4 C 295/2018-232 — Okresní soud v Klatovech

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobci domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa], a pozemků p. [číslo] v katastrálním území Neznašovy, obci [obec]. Uvedli, že mají ve svém společném jmění manželů ideální ½ nemovitostí, žalovaný rovněž vlastní ideální ½ nemovitostí. V soužití účastníků se objevují dlouhodobé neshody, dochází ke konfliktním situacím, proto se žalobci snažili o dohodu se žalovaným cestou jeho vyplacení či reálného rozdělení nemovitostí, vždy však neúspěšně. 2. Žalovaný poukázal na skutečnost, že dům [adresa] pravděpodobně splňuje podmínky pro vymezení dvou samostatných bytových jednotek, okolní pozemky jsou rovněž reálně dělitelné, přičemž po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby se ve svém věku stěhoval na jiné místo. 3. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobci a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí každý v rozsahu ½. 4. Dle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 5. Dle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci, věc ale nemůže rozdělit, snížila –li by se tím podstatně její hodnota. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích. 6. Dle § 1158 o.z. bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty. 7. Dle § 1159 jednotka zahrnuje byt jako prostorově oddělenou část domu a podíl na společných částech nemovité věci vzájemně spojené a neoddělitelné. Jednotka je věc nemovitá. 8. Dle § 1165 o.z. jednotka mj. vznikne, pokud o tom rozhodně soud při oddělení ze spoluvlastnictví či při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. 9. Jak bylo zjištěno na místním šetření (a podpořeno účastnickými výslechy žalobců), dům [adresa] tvoří dvě bytové jednotky, z nichž jednu užívají žalobci a jednu žalovaný, přičemž dle shodného tvrzení účastníků se v tomto způsobu užívání v podstatě vzájemně neruší. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] soud zjistil, že vertikální rozdělení domu [adresa] není možné, dům však splňuje podmínky pro vznik bytového spoluvlastnictví dle § 1158 o.z.. Znalec provedl popis obou bytových jednotek v souladu s § 1166 odst. 1 o.z., jejich příslušenství, podlahové plochy, určil velikost podílů na společných částech domu a zpracoval půdorysná schémata všech podlaží, určující polohu bytů, nebytových prostorů a společných částí domu v souladu s § 1166 odst. 3 o.z. Konkretizace nově vzniklých jednotek je zachycena ve výroku III. Soud následně výrokem IV. přikázal bytovou jednotku [číslo] s podílem na společných částech domu žalobcům a výrokem V. bytovou jednotku [číslo] s podílem na společných částech domu žalovanému, tedy tak, jak jsou tyto vnitřní prostory (nyní bytové jednotky) doposud účastníky užívány. 10. Pokud jde o pozemky p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] na místním šetření bylo shledáno, že pozemky tvoří funkční celek s domem a jsou užívány jako zahrada, jejich užívání si účastníci také rozdělili, část užívají žalobci a část žalovaný, hranice je vymezena plotem. Ze znaleckého posudku [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že pozemky jsou reálně dělitelné podle velikosti podílů, znalec vyhotovil geometrický plán [číslo] jímž pozemky rozdělil a vznikly tak nové pozemky uvedené ve výroku II. rozsudku. Nově vzniklé pozemky p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] soud přikázal výrokem IV. žalobcům, nově vzniklé pozemky p. [číslo] p.č. st. [anonymizováno], p. [číslo] p. [číslo] pak byly přikázány výrokem V. žalovanému. Rozdělení pozemků a jejich přikázání účastníkům jednak respektuje dosavadní užívání pozemků účastníky a jednak respektuje také výši jejich spoluvlastnických podílů – žalobci nabývají do svého vlastnictví pozemky o rozloze [výměra] a žalovaný pozemky o rozloze [výměra], tj. přibližně dvě srovnatelné poloviny. Na nově vzniklém pozemku p.č. st. [anonymizováno] se nachází garáž v užívání žalobců a na pozemku p.č. st. [anonymizováno] garáž v užívání žalovaného. Účastníci se shodli na tom, že garáže mají srovnatelnou hodnotu a nebudou po sobě v tomto směru požadovat žádného finančního vypořádání (protokol čl. 201). 11. Jak bylo zjištěno ze znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] a bylo mezi účastníky nesporné, na pozemcích účastníků se nacházejí inženýrské sítě v podobě vedení vodovodní a kanalizační přípojky, soud proto postupoval dle [číslo] o.z. a výrokem VI. a VII. zřídil služebnost inženýrských sítí dle geometrického plánu [celé jméno znalce] [číslo] který jejich polohu vyznačuje. Za služebnosti si účastníci nebudou poskytovat žádná vzájemná plnění, neboť služebnosti jsou srovnatelné, přičemž ani jedna z nich vlastníky pozemků fakticky neruší, neboť se nacházejí pod povrchem. 12. Výrokem VIII. soud uložil žalobcům povinnost zaplatit žalovanému vypořádací podíl v částce [částka], který představuje polovinu rozdílu hodnot, kterým se účastníkům zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví dostane. Pokud jde o bytové jednotky, dle znaleckého posudku [celé jméno znalce] jednotka [číslo] která připadne žalovanému, má hodnotu [částka] a jednotka [číslo] která připadne žalobcům, má hodnotu [částka], rozdíl hodnot činí [částka], polovina tohoto rozdílu činí [částka], což je částka, kterou by měli vyplatit žalobci žalovanému. Pokud jde o pozemky, dle znaleckého posudku [celé jméno znalce] hodnota pozemků, které budou přikázány žalovanému, činí [částka] a hodnota pozemků, které budou přikázány žalobcům, činí [částka], rozdíl hodnot činí [částka], polovina tohoto rozdílu činí [částka], což je částka, kterou by měl vyplatit žalovaný žalobcům. Po vzájemném započtení částek [částka] a [částka] vychází vypořádací podíl [částka], což je částka, kterou jsou povinni zaplatit žalobci žalovanému. Lhůtu k úhradě této částky stanovil soud s ohledem na její značnou výši tříměsíční. 13. Pro úplnost soud dodává, že žádný z účastníků proti způsobu vypořádání spoluvlastnictví rozdělením pozemků a vymezení bytových jednotek nebrojil, je to ostatně zákonem preferovaný způsob vypořádání, který je soud přednostně povinen provést, je-li to možné. Žádný z účastníků neměl také námitky proti obsahu znaleckých posudků. Obě strany mají na své nové pozemky zajištěn přístup z veřejné komunikace – vjezd pro osobní automobil až ke garážovým vratům. Soud pokládá tento způsob vypořádání podílového spoluvlastnictví za odpovídající spravedlivému uspořádání poměrů mezi účastníky. 14. Výrokem IX. soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení na podkladě § 142 odst. 2 o.s.ř., když úspěch účastníků v tomto řízení lze na obou stranách charakterizovat jakožto srovnatelný, vzhledem k charakteru řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, kdy každému spoluvlastníku se musí dostat srovnatelných hodnot, je na místě, aby si každý nesl náklady řízení ze svého. Žalobci navíc ani náhradu nákladů řízení nepožadovali. 15. Výrokem X. a XI. soud rozhodl o povinnosti účastníků stejnou měrou se podílet na nákladech státu (§ 148 odst. 1 o.s.ř.), kdy účastníci prozatím každý platili zálohu na náklady znalečného ve výši [částka], stát pak z rozpočtu doplácel znalečné v celkové částce [částka], každý z účastníků proto zaplatí státu ½, tj. částku [částka], a to v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).