemž žalované byla poskytnuta sleva a po slevě činil , částka, . Žalovaná podpisem smlouvy prohlásila, že smlouvu uzavírá jako podnikatel a úvěr využije pro účely svého podnikání a na závěr opětovně, že je podnikatelem starším 18 let, výslovně pak byla vyloučena aplikace § 1805 odst. 2, § 1950, § 1971, § 2050 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“. Doba trvání úvěru byla sjednána 30 dnů, celková výše úroku , částka, . Pro případ prodlení žalované si strany dohodly, že po dobu prvních 90 dnů prodlení bude žalovaná platit úrok z prodlení 0,5 % denně z dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru a od 91. dne pak úrok z prodlení 0,1 % denně. Nebude – li úvěr uhrazen do data splatnosti, sjednaly si, že žalobkyně může požadovat , částka, za každou upomínku, poplatek je okamžitě splatný. Dále si dohodly, že v případě, že si sjednaly jakoukoli slevu na příslušenství úvěru, je sleva sjednána s rozvazovací podmínkou a nebude – li úvěr uhrazen řádně a včas, práva a povinnosti z ustanovení o slevě zanikají.4. Z kopie občanského průkazu žalované vyfocené společně s osobou žalované má soud za prokázané, že žalovaná prokázala žalobkyni svou totožnost.5. Z výpisu z účtu žalobkyně má soud za prokázané, že z účtu uvedeného ve smlouvě a označeného jménem žalované, byla žalobkyni poukázána , částka, dne , datum, .6. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady má soud za prokázané, že dne , datum, žalobkyně poukázala na účet žalované částku , částka, s variabilním symbolem , var. symbol, .7. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, má soud za prokázané, že účet, na který žalobkyně poskytnutou částku poukázala, byl účtem žalované a částka , částka, se shodným variabilním symbolem byla na tento účet dne , datum, připsána.8. Z výzvy ze dne , datum, má soud za prokázané upomenutí žalované, doručení je prokázáno potvrzením o odeslání datové zprávy. Z výzev ze dne , datum, a , datum, má soud za prokázané další upomínání žalované, doručení je prokázáno potvrzeními o odeslání datové zprávy. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, má soud za prokázané upomenutí žalované před podáním žaloby, doručení je prokázáno dodejkou datové zprávy.9. Z výpisu z veřejného rejstříku žalobkyně má soud za prokázaný předmět podnikání Výroba, obchod a služby. Ze seznamu nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru vedeného Českou národní bankou má soud za prokázané, že žalobkyně v tomto seznamu vedena není. Z výpisu vyhledávání žalobkyně na internetu má soud za prokázané, že ve vyhledávači se společnost nabízí označením Půjčka pro podnikatele a Půjčka na IČO. Z náhledu na webové stránky žalobkyně má soud za prokázané, že web uvádí, že žalobkyně nabízí podnikatelské půjčky a proplacení faktur.10. Z výpisu z živnostenského rejstříku má soud za prokázané, že žalovaná podniká od , datum, , předmět podnikání má Výroba, obchod a služby a více oborů činnosti volné ohlašovací živnosti, dále provozuje řemeslné živnosti ohlašovací - kosmetické služby, holičství a kadeřnictví.11. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu, kterou žalovaná podepsala elektronicky na dálku kódem zaslaným prostřednictvím SMS zprávy, pro ověření své totožnosti zaslala svou fotografii s občanským průkazem a již dříve měla žalobkyně ověřený účet žalované zaslanou ověřovací platbou. Strany si bezúčelový účel ve výši , částka, poskytnutý bezhotovostně na účet žalované, kam byla tato částka dne , datum, připsána. Žalovaná se zavázala ji vrátit do 30 dnů společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru, který byl sjednán ve výši , částka, , po poskytnuté slevě , částka, , a dále s úrokem ve výši , částka, . Žalovaná podpisem smlouvy prohlásila, že smlouvu uzavírá jako podnikatel, využije jej pro podnikání, strany výslovně vyloučily aplikaci ustanovení občanského zákoníku chránící spotřebitele. Pro případ prodlení žalované byl sjednán smluvní úrok z prodlení pro prvních 90 dnů ve výši 0,5 % denně, od 91. dne 0,1 % denně, poplatek za upomínání , částka, za upomínku a ztráta slevy. Žalovaná byla podnikatelem, živnostenské oprávnění měla aktivní. Žalobkyně není oprávněna poskytovat úvěry spotřebitelské, na internetu se prezentuje jako poskytovatel půjček pro podnikatele pro účely jejich podnikání. Žalovaná byla upomínána o splacení úvěru výzvami ze dne , datum, , , datum, a , datum, , dne , datum, byla ještě upomenuta zástupcem žalobkyně.12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Podle § 122 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Podle § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, . Podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Podle § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.15. Soud zamítl návrh žalované na doplnění dokazování dokladem o jejích příjmech ze zaměstnání z důvodu nadbytečnosti, nejedná se o okolnost měnící posouzení charakteru sjednané smlouvy. Dále soud zamítl návrhy na doplnění dokazování ze strany žalobkyně, které učinila podáním ze dne , datum, , neboť se jednalo o důkazní návrhy po koncentraci řízení.16. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 o.z., byla uzavřena distančně elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen, žalovaná netvrdila, že by smlouvu tímto způsobem smlouvu nepotvrzovala, bylo i osvědčeno, že označený účet žalované patří, při verifikační platbě byl označen jejím jménem, žalovaná to nezpochybňovala, stejně jako tvrzení žalobkyně, že žalovaná na úvěr splatila , částka, dne , datum, . Úvěr ve výši , částka, byl na účet žalované poskytnut. Soud předně vycházel z § 4 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. U svéprávné osoby se předpokládá rozum průměrného člověka a schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností. Vědomostí se rozumí vědomost, kterou by si při zohlednění okolností případu osvojila osoba znalá poměrů, jež jí musely být v jejím postavení zřejmé. Žalovaná byla v kontraktačním procesu identifikována jako podnikající fyzická osoba, o úvěr, jak sama uvedla, žádala opakovaně prostřednictvím internetového prostředí, kde se žalobkyně prezentuje jako poskytovatel podnikatelských půjček pro účely podnikání, i ve smlouvě je jako účel financování vícekrát výslovně uveden účel podnikatelský. Žalovaná proto musela vědět, že nevstupuje do vztahu jako spotřebitel a že žalobkyně poskytuje úvěr právě s ohledem na jí deklarovaný podnikatelský účel. Žalovaná skutečně má aktivní živnostenské oprávnění, potvrdila, že podniká, ačkoli se nejedná o jediný zdroj jejích příjmů, neboť příjmy z podnikání nejsou vysoké. Pokud žalovaná namítá, že prostředky fakticky použila mimo své podnikání, nemůže taková okolnost sama o sobě zpochybnit povahu vztahu založeného projevy učiněnými při uzavření smlouvy. Žalovaná svými údaji a volbou účelu vyvolal u žalobkyně představu, že vystupuje jako podnikatel a žádá financování pro podnikatelské potřeby. Šlo o okolnost rozhodnou pro poskytnutí úvěru, neboť žalobkyně spotřebitelské úvěry neposkytuje a není k tomu ani oprávněna. Dovolává-li se žalovaná po vzniku dluhu spotřebitelské ochrany, ačkoli žalobkyni při sjednání úvěru prezentovala podnikatelský účel, snažila by se těžit z vlastního nepoctivého jednání, což § 6 odst. 2 občanského zákoníku nepřipouští. Odkazovala-li žalovaná na rozhodnutí soudů, kde byly smlouvy o podnikatelském úvěru vyhodnoceny jako zastřené spotřebitelské úvěry, nejednalo se o shodné situace, neboť osobám byl nabízen úvěr podnikatelský jako výhodnější varianta oproti poptávanému spotřebitelskému úvěru a spotřebitel si například i živnostenské oprávnění za tím účelem zřizoval. O takový případ se u žalované nejednalo, žalovaná jako aktivní podnikající osoba cíleně opakovaně sama vyhledala úvěr, který se jako podnikatelský prezentuje a v kontraktačním procesu na to byla několikrát upozorněna, smlouva tento účel neskrývala, naopak několikrát zdůrazňovala, žalobkyně navíc ani spotřebitelské úvěry není oprávněna poskytovat, nemohlo tak dojít k omylu při volbě produktu.17. Soud proto smlouvu posoudil jako podnikatelský úvěr. Tím však není vyloučena aplikace § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, jelikož žalovaná je fyzickou osobou, která není spotřebitelem, a její prodlení přesáhlo 90 dnů. Podle § 122 odst. 5 tohoto se zákona se obdobně použijí § 122 odst. 1, 2 a 4. Od 91. dne prodlení proto věřiteli náleží pouze úrok odpovídající repo sazbě České národní banky platné pro první den kalendářního pololetí, v němž prodlení vzniklo, zvýšené o osm procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. První den prodlení nastal , datum, , den po splatnosti úvěru; 91. den prodlení připadl na , datum, . Smluvní úrok z prodlení lze proto přiznat jen do , datum, ; ode dne , datum, náleží úrok výhradně v zákonem omezené výši. Namítala – li žalovaná, že i sjednaná výše úroku pro prvních 90 dnů prodlení je v rozporu s dobrými mravy, zabýval se soud konkrétními okolnostmi případu ohledně sjednání smluvní pokuty a hodnotou a významem zajišťované povinnosti. Za rozporné s dobrými mravy lze považovat pouze ujednání, které se výrazně odchyluje od sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády způsobem, který vzhledem k okolnostem věci má zneužívající charakter a neplní svou původní funkci. V tomto případě se jednalo o úvěr ve výši , částka, poskytnutý na 30 dnů, který měl být vrácen s úrokem , částka, a s poplatkem ve výši , částka, , po poskytnuté slevě , částka, . Zápůjční úroková sazba tak činila 50 % ročně. Smluvní úrok z prodlení 0,5 % denně byl sjednán až pro případ prodlení. Úroky z prodlení tak plnily motivační a sankční funkci stejně jako poplatek, který byl poskytnut se slevou pro případ řádného splacení a plný měl být zaplacen pouze po prodlení. Soud tak neshledal toto příslušenství za v rozporu s dobrými mravy. Proto žalobu částečně zamítl pouze ohledně části žalovaného úroku z prodlení od , datum, do zaplacení ve výši přesahující výši zákonného úroku z prodlení.18. Náhradu nákladů za upomínání lze přiznat jen v rozsahu účelně vynaložených nákladů skutečně vzniklých v souvislosti s prodlením. Soud jako účelné uznal dvě upomínky, neboť upomínání proběhlo v datech , datum, , , datum, a , datum, , upomínku ze dne , datum, soud neuznává jako účelnou, neboť proběhla ve velmi krátkém odstupu od upomínky první. Upomínky byly zasílány datovými zprávami, za účelné náklady lze tak považovat , částka, za jednu upomínku, tedy celkem , částka, . Smluvně určená náhrada se proto v rozsahu přesahujícím , částka, podle § 122 odst. 1 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru již považuje za smluvní pokutu. Také poplatek za sjednání úvěru ve výši , částka, je s ohledem na jeho funkci a výši posouzen jako smluvní pokuta, neboť navýšení již bylo sankcí za prodlení. Byl-li sjednán jako následek prodlení nebo byl-li jeho nárok vázán na prodlení, jde materiálně o sankční plnění bez ohledu na jeho formální označení. Započte se proto do souhrnu smluvních pokut. Souhrn všech takto posouzených smluvních pokut nesmí podle § 122 odst. 5 přesáhnout polovinu celkové výše úvěru. Byla-li dlužnici poskytnuta částka , částka, , činí maximální přípustná výše všech smluvních pokut , částka, . Věřiteli lze přiznat smluvní pokutu pouze do tohoto limitu; v rozsahu přesahujícím , částka, je nárok v rozporu se zákonem. V tomto případě však část poplatku posouzená jako smluvní pokuta , částka, a část neuznaná jako účelný náklad pro upomínání ve výši , částka, v součtu dávají , částka, , tedy není překročen limit dle § 122 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, soud proto i v této části žalobě vyhověl. Žalobě tak bylo vyhověno ohledně nesplacené jistiny, poplatku za sjednání a čerpání úvěru, sjednaného úroku a nákladů na upomínání v části, na kterou nebylo žalobkyní započteno částečné plnění žalované, smluvního úroku z prodlení za prvních 90 dnů prodlení a od 91. dne prodlení pouze v zákonné výši, ve výši nad zákonnou výši byla žaloba částečně zamítnuta.11. Podle ust. § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla v řízení při započtení příslušenství úspěšná z 95,2 % a neúspěšná z 4,8 %, soud proto uložil žalované, aby žalobkyni nahradil 90,4 % účelně vynaložených nákladů. Náklady tvoří odměna za tři úkony právní služby advokáta ve věci po , částka, dle §14 b) odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) za převzatí zastoupení, předžalobní výzvu a žalobu, 3 paušální náhrady nákladů po , částka, dle § 14 b) odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, jeden úkon právní služby podle § 7 bod 5 advokátního tarifu po , částka, za vyjádření ve věci, paušální náhrada nákladů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu po , částka, , zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, a 21% daň z přidané hodnoty z odměny zástupkyně žalobkyně a jejích hotových výdajů podle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. v částce , částka, . Žalovaná má nahradit částku , částka, . Podmínky § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly splněny, návrh byl podaný na ustáleném vzoru uplatněným opakovaně touto žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech u zdejšího soudu. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně coby advokátky.12. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro jiný postup.