8 C 278/2020-27 — Okresní soud v Klatovech

Návrhem podaným u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že zjistila, že motorové vozidlo (traktor) [registrační značka] je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, když však žalovaný jako jeho vlastník neměl v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 87 dnů, k němu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný tak porušil svoji zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni proto vznikl vůči žalovanému nárok na příspěvek dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný tedy dlužil ke dni podání žaloby žalobkyni celkovou částku ve výši [částka], sestávající ze základu příspěvku ve výši [částka] a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. Ještě před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně svým podáním, doručeným soudu dne [datum], podanou žalobu zčásti zpět, a to s ohledem na skutečnost, že žalovaný dne [datum] uhradil částku žalované jistiny ve výši [částka], čímž uznal uplatněný nárok žalobkyně co do důvodu i výše. Žalobkyně tak nadále po žalovaném požadovala zaplacení již pouze částky kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a částky nákladů řízení. K jednání u zdejšího soudu, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil ani svoji nepřítomnost žádným způsobem neomluvil či z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, ačkoliv z obsahu spisu vyplynulo, že předvolání k jednání společně s návrhem na zahájení řízení bylo žalovanému řádně a včas doručeno fikcí dle občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.). V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, když vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, nestanoví-li zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 až 5 citovaného zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Ze soudem vyžádaného sdělení Městského úřadu v Klatovech, odboru dopravy, ze dne [datum], vzal soud za prokázané, že žalovaný je vlastníkem výše specifikovaného vozidla od [datum]. Předloženým dopisem ze dne [datum] žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaného jakožto vlastníka či provozovatele, tj. osobu povinnou k zaplacení příspěvku, vyzývala k dobrovolné úhradě zákonného příspěvku nepojištěného vozidla do garančního fondu ČKP, a to nejpozději do 30 dnů od doručení tohoto dopisu. Žalovaný na tuto výzvu nijak nezareagoval, a proto žalobkyně zaslala žalovanému postupně dvě upomínky o úhradu uvedené dlužné částky ze dne [datum] a ze dne [datum]. K zaplacení ze strany žalovaného však nedošlo, a to byť i jen zčásti, ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum], která byla soudu rovněž k důkazu žalobkyní předložena. Provedenými důkazy tedy bylo v řízení prokázáno, že žalovaný za výše specifikované období nesplnil svoji právní povinnost k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové částce [částka] (87 dnů x [částka] v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.), ačkoliv k tomu byl žalobkyní opakovaně vyzýván. Žalobkyni tak v souladu s výše citovaným zákonným ustanovením vzniklo rovněž i právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, jejichž výše činí dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. částku [částka]. Žalovanému tedy vznikla povinnost k úhradě celkové částky ve výši [částka] ([částka] + [částka]), a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, když do prodlení se žalovaný dostal v návaznosti na uplynutí lhůty stanovené výzvou žalobkyně ze dne [datum], tzn. dnem [datum]. Žalovaný částku jistiny ve výši [částka] žalobkyni po podání žaloby zaplatil, a proto mu k úhradě zbývá již pouze částka dlužného zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do data její úhrady, tj. do [datum], v kapitalizované výši [částka] (výrok I.). Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku. Samotná výše zákonného úroku z prodlení je přitom dána s ohledem na jeho vznik nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro zaplacení celkové přiznané částky byla žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku. V té části, v níž byla žaloba ještě před zahájením jednání ve věci samé vzata zpět, bylo řízení v souladu s § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. zastaveno (výrok II.). O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě měla ve věci plný úspěch žalobkyně, a to i v té části, v níž bylo řízení zastaveno (§ 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.), a proto byla žalobkyni přiznána plná náhrada jejích nákladů řízení, neboť byl-li důvodně podaný návrh vzat zpět pro chování žalovaného, je tento povinen hradit náklady řízení protistrany. V posuzované věci byl žalobní návrh podán důvodně, když k jeho částečnému zpětvzetí došlo pro chování žalovaného (zaplacení dlužné jistiny pohledávky) po zahájení řízení. Soud proto uložil výrokem III. tohoto rozsudku žalovanému povinnost k úhradě nákladů řízení vzniklých žalobkyni v celkové výši [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], z odměny za právní zastoupení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v celkové výši [částka] (3 úkony právní služby á [částka] a 1 úkon právní služby ve výši [částka]), ze 3 režijních paušálů á [částka] a z 1 režijního paušálu ve výši [částka] dle uvedené vyhlášky a z 21 % DPH z částky nákladů právního zastoupení ve výši [částka], tj. [částka], neboť právní zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem uvedené daně. Pro úhradu celkové částky nákladů řízení, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit advokátu žalobkyně, pak byla rovněž stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.